Nikdy nehledejte člověka (*Ježíše, svaté, pověřené či jakoukoli osobu), hledejte pravdu (*pochopení životních zákonitostí a smysl Bytí)! Proto vám říkám: Myslete, mějte svoji kritičnost, naučte se zákony života, protože každý vám může říkat cokoli!Nechtějte jenom věřit. To je málo! Koukejte kolik je na světě sekt ve všech náboženstvích. Ať je to křesťanství, nebo indické. Co se v těch sektách v Indii děje? Jakým naivnostem se tam věří? * doplněno A.Ž.
Komentář od A – Ž
Nikoli zhlížení k osobě, jménu či funkci, ale k pravé podstatě bytí a pravé duchovností, která vždy byla, je a bude pouze a jen v hledání pravdy.
Mnohé náboženství, církve a sekty vytvořily si pokřivený kult osobnosti a uctívání. Tento kult a iluze jsou však mnohdy daleko vzdálené od reálného života a pravého smyslu poznání a odkazu, a to i osob samotných, ke kterým se kult a slepá víra naivně váže.
Lidé hledají vše, jenom ne pravdu. Vznikají tak náboženství a víra, které nejsou v rovnováze s věděním. Hledající je tak odkázán na samozvané mistry a guru, kteří o sobě hlásají, že jen oni jsou „vyvolení“ a jako jediní mají právo rozhodovat o odkazu osob, na které se ve své iluzi a naivitě odvolávají. Namísto hledání pravdy a samostatnosti vedou tyto církve a sekty ke kultu osobnosti a prvořadé víře v pověřené a samozvané mistry.
Mnohdy tyto sekty nesou i jméno osoby, a to i přes fakt, že právě daná osoba vždy upozorňovala, že ji nemají uctívat či k ni (jakožto osobě) vzhlížet. Již v samotném názvu tak tyto sekty nectí vůli této osoby a jdou v přímém rozporu s jejich pravým odkazem a myšlenkami.
Copak by někdo, kdo pochopil, že je prvořadě a vždy nutné hledat pravdu, mohl dát do názvu své církve jméno Josefa Zezulky? Copak by někdo mohl hledat pravý odkaz Ježíše v církvích, které si z něj udělali své mocenské alibi a z jeho smrti dokonce snětí vlastních hříchů?
