Církev SJZ – SEKTA poslušných vojáků(?)

„Víte, že jsem vám říkával: Mějte svoji kritičnost! Rozlišujte, uvažujte! Není všechno tak, jak se to lidstvu předkládá. Myslím to v těch duchovních věcech. Je tady hodně naivity, hodně překrouceného a není to vinou těch, kteří to přinesli.
Je to vinou roznašečů a příjemců.
Záleží na tom, aby se každý snažil mít soudnost.“
JOSEF ZEZULKA
Abychom mohli plně a do hloubky pochopit vinu a ztrátu soudnosti příjemců-věřících církve SJZ (Společenství Josefa Zezulky), je napřed dobré znát historii a způsob založení církve SJZ.
 
Tomáš Pfeiffer dostal od přinašeče vědění Josefa Zezulky povinnost dál šířit a uchovat myšlenky a rovnováhu dle filosofie bytí. Dvacet let udržel čistotu a v napojení na jeho vědomí, které od něj dostal, předával čisté poznání přímo ze „zdroje“. Tomáš Pfeiffer na počátku devadesátých let založil svobodné duchovní společenství DUB (Duchovní Universitu Bytí). Toto společenství nebylo vázáno na žádné světské struktury ani deformace a tak se i celou dobu své existence prezentovalo a pro své dárce a podporovatele i zaštiťovalo. Avšak vše se zcela překotně a nečekaně změnilo v roce 2014. Tomáš od roku 2013 pravidelně navštěvuje Indii, kde však neudržel nezbytnou vlivovou čistotu a zamlžuje své napojení na vědomí přinašeče, vše vygraduje na přelomu roku 2014-15 kdy při jedné velmi temné puje (obřadu tamních deformovaných kněží) ztrácí na týden vědomí, málem umírá a napojení tak definitivně ztrácí. Ač se nedá očekávat, že by si ztrátu napojení věřící a „mistr“ nyní připustili, tento fakt si bude během pár let moci snadno každý ověřit, protože jakmile se Tomášův čas naplní, jeho nástupce nám ukáže, že Tomáš již neměl co předat. Lidstvo tak na další dva tisíce let ztratilo možnost získávat poznání přímo ze zdroje.
„Jenomže když mu tuto schopnost (napojení na vědomí přinašeče) předával, jistě ho upozornil, že je to možné jen tehdy, jestliže zůstane v jeho vlivové oblasti a oddělí a distancuje se od jiných směrů a jejich vlivů.“
JOSEF ZEZULKA
 
Po zamlžení napojení následně v roce 2014 manipulativním způsobem zakládá církev Společenství Josefa Zezulky. Církev vznikla tak, že jednoho dne bez jakéhokoli upozornění či diskuse vedení doneslo zakládající podpisové archy pro založení církve. Nikdo nechápal oč jde a co víc, kdo se ptal byl vyhozen nebo bezdůvodně očerněn. Většina tak raději podepsala a na nic se neptala. Právě díky zbabělé a nekritické většině byla schválena a založena církev SJZ. 
 
Každý soudný člověk se špetkou kritičnosti však musí chápat, že tato církev je přesným opakem filosofie bytí a nauky J. Zezulky. Ten neměl rád víru, ale měl rád vědění. Vždy důrazně upozorňoval, aby se jeho žáci neladili na jeho osobu a nic z něj nedělali. Zneužitím jeho jména v názvu církve, která byla založena cca dvacet let po jeho smrti, tak věřící nectí ani toto základní přání J. Zezulky. Věřící tak z J. Zezulky zcela proti jeho vůli udělali „modlu“ v názvu církve, kde se prvořadě věří. Již samotná zakládající listina církve SJZ je silně deformovaná a veškeré myšlenky jsou uvedeny pod úvodní preambulí „články víry“. I kdyby víra byla synonymem pro cit, jak se věřící SJZ domnívají, stejně by tak vedla k nerovnováze, která je tvořena vždy není-li držena rovnováhou citu i rozumu. Zezulka vždy žádal a upozorňoval na nutnost udržení rovnováhy, jak však chtějí věřící sekty SJZ udržet rovnováhu v církevní struktuře, kde je prvořadá víra (nebo cit)?
 
