Filosofie BYTÍ je podstatou mise přinašečů. Ti se rodí každých dva tisíce let (..Thovth, Noe, Abrahám, Mojžíš, Ježíš, Zezulka..) na počátku nové epochy, aby lidstvu pomohli v poznání sebe a Života. Ač lidé o jejich příchodu vědí a očekávají je, nikdy přinašeče nerozeznají. Lidé by obyčejně spíše chtěli „instantní spásu“ a nehodí se jim pravý smysl příchodu přinašečů. Avšak hlavní podstatou smyslu zrodu přinašečů vědění je dát lidstvu hluboké poznání architektury BYTÍ, aby každý mohl dát do rovnováhy své myšlení i konání. Přinašeči přinášejí ROVNOVÁŽNÉ VĚDĚNÍ.
PŘINAŠEČI LIDSTVU PŘINÁŠEJÍ ROVNOVÁŽNÉ VĚDĚNÍ, NIKOLI PRVOŘADOU VÍRU
Přinašeči se snaží svým příchodem a poznáním, aby lidstvo pochopilo zákonitosti bytí, aby aktivně mohlo měnit svou niternou podstatu a v souladu s vývojem a celkem naplnit svůj Život rovnováhou a harmonií. K tomu slouží filosofie BYTÍ, popisuje základní kostru Života, hmoty i ducha. Vysvětluje vývoj ducha a pojednává o „čase a prostoru“ ve své pravé podstatě – věčnosti. Filosofie přinašečů vede hledající především k vlastní změně a úpravě (zlo)zvyků. Ve stále hlubším a hlubším pochopení hledající nachází opravdovou lásku – poznání Života a tím i sebe. V hlubokých a aktivních prožitcích adepti mohou měnit své nitro ve směru filosofie BYTÍ – tedy vývoje – JSEM KAŽDÝ, VŽDY A VŠUDE.
Ovšem smutným faktem je skutečnost, že si lidé jejich poznání a smysl příchodu vždy přizpůsobí dle svých iluzí a pohodlností. Z vědění si lidé udělají víru, ze samostatnosti závislost na „pověřených“ a i žáci přinašečů se obyčejně vždy sklouznou tam, kde se cítí pohodlněji, tedy ke starým vlivům odcházející epochy a vlastním deformacím. Církev SJZ, založená jedním žáků J. Zezulky je toho smutným dokladem.
Avšak jsme na prahu nové epochy Vodnáře, lidstvo se probouzí a s novým vlivem přichází i návrat k logice, kritičnosti a rovnovážné vědě. Filosofie BYTÍ je rámec nové vědy zkoumající Život jak analagií a rozumem, tak i svým nejhlubším vědomím (citem). První vědci Vodnářské epochy, kteří rovnováhu vědy praktikovali již dle vlivu Vodnáře, jsou například Nikola Tesla, C.G.Jung nebo Liz Greene.
I proto je nutné rozlišit a pochopit deformace odcházející epochy, protože jen tak můžeme vyjít vstříc novému odstředivému vlivu, který přinese rovnovážnou vědu – vědění. I k tomu nám může pomoci církev SJZ, která je doslova krystalizací epochy Ryb (s nad-vlivem Býka). Právě církev SJZ je skvělým příkladem deformací a nerovnováhy dostředivosti a prvořadé víry. SJZ T. Pfeiffera nám ukazuje, jak lidstvo snadno zamlží rovnovážné vědění přinašečů – je to skvělá škola Života. Pokusme se tedy rozlišovat a hledat rovnováhu…
PRVOŘADÁ VÍRA CÍRKVE SJZ
I tentokráte přinašeč vědění Josef Zezulka lidstvu předal zákonitosti bytí a duchovní praktika, i tentokráte jeho pověřený žák (T. Pfeiffer) selhal. Na místo samostatnosti T. Pfeiffer vede své žáky k tupému následování jeho pověření, na místo hledání rovnovážného vědění je vede k prvořadé víře. Tomáš Pfeiffer se vrátil do starých vlivů, kde se cítí pohodlněji – tedy k církevní struktuře a indickým deformacím (hindu). Tomáš Pfeiffer zcela v rozporu s podstatou filosofie BYTÍ vložil nauku do deformované struktury církve, kde se prvořadě věří. Ač Zezulka víru neměl rád (měl rád vědění), Tomáš Pfeiffer podlehl a nauku zamlžil a vychýlil k prvořadé víře. Je zela nepřijatelné, že tuto deformovanou organizaci (církev) T. Pfeiffer pojmenovává po J. Zezulkovi, který víru neměl rád a vždy vedl k rovnováze. Zezulka by si nikdy nepřál, aby po něm byla pojmenována jakákoli organizace (jeho žáci se nesměli ladit ani na něj, ale vždy je vedl k napnutí svého snažení k Jednotě – Podstatě). Pojmenovat tak církev po J. Zezulkovi (Společenství Josefa Zezulky – SJZ) je hrubou neúctou a nepochopením.
