Myšlenky Josefa Zezulky vztahující se ke schopnosti napojení na vědomí přinašeče
(BYTÍ str. 118-119).
„Apoštolovi Petrovi (dnes Tomášovi) také rozevřel možnost, která spočívala v tom, že Petr nejen už za života Ježíše, ale i po jeho smrti bude moci přijmout do své mysli pravdu bytí takovou, jaká ve skutečnosti je, aniž by mu ji kdokoliv vysvětloval.“
„Není to schopnost znát přímo, tak jako měl Ježíš (Zezulka, Noe, Mojžíš..), ale je to schopnost napojit se na přinašeče a čerpat z něho.“
„Jenomže když mu tuto schopnost (napojení na vědomí přinašeče) předával, jistě ho upozornil, že je to možné jen tehdy, jestliže zůstane v jeho vlivové oblasti a oddělí a distancuje se od jiných směrů a jejich vlivů.“
„Jenomže po Ježíšově (Zezulkově) smrti navázali Petrovi (v naší době již samotný pověřený – Tomáš) následníci spojení se starými vlivy a v jejich intencích stavěli nové učení.“
„Petrovi následníci (nyní již Tomáš) tím, že přetrhali spojení, znemožnili si správný příjem a zrušili možnost předávat dál hlavám církve schopnost přímého napojení na Ježíše.“
„Tu schopnost, kterou se domnívali mít pozdější papežové a kterou představovali jako „neomylnost.“
Josef Zezulka (BYTÍ str. 118-119) pozn. text v závorce doplněn A-Ž.
KOMENTÁŘ OD A-Ž
Stejně tak jako Petr v dobách Ježíše, tak i Tomáš nyní dostal od přinašeče vědění (J. Zezulky) dar – možnost napojení na jeho vědomí i po jeho smrti. Toto „zasvěcení“ umožňovalo skrze vědomí J. Zezulky, aby Tomáš jako prostředník předával poznání ze zdroje (Jednoty). Avšak udržení zasvěcení mělo jednu nepřekročitelnou podmínku. Pověřený (Tomáš) se nesměl rozevřít jiným směrům a vlivům, aby čistotu napojení nepřestřel a nedeformoval jinými vlivy.
Tato podmínka vychází z faktu, že samotné zasvěcení je ve vytvořeno přinašečem, který Tomášovi v jeho silové složce (auře) rozevřel svoji silou a rozsahem „energetický kanál“, který však Tomáš sám neumí vytvořit či obnovit. Tento „kanál“, přesněji silová forma rozsahu vědomí samotného přinašeče, daleko přesahuje schopnosti a rozsah pověřeného (Tomáše). Nemůže jej tedy v případě zastření nebo nabourání jinými vlivy a směry sám obnovit. Avšak Tomáš tuto nepřekročitelnou podmínku vlivové čistoty neudržel a od roku 2013 po sedm let navštěvoval téměř na měsíc Indii, kde se rozevíral stovkám deformovaných obřadů a kněží. Jeho zasvěcení tak bylo přestřeno indickými vlivy a entitami, které se do čistého napojení (kanálu) mohou nabourávat a sám Tomáš (ani věřící SJZ) nerozlišuje, kdy jde o vědomí přinašeče a kdy jej ovládají jiné entity. Tomáš postupně odehnal a očernil všechny, kteří jej na jeho chybné kroky upozorňovali, protože zcela propadl iluzi, že vše co činí a vnímá pochází z vědomí přinašeče. Nerozlišuje mezi vlastními karmickými deformacemi, bočními indickými vlivy či původním zdrojem vědomí přinašeče. Avšak i když se Tomáš stále domnívá, že je „pověřen ke všemu co udělá“, čistota napojení, díky jeho otevřením se indickým vlivům, je pro lidstvo na dalších dva tisíce let ztracena. Pro úplnost a pochopení dodávám, že by jistě bylo dobré šířit zákonitosti života (FILOSOFII BYTÍ) i v Indii, avšak domnívám se, že stejně jako Ježíš šířil FILOSOFII BYTÍ u prostých lidí (kněží by přes svoje deformace jeho nauku velmi rychle pokroutili), stejně tak by i FILOSOFIE BYTÍ J. Zezulky měla mnohem větší šanci rozšíření a pochopení u prostého lidu, jak u tamních deformovaných kněží. Vždyť šířit rovnováhu tak, že podporuji nerovnovážné obřady či kněží, a stávám se tak sám nerovnovážný, nemůže k rovnováze vést.
A tak se ptám členů církevní sekty SJZ, myslíte si snad, že se Josef Zezulka mýlí, když uvádí, že je možné udržet dar (schopnost) vnímat pravdu skrze vědomí přinašeče jen tehdy (zdůrazňuji jeho slova JEN TEHDY), když se pověřený oddělí a distancuje od jiných směrů a jejich vlivů?