Tomáš Pfeiffer veřejně a opakovaně uvádí, že církev SJZ je „projektem“ přímo Zezulky a že jej k tomu i po jeho smrti vedl a pověřil. A tak se ptám..Cožpak si soudný člověk dovede představit, že by Zezulka jeho duchovní společenství pojmenoval sám po sobě a ještě by jej vložil do církevní struktury, kde se z principu a stovek let fungování církví prvořadě věří?
Já sám nemám rád víru, já mám rád vědění, víra je málo, věřit mohu čemukoliv, ale tím neobjevuji tu velkou životní zákonitost, nepoznávám to, jak to vlastně je.“
JOSEF ZEZULKA
 
V následujících letech se odklon od rovnováhy jen prohlubuje. Věřící sekty nekriticky následují „pověřeného“ kamkoli a podepíší cokoli. Každý rok na měsíc odjíždějí do Indie, kde se nechávají táhnout místním kněžím aniž by věděli kam a proč. Úplatným kněžím platí velké sumy za vyčištění karmy, přivolání blahobytu či domnělé „lásky“. Zcela opomíjejí varování J. Zezulky, že duchovní služba a pomoc musí být vždy zdarma. Naprosto nerespektují i nejvyšší povinnost oddělit a distancovat se od deformovaných vlivů a směrů. Ač indická kultura v dávné minulosti čerpala i z rovnovážných véd (a to dost možná véd slovanských), dnes je již jen fragmentem původních znalostí a obřadů. Kněží již naznají původní védy (vědění) a jsou jen otroky obřadních rituálů a nehmotných entit daleko od rovnováhy citu a rozumu. Neumějí si sami zdůvodnit ani základní životní zákonitosti a převažuje zde rituálně obřadní forma, která z principu nevede k samostatnosti, rovnováze a celku. Hledající dostředivě upřednostňují vlastní vývoj na úkor celku a rovnováhy. Cožpak věřící SJZ nevědí, že i Ježíš šířil své poznání mezi prostými lidmi a nikoli mezi kněžími, kteří by nové a čisté myšlenky zamlžili vlastními deformacemi a smlouváním? Proč sekta SJZ v Indii šířila myšlenky J. Zezulky především mezi kněžími a nikoli prostým lidem, kteří by byli schopni čistěji chápat a netrvali by na svých vydobytých postech a s nimi spojených deformacích? Dovede si snad někdo představit, že by Zezulka platil za vyčištění karmy a účastnil se stejně jak věřící sekty SJZ stovek deformovaných a draze zpoplatněných obřadů v iluzi, že tak šíří rovnovážné poznání a vědění?..to si z prominutím může myslet snad jen úplně šílený jedinec či fanaticky věřící sekty SJZ.
 
 
Věřící i církev SJZ tak na sebe tito entity a deformace hluboce navázali, ač to jistě dělali v nejlepším úmyslu a víře, selhali a neposlechli slova a myšlenky J. Zezulky. Zákonitě se odklonili od čistého zdroje a rovnováhy a vychýlili sebe i nauku J. Zezulky. Tomáš a jeho následovatelé se tak ve skutečnosti vrátili k vlastním karmickým kořenům a deformacím, tedy k dostředivé a deformované struktuře církve, prvořadé víře a indickým vlivům a nerovnováze.
Ti, kteří jsou během života kolem něho (přinašeče) a kteří mají z jeho poučování dělat nauku, ti se také vždy neosvědčí. Obyčejně pak sklouznou zpět do dřívějších vlivů, kde se přece jen cítí pohodlněji.“
JOSEF ZEZULKA
 