Aby toho nebylo málo, Tomáš odvádí hledající do Indie, kde je mnoho let po sobě přiměje platit za vyčištění karmy a rozevírat se zcela nekriticky až fanaticky místním deformacím a temným entitám či kněžím. V Indii v dávných dobách měli vyvážené učení, ale po tisíciletích se nauka zdeformovala a vytratilo se poznání životních zákonitostí, logika a kritičnost- zůstala jen víra a rituály, kterým již kněží většinou vůbec nerozumí. Hledající si tak sami nemohou zdůvodnit zákonitosti, nemohou sami logicky nacházet. Jsou vázáni na víru, zvyky a obřady, kde je vede kněz či obřadník. Vytratila se samostatnost a zákonitě vznikla závislost. Ač i dnes v Indii stále můžeme najít fragmenty vědění (védy – filosofii BYTÍ), i samotní kněží znalosti z véd mnohdy vůbec neznají. Indie nám ukazuje, kam se původní rovnovážné vědění (védy) může vychýlit a zamlžit. A při tom právě vědění z véd (filosofie BYTÍ) má být prvotním krokem na cestě poznávání. Nelze aktivně a bezpečně pracovat s hlubokým vědomím (citem), aniž bychom poznali a do hloubky si zdůvodnil zákonitosti bytí. Byli bychom jako loď bez kormidla, jako strom bez kořenů.
Ač Tomáš uvádí, že cesty do Indie (platba za vyčištění karmy a fanatické otevírání se místním kněžím a entitám) vyvěrají z myšlenky J. Zezulky o ctění základních nauk, snad i malé dítě může pochopit, že ctít základní nauky neznamená otevírat se následným deformacím a magiím, které se základní naukou (myšlenkami přinašečů) již nemají nic společného. Naopak, pokud by myšlenku J. Zezulky chtěli v sektě SJZ naplnit, tak by přece deformace v podobě platby za vyčištění karmy, či jednostrannou víru a obřady bez pochopení zákonitostí, nikdy nepodporovali, protože se z nich vytratila rovnováha a původní čistota základních nauk – Jednotné učení.
Nauka přinašeče je díky církevní sektě T. Pfeiffera (SJZ) a jeho nekritickým věřícím pokroucena a lidským smlouváním vychýlena.
Ač Tomáš od Zezulky dostal „dar“ – možnost napojení na jeho vědomí, tato možnost měla nepřekročitelnou podmínku udržení čistoty vlivu. Tomáš se nesměl otevřít žádným jiným směrům ani vlivům, což v Indii porušil a o čistotu napojení v roce 2014 definitivně přišel. Tohoto faktu si není vědom a stále věří, že vše čeho je „prostředník“ pochází z vědomí přinašeče. Tento fatální omyl zavádí hledající i nauku a ohrožuje tak vývoj obecně. Nauka přinašeče je zamlžena, vychýlena a „Tomášovo církevní společenství“ nyní spíše připomíná sektu ve své nejhorší podobě, kde „pověřený“ argumentuje jen svým pověřením a právem na vše co učiní (neomylností).
Zezulka na toto téma uvádí:
„Apoštolovi Petrovi také rozevřel možnost, která spočívala v tom, že Petr nejen už za života Ježíše, ale i po jeho smrti bude moci přijmout do své mysli pravdu bytí takovou, jaká ve skutečnosti je, aniž by mu ji kdokoliv vysvětloval.“
„Není to schopnost znát přímo, tak jako měl Ježíš, ale je to schopnost napojit se na přinašeče a čerpat z něho.“
„Jenomže když mu tuto schopnost předával, jistě ho upozornil, že je to možné jen tehdy, jestliže zůstane v jeho vlivové oblasti a oddělí a distancuje se od jiných směrů a jejich vlivů.“
„Jenomže po Ježíšově smrti navázali Petrovi následníci spojení se starými vlivy a v jejich intencích stavěli nové učení.“
„Petrovi následníci tím, že přetrhali spojení, znemožnili si správný příjem a zrušili možnost předávat dál hlavám církve schopnost přímého napojení na Ježíše.“
„Tu schopnost, kterou se domnívali mít pozdější papežové a kterou představovali jako „neomylnost.“
Josef Zezulka
I když se Tomáš snaží založení církve omlouvat udržením možnosti biotronické léčby, tato argumentace je více než lichá, protože filosofie je „prevence i lék“ a je-li vychýlena církevní strukturou, dochází k nerovnováze (nemoci) a hledající jsou tak v začarovaném kruhu. Stávají se již jen členstvím v sektě SJZ nerovnovážní (nemocní) a následně musejí být biotronicky léčeni a to stále dokola a dokola.
