„Převaha citu (víry) nad rozumem se projevuje slepým věřením, lehkověrností nekontrolovanou fakty, sektářstvím, duchovní naivitou.“
Josef Zezulka
Duchovní naivita, sektářství a lehkověrnost nekontrolovaná fakty
Poněkud smutným příkladem sektářství, duchovní naivity a lehkověrnosti (prvořadé víry – citu) je církev, která si dovolila dát do názvu jméno Josefa Zezulky (Společenství Josefa Zezulky). Vazby, které zakladatel církve T. Pfeiffer a jeho věřící v Indii na sebe a na celou svoji církev nekriticky a lehkověrně navázali dodnes (nevědomě) ovlivňují (nejen) jejich mysl i skutky. Za sedum let co věřící SJZ pravidelně (téměř na měsíc) navštěvovali Indii šlo o stovky draze zpoplatněných rituálů a obřadů, za které platili v součtu miliony a otevřeli se jim po několik dlouhých let a to v době při samotném založení církve SJZ. Touto lehkověrností nekontrolovanou fakty (kritickým myšlením a logikou) na sebe navázali vlivy a vazby, které je budou ovlivňovat dokud se jich plně nezbaví, což ovšem nebude vůbec snadné.
Mnozí tak mohou přicházet o své vitální síly (energii), které „indičtí mágové“ využijí (stejně jako hmotné obětiny mléko, máslo, obilí atd., které v obrovském množství používají) pro své cíle, přání i duchovní entity a parazity. Musíme pochopit, že zprvu se i může v některých slibovaných věcech po obřadu (puje) dočasně ulevit či „zlepšit“ osud, ale stejně jako jiní parazité potřebují svého hostitele, tak i entity indické se napřed „zavděčí“, ale následně budou především „brát“. Mnohdy využijí toho kdo se jim rozevřel jen jako „prostředníka“, který skrze vazby na své nejbližší bude energii předávat („vysávat“) ze svého nejbližšího okolí (rodiny, známých atd.). Tito „energetičtí parazité“ mohou přivodit nepěkné stavy, deformace a osudové komplikace.
Indické náboženství a mantry jsou jako „drogy“. Dopřejí vám „duchovní prožitky“, které však nejsou vlastnictvím vašeho nitra ani poznání, čímž vás učiní závislým a lehce ovladatelným, protože po těchto „prožitcích“ budete toužit a nebudete je umět sami navodit. Je to prvoplánová snaha učinit své naivní „ovečky“ zcela nesamostatnými.
Nejvíce se v SJZ nyní tyto indické vazby a deformace mohou šířit a tvořit při biotronickém léčení, kde je léčený otevřen léčiteli. Léčitel doslova musí být „čistý“ a bez vazeb, což Tomáš Pfeiffer a jeho věřící po absolvování stovek draze zpoplatněných indických „obřadů“ bohužel již dávno (a ani z části) nejsou. Stali se nevědomě „prostředníky“ indických entit, deformací a nerovnováhy. Každý kdo se nechá „léčit“ tak na sebe naváže i tyto entity a vazby. Tyto vazby (pokud nebudou zcela vyčištěny) se budou přenášet (prohlubovat a utužovat) na další a další léčitele a léčené. Již dnes je tato síť vazeb „obludná“ a ovlivňuje více, než by mnozí mohli vůbec domyslet. Český národ byl osudem předurčen a zrodil se zde přinašeč vědění (další v řadě po Kristovi). Úkolem národa žijícím v české kotlině bylo šířit světlo poznání (rovnováhu citu a rozumu vyvěrající z poznání životních zákonitostí, kritičnosti a logiky). Ale díky T. Pfeifferovi a jeho věřícím v SJZ bylo toto světlo poznání zahaleno a pokrouceno indickými vazbami, deformacemi a temnou energetickou sítí, která zahalila ČR do temnoty. Není snad ve světě nyní (z velké části díky selhání pověřeného) těžšího místa, než je ČR.
Indie je jednou z nejstarších a nejvíce deformovaných kultur, „český človíček“ nemá ani ponětí, co vše se v této kultuře v minulosti stalo, co vše ji dodnes „doprovází a tvoří“. Právě Indie (hindu) nám může být velkým ponaučením, kam se může původně rovnovážná kultura vychýlit a zdeformovat. Tedy k vychýlené a jednostranné víře (citu a z něj plynoucím nerovnovážným obřadním rituálům, mantrám atd.), která není opřena o vědění (poznání životních zákonitostí, kritičnost a logiku). Indičtí „mágové“ již dávno neslouží rovnováze a celku, původní čisté poznání (já-vše) se zdeformovalo v jednostrannou snahu o vlastní prospěch a vývoj (na úkor celku). Naivita a nekritické rozevření se věřících SJZ bylo zcela fatální, stejně jako jsou a budou důsledky v podobě odlivu energie a z nedostatečnosti vzniklých závažných důsledků a onemocnění. Opravdu smutný je fakt, že z nevědomosti tak tito členové výpravy do Indie přivezli do ČR i indické deformace a nehmotné entity, které nebudou ovlivňovat jenom je samé, ale i jejich rodiny (další pokolení) a do značné míry i kolektivní nevědomí národa, kam se zrodil přinašeč. Mohou se objevovat závažné nemoci způsobené vitální nedostatečností, stejně tak jako zákeřné nemoci duchovní (psychické) a dokonce i ponížení osudové osy celého národa.
