Víte, že jsem vám říkával: Mějte svoji kritičnost!Rozlišujte, uvažujte! Není všechno tak, jak se to lidstvu předkládá. Myslím to v těch duchovních věcech. Je tady hodně naivity, hodně překrouceného a není to vinou těch, kteří to přinesli. Je to vinou roznašečů a příjemců.Záleží na tom, aby se každý snažil mít soudnost.
Komentář od A – Ž
Zezulka vždy upozorňoval na nutnost kritičnosti, uvažování a dokonce i posuzování nízkých lidských vlastností. Varoval jak „příjemce“ (tedy hledající, žáky atd.), tak samotné „roznašeče“ (pověřené), aby měli svoji soudnost a uvědomili si svoji poměrnost poznání a stupeň vyspělosti, který u nás lidí není až tak velký jak se mnozí domnívají či jak jej mnozí prezentují a sami vnímají. Jistě se mnohým nebude hodit myšlenka J.Z., že není vše jak je předkládáno, a že je zde mnoho překrouceného a naivity což je vinou i roznašečů (pověřených).
Dle mého osobního pohledu a zkušenosti se J.Z. opět nemýlil a již první roznašeč (pověřený) svým jednáním poukazuje na zásadní nutnost držet se především myšlenek těch vyspělých (přinašečů) a mít vždy kritičnost (k sobě i druhým a to včetně roznašečů). Je s podivem, že ač církev nese jméno J.Z., poněkud nereflektuje myšlenky a odkaz J.Z. Jako takový přímí rozpor s vůlí J.Z. vnímám poněkud démonizované tabu týkající se kritického myšlení a to obzvláště směrem k roznašeči. Takové konání (kritické myšlení a kritičnost ohledně konání „pověřeného roznašeče“) je samotnou církví a věřícími SJZ vnímáno jako nepřípustné a automaticky je dogmaticky zcela očerněno. Logicky je pak nevyhnutelným důsledkem takového konání ztráta soudnosti a to jak příjemců (členů církve), tak i samotných roznašečů.
Osobně vnímám jako příklad takové ztráty soudnosti například tvrzení pověřeného žáka (roznašeče) T. Pfaiffera, který o sobě uvádí:
„Všechno moje konání bylo a je jím (J. Zezulkou) jakoby posvěcené“ (Tomáš Pfeiffer, kniha Přinašeč“)
Velmi smutnou ukázkou ztráty soudnosti může být i domněnka roznašeče:
„Jsem duchovní mistr, který byl učen duchovním velmistrem a jsem tu proto, abych vám ze své duchovní vnitřní zkušenosti, která trvá tisíce let, přinášel tyto nauky“ (Tomáš Pfeiffer, proslov hora Říp, 2019, biovid tv)
Jako značnou ztrátu soudnosti a dost zásadní překroucení podstaty filosofie Bytí osobně vnímám založení církve (SJZ) roznašečem (T. Pfeifferem), která z principu směřuje k víře (a nikoli k vědění – pochopení smyslu života a jeho zákonitostí): „Tak samozřejmě sem patří slovo víra velmi prvořadě, protože církve, jestli vám není známo, jsou o víře a to obecně. Nejinak tomu je i u nás (v církvi SJZ). (Tomáš Pfeiffer 2.10. 2015 archiv BIOVID)
A snad tou nejhlubší a do očí bijící ukázkou naprosté ztráty soudnosti a kritičnosti je tvrzení jednoho z nejbližších žáků roznašeče (T. Pfeiffera), který se již snad ani nemohl vyjádřit v přímějším rozporu k samotné podstatě Zezulkova odkazu, když uvedl:
„Tedy když si žák vybere svého učitele, měl by mu do určité míry důvěřovat, i když by někdy byly jeho pokyny chybné, podobně jako i voják plní rozkaz, i když může být nesprávný. Je tedy z duchovního pohledu velmi na pováženou upozornit učitele na chybu v něčem zásadním, i když by měl žák pravdu.“ (dlouholetý žák T. Pfeiffera a člen nejužšího vedení církve SJZ)
Soudnost?
Jak mít tedy soudnost, rozlišovat a uvažovat, když by vás vedl roznašeč, který se domnívá, že veškeré jeho konání bylo a je přinašečem (Zezulkou) jakoby posvěcené, a že on sám je duchovním mistrem s tisíciletou duchovní zkušeností?
Jak zůstat soudný v církvi, která se dokonce pojmenovala po J. Zezulkovi, ale přitom z podstaty církve (jejíž prvořadou náplní je víra) vždy upřednostní ukáznění (víru) před kritickým myšlením a hledáním vědění?
Jak by mohl zůstat soudný příjemce (žák), který by se domníval, že je jak voják, co by měl plnit rozkazy i kdyby byly nesprávné, a že je snad z duchovního hlediska na pováženou upozornit učitele na chybu v něčem zásadním, a to i kdyby měl žák pravdu?
Na tyto otázky si bude muset každý hledající odpovědět sám.
Ale jistě bude dobré popřemýšlet o myšlence J. Zezulky, který nás upozorňuje na fakt, že není vše tak jak se předkládá. A že je to i vinou roznašečů a jejich naivity a překrucováním v těch duchovních věcech…
