Každá doba dovolí jen tolik, kolik vyšší duchovní řád a rytmus Života nutně vyžaduje pro vývoj vědomí a zkušenosti ducha. Naše (právě odcházející) doba se vyznačovala egoismem, dostředivostí a duchovní slepotou. Deseti tisíciletí temnoty, neznalosti a pádu člověka právě vrcholí, aby se nyní musel podrobit řádu vesmíru a pochopit sám sebe.
To co dříve trvalo stovky let (a mnohé životy) se dnes řádově urychluje. Zákon odrazu (karma) jedná téměř okamžitě. Každý tak velmi rychle zažívá své skutky a je podroben vlastním deformacím a neznalostem. Cílem není „trestat či ničit“, ale Život sám je nejlepší školou. Dokud nedojde ke změně, zákon Života nepovolí.
Nová doba se bude vyznačovat pochopením a plným poznáním, že ve skutečnosti jsme Jednota a není nic jako „ti druzí“. Každá bytost je částí vyššího celku a dohromady tvoří Společenství Života – BYTÍ.
„Desatero“ rozšířeného vědomí od A-Ž
Vše co existuje je projevem jedné myšlenky, vědomí a zákonitosti.
Vědomí je nesmrtelné, rodí se a umírá jen „hmota“.
Dokud nezměníš sebe, nezmění se nic.
Není vyšších ani nižších, vše jsme my.
Nestačí poznávat jen rozumem, musíme prožít a plně procítit do hloubky bytosti a nejhlubšího vědomí.
Zákon života vždy každému ukáže a jako zrcadlo vrátí jeho vlastní činy, cokoli učiníš druhým, činíš sobě.
Nejde o to se ukáznit či jednat dle myšlenek a poznání druhých, bytost musí pochopit, prožít a naplnit životem.
Nejsložitější je jednoduchost, nejvyšším duchovním stavem je prosté a harmonické bytí.
Věřit můžeš všemu, vědět můžeš jen když se celou svou bytostí a vědomím stáváš vším.
Hluboké vědomí se vyvíjí buď pasivně (karmou) nebo vlastní aktivní změnou ve směru:
JSEM KAŽDÝ, VŽDY A VŠUDE.