Vrcholem odklonu a nerovnováhy byl rok 2018. Tomáš Pfeiffer v den otevřeného nebe dne 30.3.2018 na hoře Říp sám sebe obřadně honoruje za duchovního mistra s tisíciletou zkušeností, který má právo na vše co učiní, protože je pověřený a každý kdo o něm kriticky smýšlí je černý jako bota, bez známky duchovního světla (jak sám uvádí). To vše věřící následně ve stejný den stvrdí svým podpisem „výzvy“, která se snaží být ochranou, ale ve skutečnosti chce očernit každého, kdo se pokusí samostatně a kriticky myslet. Tato výzva je konána proti „informacím“, aniž by alespoň jedna konkrétní informace ve výzvě byla uvedena. Ve své podstatě tak „výzva“ popírá sama sebe, protože nelze chránit čistý zdroj špinavými praktikami církevní demagogie, manipulace a tmářstvím. Avšak poslušní vojáci co nikdy neupozorní „mistra“ na chybu v něčem zásadním i kdyby měli pravdu opět poslušně podepsali vše co jim bylo mistrem podstrčeno, stejně tak jako při založení církevní sekty SJZ. 
 
Sekta SJZ se tak krystalizuje a stále více propadá deformacím a demagogii dostředivé odcházející epochy. Věřící se stávají vojáky, co plní i chybný rozkaz a  neupozorní mistra na chybu v něčem zásadním, protože by tak nebyli ovcemi co udržují domnělou jednotu… Jak mi napsal jeden z dlouholetých žáků T. Pfeiffera a člen nejužšího vedení sekty SJZ, cituji: 
„Tedy když si žák vybere svého učitele, měl by mu do určité míry důvěřovat, i když by někdy byly jeho pokyny chybné, podobně jako i voják plní rozkaz, i když může být nesprávný. Je tedy z duchovního pohledu velmi na pováženou upozornit učitele na chybu v něčem zásadním, i když by měl žák pravdu.“
„Princip udržení jednoty funguje i v mnoha jiných oblastech života, např. to stádo těch ovcí má svůj smysl, protože více chrání stádo před dravci… Jakmile se nějaká ovečka oddělí od stáda, je snadněji napadnutelná.“
(dlouholetý žák T. Pfeiffera a člen nejužšího vedení církve SJZ).
 
Je zcela nepředstavitelné a doslova nemožné, že by takovou myšlenku mohl vyplodit kdokoli, kdo by i jen z části pochopil filosofii bytí Josefa Zezulky. Je na pováženou a jistě není náhoda, že více jak po 25letech učení u T. Pfeiffera takovou myšlenku někdo z jeho nejbližších žáků myslí vážně a dokonce ji spojuje s odkazem J. Zezulky a jeho filosofií.
Na základě shora uvedeného si dovolím tvrdit, že hlavní vinu a odpovědnost za pokroucení myšlenek J. Zezulky nesou především věřící sekty SJZ. Právě věřící sekty SJZ se z pohodlnosti stali vojáky co plní i chybný rozkaz a už jen svým členstvím v sektě SJZ zesilují církevní deformace odcházející dostředivé epochy Býka (s pod-vlivem Ryb). Oni zesilují a živí indické deformace a entity, které se na sektu a myšlenky J. Zezulky nabalily a které deformují možnost najít rovnováhu i pro další generace. Josef Zezulka je právě díky věřícím sekty SJZ spojován s platbou za vyčištění karmy, prvořadou vírou či ješitností samozvaného duchovního mistra s tisíciletou zkušeností, který uvěřil sebe-iluzi, že má díky pověření právo dělat vše co si zamane. Avšak snad žádný soudný člověk nevstoupí do takové sekty, žádný trochu kritický a rovnovážný jedinec nepodpoří svojí účastí tyto zjevné deformace věřících a pověřeného sekty SJZ. Myšlenky a osoba Josefa Zezulky jsou tak sektou SJZ pokrouceny církevní strukturou, prvořadou vírou, slepým následováním a indickými vazbami a deformacemi, které budou deformovat podvědomí a vědomí každému, kdo se stane členem sekty SJZ.
„Najdeme-li pak učení, o kterém víme, že je správné, pak je nejvýše nutné odpoutat se od starého a chybného, aby jeho vliv pěstovaný a zesílený lidstvem dlouhou dobu, nám přes naše podvědomí nezkresloval vědomí.“
JOSEF ZEZULKA
 
