Pochopit hlouběji podstatu filosofie BYTÍ (přinašeče Josefa Zezulky) můžeme i tak, že se pokusíme hlouběji pochopit i podstatu církví.
Podstata filosofie BYTÍ (podstata mise přinašečů vědění)
Podstatou filosofie BYTÍ jsou životní zákonitosti, věda, logika, kritické myšlení a vědomé (řízené) hluboké prožívání zdůvodněných úvah – vedoucí k rovnováze citu a rozumu.
Naproti tomu přímým opakem filosofie BYTÍ je ukáznění se, dogma, následování kohokoli a jednostranná (církevní) víra vedoucí z principu k nerovnováze citu a rozumu.
Podstata církve (prvořadé víry)
Podstatou církví jsou prvořadá víra, církevní dogma (nezpochybnitelné „pravdy“), ukáznění se dle věrouky, následování kněží a církevních „autorit“.
Opakem církví jsou logika, věda, kritické myšlení a zdůvodňování si zákonitostí vedoucí hledajícího k samostatnosti (rovnováze citu a rozumu).
Podstata filosofie BYTÍ vs. podstata církve (ve stručných bodech):
- Rovnovážná věda vs. prvořadá víra
- Životní zákonitosti vs. dogmata
- Logika vs. potírání logiky a kritického myšlení
- Aktivní kritické myšlení vs. pasivní ukáznění se
- Vědomé prožívání zdůvodněných úvah vs. pasivní nekritické rozevírání emočního pole druhým a věrouce
- Rovnováha citu a rozumu vs. prvořadá víra a cit (nerovnováha)
Co z podstaty není filosofie BYTÍ vs. církev:
- Filosofie BYTÍ není o prvořadé víře vs. církve není o logice
- Filosofie BYTÍ není o ukáznění se vs. církve není samostatném kritickém myšlení
- Filosofie BYTÍ není o následování „autorit“ vs. církev není o následování logiky a vědeckých postupů
- Filosofie BYTÍ nemůže vést k prvořadé víře (nerovnováze) vs. církev nevede k rovnováze citu s rozumem
Doplňující otázky:
Jsou podstatou církví logika, kritické myšlení, věda, zákonitosti a rovnováha citu a rozumu? – Každý soudný člověk musí dojít k odpovědi, že: „z principu církví nikdy“.
Jsou podstatou filosofie BYTÍ logika, kritické myšlení, věda, zákonitosti a rovnováha citu a rozumu? – Každý kdo trochu zná filosofii BYTÍ musí dojít k odpovědi, že: „z principu filosofie BYTÍ vždy“.
………………………..
Porovnání podstaty a konání církve SJZ a podstaty filosofie BYTÍ
Církev SJZ (Společenství Josefa Zezulky)
Dle zakládající listiny církve SJZ je vše podřazeno prvořadé víře (úvodní preambule je stažena výhradně k „článkům víry“). Budete-li se zakladatele T. Pfeiffera ptát proč v zakládající listině není rovnováha citu a rozumu (víra a vědění), odpoví vám: „Sem patří slovo víra velmi prvořadě, protože církve, jestli vám není známo, jsou o víře a to obecně. Nejinak tomu je i u nás.“
Budete-li se dále T. Pfeiffera hlouběji ptát na podstatu filosofie BYTÍ a odklon církve SJZ k prvořadé víře, odpoví vám: „Proč se odvažujete uvažovat o tom, že vy to víte lépe než já, nezlobte se, ale všechno má své hranice.“
Budeme-li se snažit sami pátrat a pochopit proč T. Pfeiffer v zakládající listině církve SJZ musel akceptovat prvořadou víru, dojdeme ke zjištění, že jej k této nerovnováze a vychýlení se k prvořadé víře vedla samotná zákonná povinnost a nutnost pro založení církve. I samotný formulář pro založení církve akceptuje jen žádosti, kde je prvořadá víra organizace jako hlavní a nosný prvek směřování společenství. Tím se církve liší od jiných světonázorů, tím jsou církve jednostranně zaměřeny na prvořadou víru a každý žadatel tuto podmínku musí splnit a naplňovat.
