Posluchači a hledající dle filosofie bytí Josefa Zezulky měli více jak dvacet let na to, aby se stali samostatnými jedinci, kteří vždy hledají, mluví a žijí pravdu (rovnováhu). Tomáš Pfeiffer udržel vlivovou čistotu (a tím i napojení na vědomí přinašeče J. Zezulky) téměř dvacet let a posluchači a hledající tak mohli až do roku 2013 (částečně 2015) získávat poznání a myšlenky přímo ze zdroje (napojením T. Pfeiffera na vědomí přinašeče vědění). Hledající tak měli dost dlouhou dobu na to, aby se nenechali jen někým vést a stali se sami hybnou silou (nalezli vnitřní vedení a sami sebe).
Měli to být především členové společenství, kteří v případě zákonitého a nevyhnutelného selhání pověřeného (T. Pfeiffera) nedovolí hlubší propad a nerovnováhu společenství ( a udrží tak čistotu odkazu J. Zezulky pro další generace). Měli to být oni, kdo nikdy nedovolí založení deformované církve SJZ (Společenství Josefa Zezulky), která zcela v rozporu s přáním J. Zezulky dělá z jeho osoby církevní modlu a která jeho myšlenky zamlžuje do nerovnovážné církevní prvořadé víry a staletých deformací. Prvořadá církevní víra a staleté deformace z principu a prvoplánově popírají a překrucují jak myšlenky a podstatu filosofie bytí Josefa Zezulky (který víru neměl rád, ale vždy hledal vědění), tak i tvrzení a proklamace původního společenství DUB, které se vydávalo za nevázané na světské systémy a jiné deformované struktury. Měli to být členové, pokračovatelé a žáci J. Zezulky, kteří po fatálním selhání Tomáše Pfeiffera v Indii nedovolí, aby se myšlenky a nauka J. Zezulky zamlžila a provázala s deformovanými indickými vlivy a entitami. Měli to být oni, kdo nedovolí, aby se myšlenky J. Zezulky navázaly na deformované a staleté nerovnováhy této dostředivé indické kultury, která skrze podvědomí může manipulovat i vědomím hledajících a to i každému kdo se třeba i v budoucnosti stane členem církve SJZ.
Jak stádo „poslušných vojáků co nikdy neupozorní mistra na chybu v něčem zásadní“ plnili i chybný rozkaz a v Indii platili v součtu miliony za vyčištění karmy či jiné deformované obřady a duchovní službu i když znali varování J. Zezulky, že duchovní služba a pomoc mají být vždy zdarma.
Členové, posluchači, žáci i příznivci filosofie Bytí J. Zezulky tak nesou plnou odpovědnost i vinu za fakt, že filosofie bytí J. Zezulky je dnes pokroucena i zamlžena indickými a církevními deformacemi odcházející dostředivé doby. Nově se rodící epocha Vodnáře nutně vyžaduje čisté a rovnovážné myšlenky přinašeče vědění. Avšak díky pochybení společenství je nyní nauka pro budoucí generace přestřena dostředivostí, slepou vírou a hlubokými a temnými vlivy indických kněží a za nimi stojícími nehmotnými entitami. Jen stěží se tak další generace budou dostávat k čistým a rovnovážným myšlenkám přinašeče vědění J. Zezulky. Každý, kdo by se stal věřícím církevní sekty SJZ na sebe automaticky a nevědomě naváže indické deformace (entity) a dostředivé církevní iluze a dogmata.
Hlavní odpovědností i úkolem každého jednoho člena společenství (a to včetně žáků a nejbližších J. Zezulky) bylo a je předat vědění přinašeče v čistotě (rovnováze) dalším generacím. Avšak nelze předat rovnováhu ve vychýlené dostředivé církevní struktuře prvořadé víry natož navázáním se deformovaným indickým entitám a vlivům. Mnozí dodnes nepochopili, že myšlenky i vědění J. Zezulky zde nemají prvořadě sloužit pro jejich vlastní prospěch, ale i pro prospěch dalším generacím a Životu jakožto celku.
Členové, hledající, žáci i nejbližší J. Zezulky, kteří jsou členy či tichými příznivci sekty SJZ tak nesou plnou odpovědnost za ohrožení vývoje a v důsledku i Života obecně. Stejně tak i ti, co pro svoje pohodlí, chtění být léčen či jen zbabělost nenašli odvahu pověřeného upozornit a udělat co bylo v jejich silách a možnostech. Největší vinu vždy nese mlčící většina, která svým mlčením a zbabělostí nerovnováhu podporuje a v důsledku ji tak tvoří. A proto mlčící členové společenství nesou též největší odpovědnost – vinu – karmu. Každý člen církve SJZ by si měl uvědomit, že již jen svým členstvím podporuje a zesiluje staleté církevní deformace a indické vlivy, které na sebe společenství a organizace navázala. Dávají tak sílu nerovnováze a zamlžují čistotu odkazu a myšlenek J. Zezulky pro budoucí generace. Členové SJZ nesou hlavní odpovědnost za odklon a vychýlení nauky přinašeče vědění J. Zezulky.
Je více než na pováženou, že výsledkem více jak dvaceti let učení u T. Pfeiffera jsou věřící církevní sekty SJZ, kteří se domnívají, že mají být jak vojáci co plní i chybný příkaz a neupozorní mistra na chybu v ničem zásadním i kdyby měli pravdu. Dokonce se sami členové nejužšího týmu církve a dlouholetí žáci T. Pfeiffera domnívají, že mají být jak stádo ovcí…
„Tedy když si žák vybere svého učitele, měl by mu do určité míry důvěřovat, i když by někdy byly jeho pokyny chybné, podobně jako i voják plní rozkaz, i když může být nesprávný. Je tedy z duchovního pohledu velmi na pováženou upozornit učitele na chybu v něčem zásadním, i když by měl žák pravdu.“
„Princip udržení jednoty funguje i v mnoha jiných oblastech života, např. to stádo těch ovcí má svůj smysl, protože více chrání stádo před dravci… Jakmile se nějaká ovečka oddělí od stáda, je snadněji napadnutelná.“
(dlouholetý žák T. Pfeiffera a člen nejužšího vedení církve SJZ).
Na závěr si dovolím položit věřícím vojákům a ovcím církevní sekty T. Pfeiffera tyto otázky:
OTÁZKY NA VĚŘÍCÍ CÍRKEVNÍ SEKTY SJZ
A-Ž Společenství Života
