Čas se naplnil, nic nezůstane tak jak bylo dosud. Vesmír a vyšší silový řád neúprosně změní vše živé.

Platónský rok

V rytmu Života každých cca 24 tisíc let (v rámci Platónského roku) přicházejí nevyhnutelné a přelomové změny, které se dotýkají všeho živého.

V době přechodu protichůdných živlů, ovládajících vždy 6 tisíc let (Lev, Štír, Vodnář, Býk doplněných pod dobou po třikrát dvou tisících letech) a každých 12tisíc let 24 tisíciletého cyklu se střetnou zcela protichůdné síly. Naposledy se tento střed protichůdných sil (živlů) projevil před 12 tisíci lety jako nám známá „potopa světa“, kdy šesti tisícileté období Štíra přecházelo do období Lva (živel vody a ohně).

Jen rovnovážné Bytí má právo na pokračování. Mnozí budou strženi tím „starým“, aby tak cyklus museli znovu projít. Avšak čas je jen iluzí omezeného ega. Vše co bylo, je a bude trvá v nekonečném teď. Z hlediska bytosti (omezeného ega navracejícího se zpět do Jednoty) jsou tyto průsečíky obdobím hlubokých a karmických zkoušek. Uvěříme padlým a falešným „prorokům“, nebo budeme naslouchat vlastní srdce a hlas Života?

I my jsme právě nyní svědky a součástí podobných dějinných událostí (přechodu z Býka do Vodnáře – dostředivosti k odstředivosti), kde se navíc setkávají i nad řády změn dalších vyšších vesmírných cyklů. V těchto průsečících dochází k zásadnímu „výběru“.

 

V čem spočívá změna?

A jak se nyní projeví střet protichůdných sil?.. nikoli hmotně, nýbrž na té nejzákladnější duchovní rovině na samotném základu Bytí – „éteru“ – subatomární frekvenční bázi (silovém prazákladu Života), která řídí a ovládá život a všechny pochody včetně myšlení a to čemu jsme se naučili říkat nemoc (nerovnováhu bytí). Zákon odrazu (karma) se již nebude jak doposud rozprostírat do mnoha časů a životů, ale ukáže každému vlastní zrcadlo téměř okamžitě. Každá nerovnováha včetně myšlenky se zhmotní ve své pravé podstatě a ten kdo ji vyšle ji bude muset zároveň i přijmout. Míra nerovnováhy bude i mírou „učebních lekcí Života“. Mnozí nepřežijí vlastní návyky a způsoby bytí. Mnozí nepochopí, že žádají li smrt třeba i nižších (z hlediska vývoje) bytostí (zvířat), sami se tak připraví o právo na život.

Lidstvo dosáhlo v době Býka doplněného pod vlivem Ryb vrcholu dostředivosti a klidu – pasivity ducha. Zaměřovalo se především na vlastní prospěch a potřeby značně v nerovnováze vůči okolnímu životu (přírodě). Země je živá bytost, dává nám vše a člověk nedává téměř nic, jen ničí. Naše „moderní“ výdobytky jsou mnohdy i (nejen) naši zkázou. Člověk zapomněl, že tím nejvyšším duchovním stavem je prosté a harmonické Bytí.

 

Hmota i duch – stejný zákon projevený v jiné oblasti

Nová doba a změna (ve svém silovém prazákladu) veškerého Bytí bude též příčinou zhroucení dosavadních vynálezů a technologií, které na vyšší vibrace nejsou přizpůsobené. Elektrotechnika a další hmotné výdobytky (plasty a další materiály) budou ničeny silou Života, stejně tak jako nižší formy myšlení, náboženství, vědy a všeho, co nebude vycházet z pochopení Života jakožto Celku a nebude v plném souladu s novou vesmírnou silou. Nové „náboženství“ bude zároveň i vědou, protože duch a hmota je jedno. Bůh je Život a vše živé je projevem Boha. Vždyť není „druhých“, je jen jedno BYTÍ – Jsem každý, vždy a všude. Věřit je málo, člověk musí vědět.

 

Živly – čtveřice základních sil

Čtveřice živlů tvoří tvůrčí dílo (hmotu i ducha) I – živel vzduchu, odstředivost, myšlení E- živel země, dostředivost, koncentrace U – živel vody, klid, citové vnímání A – živel ohně, nadšení a duchovní žár

IE – (O) – UA Spojení dvou a dvou protikladů do vnitřní rovnováhy je cesta „zpět“ (Podstatě, Universu, Jednotě, Bohu..) .

– O – Je duší Bytí – Vše co bylo, je a bude trvá v nekonečném teď – jsem každý, vždy a všude.

Vyspělá bytost ladí své nitro k rovnováze sil a používá dech jako zdroj vitálních sil. Tak jako jaro a léto přinášejí konstruktivní síly, podzim a zima přináší opak. Nádech a horní pauza – výdech a spodní pauza. Vše musí být vždy v harmonických rytmech a vazbách, kde pokud chceme zesílit konstruktivní část, musí být i ponížená část vždy v rytmických podřádech.

Avšak dokud člověk nenalezne rovnováhu, není co posilovat či zesilovat, vždyť by zesiloval jen vlastní nerovnováhu!

 

Změna jsme MY!

Pro tvora stupně člověka je základ aby pochopil, že není vyšších ani nižších. Proto neber život druhým bytostem, ničíš tak sám sebe. Dokud bude lidstvo příčinou utrpení jiných bytostí, není pro něj cesty vpřed.