Půjdeme-li pak hlouběji a budeme-li sledovat jak se taková církev krystalizuje v čase, jistě nás snad ani nepřekvapí, že výsledkem učení u T. Pfeiffera budou věřící, kteří budou „mistrovi“ bezmezně (jak stádo oveček) důvěřovat a z principu jej neupozorní i na zásadní chybu. Viz. odpověď dlouholetého žáka a člena nejužšího týmu církve SJZ: „Tedy když si žák vybere svého učitele, měl by mu do určité míry důvěřovat, i když by někdy byly jeho pokyny chybné, podobně jako i voják plní rozkaz, i když může být nesprávný. Je tedy z duchovního pohledu velmi na pováženou upozornit učitele na chybu v něčem zásadním, i když by měl žák pravdu.“
„Princip udržení jednoty funguje i v mnoha jiných oblastech života, např. to stádo těch ovcí má svůj smysl, protože více chrání stádo před dravci… Jakmile se nějaká ovečka oddělí od stáda, je snadněji napadnutelná.“
Podstatou církve SJZ je především prvořadá víra (např. v pověření a pověřeného) a víra obecně. Kritické myšlení a logika, obzvláště v souvislosti s myšlenkami T. Pfeiffera, povede k vašemu okamžitému vyhození z přednášky a následné dehonestaci vaší osoby, cituji T. Pfeiffera: „černý, černý jako bota, bez známky duchovního světla“. Prvořadou podstatou církve je pověřený (T. Pfeiffer) a pověření, které je dle víry SJZ nezpochybnitelné, celoživotní a vždy bezchybné. Nenásledovat pověření a pověřeného by dle víry SJZ vedlo k „rozštěpení“ a proto je potřeba jako stádo oveček vždy následovat pověřeného. T. Pfeiffer i věřící SJZ jsou přesvědčeni, že „pověřený“ má „právo na vše co učiní, protože byl pověřen“. Zpochybňovat pověřeného je vnímáno jako zpochybňování J. Zezulky a to je dle víry věřících církve SJZ nepřijatelné.
Filosofie BYTÍ (myšlenky Josefa Zezulky)
Josef Zezulka vždy své žáky vedl k tomu, aby mu jeho názory zpochybňovali, aby mu nikdy nevěřili a vše kriticky promýšleli, viz. níže jeh myšlenky:
„Nikdy nevěřte a to ani mně. Vše kriticky promýšlejte, hledejte rovnováhu.“
Já sám nemám rád víru, já mám rád vědění, víra je málo, věřit mohu čemukoliv, ale tím neobjevuji tu velkou životní zákonitost, nepoznávám to, jak to vlastně je.“
„Jde o to stát se hybnou silou a pohybovat se sám dopředu. Jestliže budu já něčemu jen věřit, tak se nechávám táhnout jen nějakou vírou. Jakoukoli – dobrou, špatnou, střední, ale nechávám se táhnout.“
„Na duchovní cestě musíme mít sebekritiku a kritičnost vůbec. Musíme vědět, že všechno je tak, jak to je, a musíme počítat i s lidskou vlastností, kde jeden chce být zajímavý, jeden chce kořistit z něčeho, jeden chce být povýšen. To jsou lidské vlastnosti. Naučme se je hodnotit.“
„Kdykoli budeme mluvit o duchovní cestě, vždy budeme zdůrazňovat kritičnost a vždy budeme nechávat jako hlavní fakt, aby člověk přemýšlel, ne aby jen věřil.“
„Mě když se někdo zeptá, jestli věřím v Boha, tak mu řeknu: Kdepak, já o něm vím a to je víc. Ale nepředstavuji si ho jako bytost. To by bylo málo.“
„Víte, že jsem vám říkával: Mějte svoji kritičnost! Rozlišujte, uvažujte! Není všechno tak, jak se to lidstvu předkládá. Myslím to v těch duchovních věcech. Je tady hodně naivity, hodně překrouceného a není to vinou těch, kteří to přinesli. Je to vinou roznašečů a příjemců. Záleží na tom, aby se každý snažil mít soudnost.“
Podstatou filosofie BYTÍ (a mise J. Zezulky) je, aby člověk nikdy nevěřil a vždy hledal rovnováhu (citu a rozumu), aby se hledající stal sám hybnou silou a naučil se samostatně (logicky a kriticky) myslet. Podstatou filosofie BYTÍ jsou soudnost, logika, kritické myšlení, rovnováha citu a rozumu a prvořadé hledání pravdy.
Závěr:
Konání věřících církve SJZ a T. Pfeiffera je v základech v přímém rozporu s podstatou filosofie BYTÍ. Tam kde věřící následují „pověřeného“ T. Pfeiffera jako „vojáci“ a plní nekriticky i „chybné pokyny“, filosofie BYTÍ vyžaduje samostatnost, soudnost a aby se hledající stal sám hybnou silou. Tam kde církev SJZ hledá prvořadou víru, filosofie BYTÍ vyžaduje kritické myšlení, logiku a rovnováhu citu a rozumu. Tam kde T. Pfeiffer vyžaduje, aby z principu nebyl zpochybňován, Josef Zezulka žádal, aby mu hledající jeho myšlenky zpochybňovali. Církev SJZ hledá prvořadou víru, Zezulka víru rád neměl, protože měl rád vědění a i proto filosofie BYTÍ z principu hledá hluboké vědění.
Vložit filosofii BYTÍ do struktury církve může jen ten, co filosofii BYTÍ z její podstaty vůbec nepochopil. Církve (prvořadá víra) a filosofie BYTÍ (rovnovážná věda) jsou doslova vzájemnými protiklady.
Pojmenovat církev po Josefu Zezulkovi je hrubou neúctou vůči jeho osobě i myšlenkám (filosofii BYTÍ).
………………………..