Další generace a nově se rodící vývojový druh tak díky sektě SJZ jen stěží najdou rovnováhu a čisté myšlenky filosofie bytí, které by však pro svůj vývoj potřebovali. Žádná vyspělá bytost a vědomí z principu církevní sektu SJZ nepřijme a nikdy se jejím členem nestane. Pokud by se z nedopatření vyspělá bytost stala členem sekty SJZ, její osud by byl vychýlen a vědomí zamlženo. Bohužel tak pro mnohé budou i myšlenky a filosofie J. Zezulky nepřijatelné, protože je budou hodnotit na základě pokroucené a deformované církevní sekty SJZ a jejich věřících. Nová odstředivá doba a epocha Vodnáře by z principu potřebovala i novou formu a způsob předávní myšlenek přinašeče vědění. Deformovaná dostředivá církevní struktura je přímým opakem nově se rodící epochy Vodnáře a způsobu vnímání i bytí vyspělejších vědomí (nadčlověka).  Díky dostředivým deformacím sekty SJZ a jejím navázáním indických deformací na myšlenky J. Zezulky je Život a vývoj obecně značně ohrožen a vychýlen.
 
Za tento velmi tíživý stav nesou plnou odpovědnost i tíhu především věřící sekty SJZ. Ze slabosti a dostředivosti raději následovali jak stádo svého pasáčka. Chtěli být sebestředně léčeni, chtěli být součástí pohodlného stáda a ač si mnozí velmi dobře uvědomovali hloubku odklonu pověřeného, raději mlčeli nebo jen v tichosti odešli, aby neměli nepříjemnosti. Domnívají se, že duchovnost se projevuje „klidem a necháváním plynout“. Nechápou, že aby se mohlo něco změnit, musíme se změnit my a především dle poznaného konat!
Pokud nezměníme ani to co změnit můžeme, nikdy se nic nezmění, protože samo nic neplyne. Největší škody vždy napáchá mlčící většina, která právě svojí pasivitou a zbabělostí podporuje a tvoří nerovnováhu i zlo.
 
Za myšlenky J. Zezulky a čistotu i pro další generace neseme odpovědnost všichni, obzvláště ti, kteří z těchto myšlenek těží. Je odpovědností každého co se nyní v sektě SJZ děje a jak je s poznáním a naukou přinašeče vědění J. Zezulky nakládáno. Mnozí se jistě domnívají, že bylo potřeba zastřešit a umožnit léčbu právě tím, že byla založena církev. Avšak nedomýšlí, že tím, že byly myšlenky vloženy do nerovnovážné struktury církve, byla tak zamlžena i ta nejúčinnější „prevence“, kterou je čisté poznání a rovnováha. Žádná biotronika nemá pokračování, pokud je pokroucena rovnováha a filosofie, ze které právě i biotronická léčba vyvěrá. Proto nikdy nemůže být upřednostněna snaha zachovat léčbu na úkor čistoty filosofie a poznání.
 

OTÁZKY NA VĚŘÍCÍ CÍRKEVNÍ SEKTY SJZ

1) Vážení věřící, opravdu se domníváte, že by Josef Zezulka nazval duchovní společenství po sobě samém a že by své vědění vložil do církevní struktury, kde se z principu i staletých deformací, vlivů a návyků prvořadě věří?
 
2) Opravdu věříte, že by Josef Zezulka své žáky vedl do Indie, kde by je mimo jiné přiměl platit nemalé finanční sumy za deformované obřady zaručující „vyčištění karmy či přivolání blahobytu a lásky“?
 
3) Je v sektě SJZ snad někdo, kdo věří tomu, že by Zezulka vedl hledající k rozevírání se, následování a pokračování v církevních či indických deformacích i vlivech (strukturách) a pojmenoval toto šílenství šířením rovnováhy a ctěním starobylého vědění či původních kultur?
 