Soudný člověk se tak učení Josefa Zezulky díky jeho padlému žákovi T. Pfeifferovi vyhne obloukem.. je to škoda, protože právě soudnost (kritičnost i logika), rovnováha a vyvážená věda jsou podstatou filosofie Bytí a smyslu příchodu J. Zezulky.
Porovnání podstaty a konání církve SJZ a podstaty filosofie BYTÍ
Církev SJZ (Společenství Josefa Zezulky)
Dle zakládající listiny církve SJZ je vše podřazeno prvořadé víře (úvodní preambule je stažena výhradně k „článkům víry“). Budete-li se zakladatele T. Pfeiffera ptát proč v zakládající listině není rovnováha citu a rozumu (víra a vědění), odpoví vám: „Sem patří slovo víra velmi prvořadě, protože církve, jestli vám není známo, jsou o víře a to obecně. Nejinak tomu je i u nás.“
Budete-li se dále T. Pfeiffera hlouběji ptát na podstatu filosofie BYTÍ a odklon církve SJZ k prvořadé víře, odpoví vám: „Proč se odvažujete uvažovat o tom, že vy to víte lépe než já, nezlobte se, ale všechno má své hranice.“
Budeme-li se snažit sami pátrat a pochopit proč T. Pfeiffer v zakládající listině církve SJZ musel akceptovat prvořadou víru, dojdeme ke zjištění, že jej k této nerovnováze a vychýlení se k prvořadé víře vedla samotná zákonná povinnost a nutnost pro založení církve. I samotný formulář pro založení církve akceptuje jen žádosti, kde je prvořadá víra organizace jako hlavní a nosný prvek směřování společenství. Tím se církve liší od jiných světonázorů, tím jsou církve jednostranně zaměřeny na prvořadou víru a každý žadatel tuto podmínku musí splnit a naplňovat.
Půjdeme-li pak hlouběji a budeme-li sledovat jak se taková církev krystalizuje v čase, jistě nás snad ani nepřekvapí, že výsledkem učení u T. Pfeiffera budou věřící, kteří budou „mistrovi“ bezmezně (jak stádo oveček) důvěřovat a z principu jej neupozorní i na zásadní chybu. Viz. odpověď dlouholetého žáka a člena nejužšího týmu církve SJZ: „Tedy když si žák vybere svého učitele, měl by mu do určité míry důvěřovat, i když by někdy byly jeho pokyny chybné, podobně jako i voják plní rozkaz, i když může být nesprávný. Je tedy z duchovního pohledu velmi na pováženou upozornit učitele na chybu v něčem zásadním, i když by měl žák pravdu.“
„Princip udržení jednoty funguje i v mnoha jiných oblastech života, např. to stádo těch ovcí má svůj smysl, protože více chrání stádo před dravci… Jakmile se nějaká ovečka oddělí od stáda, je snadněji napadnutelná.“
Podstatou církve SJZ je především prvořadá víra (např. v pověření a pověřeného) a víra obecně. Kritické myšlení a logika, obzvláště v souvislosti s myšlenkami T. Pfeiffera, povede k vašemu okamžitému vyhození z přednášky a následné dehonestaci vaší osoby, cituji T. Pfeiffera: „černý, černý jako bota, bez známky duchovního světla“. Prvořadou podstatou církve je pověřený (T. Pfeiffer) a pověření, které je dle víry SJZ nezpochybnitelné, celoživotní a vždy bezchybné. Nenásledovat pověření a pověřeného by dle víry SJZ vedlo k „rozštěpení“ a proto je potřeba jako stádo oveček vždy následovat pověřeného. T. Pfeiffer i věřící SJZ jsou přesvědčeni, že „pověřený“ má „právo na vše co učiní, protože byl pověřen“. Zpochybňovat pověřeného je vnímáno jako zpochybňování J. Zezulky a to je dle víry věřících církve SJZ nepřijatelné.