Tato temná energetická síť se díky fatálnímu selhání pověřeného žáka T. Pfeiffera bude každým rokem prohlubovat a to dokud nebude pochopena, vyčištěna a zcela změněna. A bude muset jít o vyčištění (změnu) hloubkové, komplexní a systémové. Pyramidální energetický systém „braní a dávání“ přestává mít s příchodem vodnářského jara svoji sílu a právo na život (nastává epocha „bytí“). S tím bude spjata snaha tento tisíciletý indický systém udržet, což přinese poněkud nepěkné situace, kdy ti co jsou na něj napojeni budou velmi „pociťovat“ úbytek energie. Vystřízlivění z iluze a naivity členů SJZ (a všech co se rozevřeli církvi SJZ nebo léčení T. Pfeifferovi) bude poněkud značně bolestné a bude to v lepším případě trvat roky (v horším životy). I když se těchto vlivů a vazeb budou chtít zbavit, nebude to snadné. Parazité a entity neradi přicházejí o svůj zdroj, obzvláště, když se jedná o „zdroj“ ze země, která byla předurčena vývojem a osudem k duchovní obrodě. Škoda, že lidé nepřemýšlí a musejí jít vždy tou nejsložitější a nejbolestnější cestou. Bývalí členové a všichni ti co se již od církve SJZ (DUB) distancovali by měli vědomě přetrhat a vyčistit všechny vazby včetně slibu atd.
Mnohé indické magické obřady navíc byly přímo objednané (a draze zaplacené) pro církev SJZ, čímž jsou s ní navždy provázané a spjaté. Každý (třeba i úplně nový člen, který v Indii nikdy nebyl) kdo se jakkoli otevře církvi SJZ se zároveň otevírá i deformovaným indickým vlivům a entitám, které tuto církev budou již navždy „tvořit, ovlivňovat a formovat“. Dokud zde bude církev SJZ, budou zde s ní (a všemi jejími členy) i indické deformované vlivy, vazby a nerovnováha. Jedná se nyní o stovky a tisíce lidí po celé ČR, kteří jako členové SJZ jsou zároveň (mnohdy i nevědomě) i prostředníky (šiřiteli) indických vazeb, vlivů a deformací. Stručně řečeno – šiřitelé „indické mlhy“.
Lidé nedomýšlí důsledky vazeb a vlivů, ale každý by si měl uvědomit, že indičtí kněží pro své nerovnovážné magické rituály (jednou zaručující vyčištění karmy, jindy přivolání peněz či partnera) potřebují odněkud brát energii. Protože jejich záměr (i forma a bytost) není v rovnováze, potřebují pro své „magické kejkle“ vnější zdroj „energie“. Tím jsou jak obětiny (hektolitry mléka, obilovin atd.), tak tímto zdrojem energie mohou být (a fakticky jsou) i všichni ti, co se na tyto kněží napojili či se jim otevřeli. Jedná se o pyramidovou strukturu (braní a dávání), za kterou se mohou ukrývat i mnohé nepěkné „entity či vědomí“. Je to opravdu velmi vážná a smutná záležitost, která nejen věřícím SJZ deformuje podvědomí a tím i vědomí.
„Najdeme-li pak učení, o kterém víme, že je správné, pak je nejvýše nutné odpoutat se od starého a chybného, aby jeho vliv pěstovaný a zesílený lidstvem dlouhou dobu, nám přes naše podvědomí nezkresloval vědomí.“
Josef Zezulka
Tomáš Pfeiffer vložil vědění přinašeče do nerovnovážné struktury církve (Společenství Josefa Zezulky), kde se z principu a zákonné podstaty církví prvořadě věří. V názvu církve nasměřoval hledající na vzývání osoby přinašeče. Zavedl hledající k platbě za vyčištění karmy a k otevření se na deformovanou kulturu (Hindu) jejíž vlivy a deformace plně a navždy navázal i na samotnou církev a její členy (a to i v daleké budoucnosti). Vrátil se tam, kde se přece jen cítí pohodlněji (prvořadé církevní víře a Hindu) a ztrácí tak čistotu napojení (pověření). Každý kdo je členem SJZ tak jde z principu proti vůli J. Zezulky, který prvořadou víru nemá rád (nýbrž vědění) a který důrazně upozorňoval na nutnost udržení vlivové čistoty (od jiných směrů a jejich vlivů) a na nutnost, aby duchovní pomoc a služba byla vždy zdarma. J. Z. své žáky důrazně žádal, aby z něj nic nedělali a neladili se na jeho osobu, což je pro věřící církve SJZ mající v názvu jeho jméno nesplnitelné.
Církev Tomáše Pfeiffera (SJZ) a jeho mnohdy až fanatičtí věřící jsou krystalickým a názorným příkladem lidského pádu k nerovnováze, slepé víře, nekritičnosti a pokroucení podstaty myšlenek přinašeče vědění. Jako pověřený žák T. Pfeiffer nese zásadní odpovědnost za selhání a vše co se s tím pojí (včetně spoluodpovědnosti za stávající duchovní stav lidstva a to nejen v ČR). Tento odklon, nekritičnost a naprostá ztráta primární rovnováhy pověřeného a jeho věřících snad bude dostatečným a velmi odstrašujícím příkladem pro budoucí generace a nadcházející epochy.
A-Ž