4) Uvědomujete si, že každý z vás svým členstvím v sektě SJZ podporujete církevní deformace, indické nerovnovážné entity i vlivy (které na sebe sekta navázala) a deformujete, zamlžujete i znemožňujete tak čisté předání Zezulkovi filosofie dalším generacím? 

 

Na závěr si dovolím učinit výzvu:

Snad už nazrál čas, aby se pokračovatelé J. Zezulky stali samostatnými jedinci, kteří neplní jako vojáci i chybný rozkaz a vždy upozorní mistra na chybu v něčem zásadním. Snad už je nejvyšší čas, aby hledající obrazně řečeno nebyli stádem ovcí, co svoji pohodlnost, nesamostatnost a dostředivost schovávají za sebe-iluzi o nutnosti udržení jednoty, kterou však ve skutečnosti právě svým konáním ruší a deformují. Snad už je čas, aby se myšlenky přinašeče vědění opět nezdeformovaly lidským smlouváním, deformovanými vlivy odcházející dostředivé epochy a nemocí ze všech nejhorší – lidskou blbostí (jak s žertem říkával J. Zezulka).
 
Obrovskou tíhu a nerovnováhu, kterou věřící sekty SJZ vytvořili budou muset tak jak tak jednou napravit, protože před zákonem odrazu a nejvyšším soudem neobstojí výmluva, že se nechali vést „pověřeným“, nebo že konali jen to co „většina“. Pravda není otázkou hlasování ani není tvořena „většinou“ nebo nějakým společenstvím, pravda buď je, nebo není a každý si vždy neseme plnou odpovědnost za své konání. Teď už je jen otázkou zda-li pro svoji zbabělost a dostředivost členové sekty SJZ obětují i další generace a rovnovážný vývoj Života na Zemi, nebo zda-li najdou touhu stát se samostatnými jedinci, které vede vlastní nitro a napojení na Celek. Vždyť opravdové a hluboké vědění i vedení může (a musí) každý najít jen ve svém nitru a nikde jinde!
Každý věřící sekty SJZ by snad již mohl pochopit, že už jen svým členstvím v církvi SJZ církevní dostředivé deformace i nerovnováhu potencuje a tvoří, čímž se vzdaluje i sám sobě a svému vnitřnímu vedení. Jak přemyslovský otrok, který byl připraven o svoji svobodu a prodán do otroctví. Právě přemyslovská Praha byla svého času největším evropským trhem s otroky a germánští (geneticky anglo-sasové) otrokáři Přemyslovci tak zbohatli a vybudovali svůj „rod a klan“. Krom karmy „otrokářů a otroctví“ zde byli i ti, co za mrzký peníz pro germánské otrokáře Přemyslovce zotročovali a vyvražďovali ostatní rody. Pro klan „Pře-mysl-ovce“ tuto tíhu a nerovnováhu vykonávali námezdní žoldnéři či jiní přisluhovači, kteří za vyvražďování, zotročování a nerovnováhu v českých zemích mají stejnou odpovědnost jako samotní Přemyslovci. Zákonitě i oni budou osudem vyzváni, aby svoji karmu napravili. Tato karma i hluboká a stále živá i otevřená „rána národa „se bude tak dlouho otevírat, dokud se z otroků a poslušných vojáků co neupozorní mistra na chybu v něčem zásadním nestanou „králové vlastního nitra“. Slované budou potřebovat a podléhat vnějším pánům tak dlouho, dokud se nestanou pány vlastního nitra (ducha) a rytíři rovnováhy. Ovšem jako první budou muset „vyjet“ ti, co Slovany jako zvěř chytali a prodávali do otroctví až do dálné Persie. Přemyslovský klan tak zákonitě a nevyhnutelně musí napravit svoji temnou karmu a navrátit i skrze poznání přinašeče vnitřní svobodu (a tím i moc) slovanským kmenům a duchovním.
Svatý Vojtěch = Jan Amos Komenský = Tomáš Garrigue Masaryk
Jen tak dojde národ přinašeče svého úkolu a najde ztracenou cestu, které vede jen skrze obrodu ducha a poznání hluboké architektury životních zákonitostí.
 