Filosofie BYTÍ (myšlenky Josefa Zezulky)
Josef Zezulka vždy své žáky vedl k tomu, aby mu jeho názory zpochybňovali, aby mu nikdy nevěřili a vše kriticky promýšleli, viz. níže jeh myšlenky:
„Nikdy nevěřte a to ani mně. Vše kriticky promýšlejte, hledejte rovnováhu.“
Já sám nemám rád víru, já mám rád vědění, víra je málo, věřit mohu čemukoliv, ale tím neobjevuji tu velkou životní zákonitost, nepoznávám to, jak to vlastně je.“
„Jde o to stát se hybnou silou a pohybovat se sám dopředu. Jestliže budu já něčemu jen věřit, tak se nechávám táhnout jen nějakou vírou. Jakoukoli – dobrou, špatnou, střední, ale nechávám se táhnout.“
„Na duchovní cestě musíme mít sebekritiku a kritičnost vůbec. Musíme vědět, že všechno je tak, jak to je, a musíme počítat i s lidskou vlastností, kde jeden chce být zajímavý, jeden chce kořistit z něčeho, jeden chce být povýšen. To jsou lidské vlastnosti. Naučme se je hodnotit.“
„Kdykoli budeme mluvit o duchovní cestě, vždy budeme zdůrazňovat kritičnost a vždy budeme nechávat jako hlavní fakt, aby člověk přemýšlel, ne aby jen věřil.“
„Mě když se někdo zeptá, jestli věřím v Boha, tak mu řeknu: Kdepak, já o něm vím a to je víc. Ale nepředstavuji si ho jako bytost. To by bylo málo.“
„Víte, že jsem vám říkával: Mějte svoji kritičnost! Rozlišujte, uvažujte! Není všechno tak, jak se to lidstvu předkládá. Myslím to v těch duchovních věcech. Je tady hodně naivity, hodně překrouceného a není to vinou těch, kteří to přinesli. Je to vinou roznašečů a příjemců. Záleží na tom, aby se každý snažil mít soudnost.“
Podstatou filosofie BYTÍ (a mise J. Zezulky) je, aby člověk nikdy nevěřil a vždy hledal rovnováhu (citu a rozumu), aby se hledající stal sám hybnou silou a naučil se samostatně (logicky a kriticky) myslet. Podstatou filosofie BYTÍ jsou soudnost, logika, kritické myšlení, rovnováha citu a rozumu a prvořadé hledání pravdy.
Závěr:
Konání věřících církve SJZ a T. Pfeiffera je v základech v přímém rozporu s podstatou filosofie BYTÍ. Tam kde věřící následují „pověřeného“ T. Pfeiffera jako „vojáci“ a plní nekriticky i „chybné pokyny“, filosofie BYTÍ vyžaduje samostatnost, soudnost a aby se hledající stal sám hybnou silou. Tam kde církev SJZ hledá prvořadou víru, filosofie BYTÍ vyžaduje kritické myšlení, logiku a rovnováhu citu a rozumu. Tam kde T. Pfeiffer vyžaduje, aby z principu nebyl zpochybňován, Josef Zezulka žádal, aby mu hledající jeho myšlenky zpochybňovali. Církev SJZ hledá prvořadou víru, Zezulka víru rád neměl, protože měl rád vědění a i proto filosofie BYTÍ z principu hledá hluboké vědění. Tomáš Pfeiffer a SJZ vede k nesamostatnosti a závislosti, filosofie BYTÍ samostatnost (myšlení i konání) vyžaduje.
Vložit filosofii BYTÍ do struktury církve může jen ten, co filosofii BYTÍ z její podstaty vůbec nepochopil. Církve (prvořadá víra) a filosofie BYTÍ (rovnovážná věda) jsou doslova vzájemnými protiklady.
Pojmenovat církev po Josefu Zezulkovi je hrubou neúctou vůči jeho osobě i myšlenkám (filosofii BYTÍ). Církev SJZ je dobrá snad jen k tomu, aby lidstvo konečně pochopilo, jak snadno a nenápadně se nauka přinašečů zamlží či překroutí, a proč filosofie BYTÍ nikdy nemůže být vložena do vychýlené struktury církve.
Tomáš Pfeiffer (církev SJZ) se zcela odklonil od rovnováhy a ztratil tak právo vydávat se za pokračovatele filosofie BYTÍ. Nemá již právo nést ani znak FILOSOFIE BYTÍ – ROVNOVÁHY – JEDNOTNÉ CESTY.
Více ve článku – Podstata filosofie BYTÍ versus podstata církví – Společenství života