Vložení filosofie BYTÍ do církevní struktury
Tomáš Pfeiffer vložil necelých dvacet let po úmrtí Josefa Zezulky filosofii BYTÍ (kterou Zezulka „přinesl“) do církevní struktury. V roce 2014 T. Pfeiffer oproti všem předchozím proklamacím a původnímu společenství (DUB) založil církev „Společenství Josefa Zezulky“. Vložením filosofie BYTÍ (která je o zákonitostech, vědě, logice a kritickém myšlení) do struktury církve (která je o prvořadé víře, dogmatech, ukáznění dle věrouky a následování „autorit“) došlo k naprostému popření základu filosofie BYTÍ. Jistě ne náhodou jsou nyní pokračovatelé T. Pfeiffera jako „vojáci co plní i nesprávní rozkaz a neupozorní „mistra“ ani na zásadní chybu“ (jak mi napsal jeden z členů nejužšího týmu T. Pfeiffera). Tomáš Pfeiffer a věřící církve SJZ zcela převrátili podstatu filosofie BYTÍ a myšlenek Josefa Zezulky. Soudný člověk se zákonitě sektě SJZ vyhne obloukem a bohužel se k němu nedostanou ani myšlenky J. Zezulky, které ve skutečnosti jsou opakem církví a konání T. Pfeiffera (SJZ). Filosofie BYTÍ je díky T. Pfeifferovi a církvi SJZ zamlžena a přestřena církevními dogmaty, nerovnováhou a navíc i indickými vlivy, kterým se Tomáš a věřící sekty SJZ bezmezně a zcela nekriticky na mnoho let otevřeli.
Ač by teoreticky filosofie BYTÍ mohla být vložena i do nějaké formy náboženského společenství, nesměla by tato náboženská společnost vycházet z církevní struktury, natož církevní podstaty. Avšak i tuto snahu vložit filosofii BYTÍ do „čistého“ náboženského společenství považuji za rizikovou a zavádějící, protože vliv a deformace odcházející doby Ryb (zvyky a hluboce zažité „programy“) by mohly zamlžovat podstatu filosofie BYTÍ. Mnohem blíže, a to i vzhledem k nově se rodící epoše Vodnáře, bude duchovní společenství vědecké (duchovědní organizace – Univerzita).
Návrat k rovnováze a podstatě filosofie BYTÍ
Aby nedocházelo k zamlžování a překrucování filosofie BYTÍ, měla by být co nejdříve zrušena nerovnovážná církev SJZ, která má v názvu jméno Josefa Zezulky a snaží se vypadat, že realizuje podstatu filosofie BYTÍ. Teoreticky je i možnost církev T. Pfeiffera zanechat, ale pojmenovat ji po svém zakladateli (na církev Společenství Tomáše Pfeiffera). Pokud by chtěli věřící a zakladatel takto církev zanechat, bylo by nezbytné omluvit se za překroucení filosofie BYTÍ a již nikdy by se neměli členové sekty SJZ vydávat za pokračovatele filosofie BYTÍ (ani za následovníky J. Zezulky).
Tomáš Pfeiffer překroutil smysl filosofie BYTÍ (prvořadou logiku, kritické myšlení a vědeckost vyměnil za prvořadou víru, nucenou ukázněnost a bezmezné následování pověřeného a pověření). Navíc odvedl hledající k úplatným indickým kněžím. T. Pfeiffer nese značnou odpovědnost za způsobenou nerovnováhu a zamlžení čistého a původního zdroje filosofie BYTÍ. Ovšem nemalou odpovědnost nesou i nekritičtí a pohodlní věřící církve SJZ. Ti se jako stádo nechali vést svým pasáčkem k nerovnováze a prvořadé víře. I oni svojí pasivitou, pohodlností a nekritičností zamlžují pro další generace podstatu filosofie BYTÍ.
Budou-li lidé hledat organizaci a strukturu, která by byla v souladu s podstatou filosofie BYTÍ, nutně tato struktura bude muset mít za hlavní cíl logiku, kritické myšlení, vědomé prožívání zdůvodněných úvah, hledání zákonitostí a vědu (ověřování a hledání souvislostí). Nejblíže je dle mého názoru struktura a společenství, jejíž forma by byla ve smyslu „Univerzity filosofie BYTÍ“. Zde by byly vyučovány zákonitostí bytí, vědecké zkoumání života (ducha) a žáci by byli vedeni k rovnováze citu a rozumu, aby se stali sami hybnou silou svého vývoje a Života. Aby našli svoje vnitřní vedení a „zdroj“. Po prvotním (mnohaletém) vyrovnávání a zdůvodňování si zákonitostí by absolventi byli vedeni k hlubšímu a hlubšímu pochopení – lásce. Ve svých hlubokých prožitcích by se vědomě rozšiřovali na celek (jsem každý, vždy a všude), aby plně pochopili, že nejvyšším duchovním stavem je prosté a harmonické BYTÍ.
Na konci se všichni setkáme na začátku.
A-Ž
Společenství Života