Dvacet let Tomáš Pfeiffer udržel čistotu a napojení na vědomí přinašeče a „splácel těžkou karmu svého rodu otrokářů“. Hledající tak díky myšlenkám z čistého zdroje (vědomí přinašeče na které byl Tomáš i po jeho smrti napojen) mohli a měli duchovně zrát a být připraveni, až pověřený zákonitě a nevyhnutelně selže (pře-mysl a vše z-orá). Tomáš v důsledku udržel napojení dlouhých dvacet let, to že selhal bylo osudové i nevyhnutelné a zároveň bylo zkouškou na členy společenství, kteří měli prokázat, zda-li již nejsou otroky co potřebují „pána“. Žádný člověk by nejspíše neudržel čistotu déle než Tomáš Pfeiffer, lidé zatím neumějí plně pracovat ze svými deformacemi a stíny. Plné udržení čistoty a bezchybnost tak od pověřeného nelze žádat ani očekávat, jistě ne náhodou se Tomáš dodnes domnívá, že svatý Vojtěch měl spojit znesvářené rody a nikoli odejít, nehodí se přiznat si příčinu jeho odchodu, kterou byli přemyslovští Germáni, neslyšící duchovní varování ani výzvy ke spolupráci a Jednotě. Vždyť právě Přemyslovci byly rodem, který hrubou silou a pro moc či peníze zotročoval vlastní lid, vyvražďoval ostatní rody a bezskrupulózně zavraždil každého oponenta, bez schopnosti vnímat duchovní rozměr a tíhu svého nerovnovážného konání, která je kořenem nerovnováhy a úpadku duchovnosti v českých zemích. Lidé (pověření) tak obyčejně nikdy neudrží napojení na vědomí přinašeče a dříve či později jej ztratí, protože je doženou vlastní stíny a karmická nerovnováha, tak jako Tomáše. Měli by to být členové společenství, kteří v době pádu pověřeného nedovolí hlubší propad a nerovnováhu společenství i pověřeného. Avšak bohužel i tentokrát členové společenství selhali (až na pár jedinců) a zůstali jen „poslušnými poddanými“. Pokroucení myšlenek vložením do deformované struktury církve a navázání indických deformací jsou především jejich odpovědnost a vina. Odkaz a myšlenky přinašeče vědění Josefa Zezulky tak jsou pokrouceny, zamlženy a zavázány indickými deformacemi a církevními strukturami odcházející dostředivé doby. Každý by si měl uvědomit, že pokud selhává národ přinašeče, nejen že se ponižuje osudová rovina a ochrana národa, ale poníží se tak osudová rovina i celého společenství života.
 
Čas se zrychluje a stejně tak se zrychluje i zákon odrazu (karma). Možná věřící sekty SJZ dostanou příležitost své pochybení a slabost již velmi brzo napravit a začít pravdu hledat mluvit a žít. „Otroci, poslušní vojáci či pánové“ jednou jistě pochopí, že touha po moci či otroctví a ukázněnost vyvěrala především z vlastní malosti, nesamostatnosti, pohodlnosti a zbabělosti. Království rovnováhy nové epochy Vodnáře se blíží a vstoupí jen ti, co království rovnováhy najdou ve svém srdci i činech. Cestu však musí každý najít sám, daleko od pohodlného stáda a samozvaných mistrů s tisíciletou zkušeností co se domnívají, že díky pověření mají právo na vše co učiní. K nalezení cesty a sebe sama přeji všem odvážným mnoho síly, moudrosti a odhodlání. Opravdové a hluboké vědění může každý najít jen v tichosti svého nitra. Jen tak opět „vyjedou bájní Blaničtí rytíři“ – z labyrintu světa do ráje srdce – vstříc věčnosti „JÁ -VŠE“.
 
ZMĚNA JSME MY
A-Ž 
Společenství Života – na konci se všichni setkáme na začátku – jsme Jednota