Osobně se domnívám, že snad jen zcela nesoudný a nekritický jedinec by neviděl a nepochopil, že Tomáš Pfeiffer v Indii ztratil schopnost (čistotu) napojení ne vědomí přinašeče. Snad jen fanatický a zaslepený věřící by nepochopil, že víra SJZ v neomylnost pověřeného a pověření je stejně slepá, jako víra v neomylnost papeženců v dobách nedávných, protože pověřený o čistotu pověření v Indii přišel. Tomáš Pfeiffer udržel čistotu napojení dlouhých dvacet let. Je otázkou, zda-li by to někdo udržel déle. Jisté je, že díky indickým vlivům o tuto schopnost (čistotu napojení) přišel. Navíc na sebe a církev SJZ navázal tyto indické vlivy a entity a ty mohou skrze podvědomí deformovat i vědomí členů a všech, co se s církví pojí. Poslední roky konání T. Pfeiffera jsou smutnou ukázkou lidského konání a slepé víry v pověření a pověřeného. Založení církve či indické vlivy jsou sklouznutím zpět do dřívějších vlivů a k pohodlnosti, o které hovoří Zezulka:
„Ti, kteří jsou během života kolem něho (přinašeče) a kteří mají z jeho poučování dělat nauku, ti se také vždy neosvědčí. Obyčejně pak sklouznou zpět do dřívějších vlivů, kde se přece jen cítí pohodlněji.“
Josef Zezulka
Ač lidé stále podprahově a nevědomě podléhají křesťanské ideologii a manipulaci odcházející epochy Ryb, pravda je taková, že apoštolové i svatí jako takoví, jsou a byly jen lidé, kteří mají své chyby a nerovnováhy. A proto, budeme-li soudní, pochopíme, že i přes sklouznutí do dřívějších vlivů a odklonu od rovnováhy (překroucení podstaty směřování filosofie bytí a ztráty čistoty napojení na vědomí přinašeče), Tomáš přece jen splnil svůj hlavní osudový úkol. Krom ustanovení a pomoci v rámci biotroniky (léčitelského oboru pracujícího s vitální složkou), vytiskl a vydal všechny stěžejní myšlenky a díla Josefa Zezulky. Podstatou přinašečů vědění a jejich mise je předat lidstvu poznání životních zákonitostí – FILOSOFII BYTÍ. V dobách Ježíše byly jeho myšlenky cíleně zdeformovány a nahrazeny církevní ideologií. FILOSOFIE BYTÍ, kterou přinesl i Ježíš (Mojžíš, Noe..) byla nahrazena lidským smlouváním a iluzemi. Avšak v naší době se myšlenky a FILOSOFIE BYTÍ přinašeče vědění zachovala v plnosti. Jediné co není vydáno a veřejně publikováno jsou duchovní praktika, která musí být vedena tím, kdo je sám prošel a do větší míry obsáhl. Tyto praktika vedou vědomí do hloubi vlastního nitra (vnitřní bytosti) a dorovnávají tak poznání rozumové i citovým – vlastním prožitkem. Pokud bychom poznávali jen rozumem, tyto jen rozumové znalosti bychom při nové inkarnaci ztratily. Proto je vždy nutné, abychom poznání rozumové prohloubili i prožitkem a zkušeností citovou.
FILOSOFIE BYTÍ je tedy rámec a systém vzdělávání vedoucí naše nejhlubší vědomí k rozšiřování na vše co bylo, je a bude (JÁ-VŠE). Opravdovým a jediným „domovem“ je naše nitro – vnitřní bytost. Ta je jádrem vědomí a ta určuje naše další osudy a bytí.
Schizma.. kam to vše nevyhnutelně spěje(?)
Další osud lidstva v souvislosti s naukou a misí přinašeče vědění J. Zezulky je poměrně snadno předvídatelný. Tomáš udržel vlivovou čistotu a napojení na vědomí přinašeče dlouhých dvacet let (cca do roku 2013-15). Posluchači původního společenství DUB (církev SJZ byla založena až v roce 2014) tak měli možnost získávat znalosti zákonitostí bytí přímo ze zdroje. Tomáš jako prostředník po tuto dobu čistě předával znalosti zákonitostí bytí skrze napojení na vědomí J. Zezulky. Členové DUB do roku 2014 mohli (a měli) duchovně vyspívat a být těmi, kdo až přijde zkouška v podobě selhání pověřeného a ten ztratí čistotu napojení (nebyla otázka jestli, ale kdy), tak to budou oni, kdo nedovolí hlubší propad společenství a udrží rovnováhu i směr nauky přinašeče. Avšak členové DUB selhali a jen hrstka se oddělila od nerovnováhy nově vznikající církevní sekty SJZ a následných mnohaletých „indických duchovních orgií“. Mnozí se zcela nekriticky, jako „vojáci co plní i chybný rozkaz“, nechali vést padlým pověřeným a například bez jakékoli znalosti podepsali podstrčený dokument pro založení církve či se jak stádo nechali zavést k placení za indické deformované obřady, vlivy a entity.
„Koukejte kolik je na světě sekt ve všech náboženstvích. Ať je to křesťanství nebo indické. Co se v těch sektách v Indii děje? Jakým naivnostem se tam věří? Můžeme se potom divit, že velmi vyspělý člověk bude materialista?“
Josef Zezulka
Nauka se rozštěpila a vznikly dva směry.
Na jedné straně je zde nerovnovážná církev SJZ, která navázala na odcházející epochu Ryb a církevní strukturu, zvyky, dogmata a staleté myšlenkové „církevní programy“, které mnozí mají hluboko ve svých karmických deformacích a nevědomí. V této církevní struktuře SJZ budou další „pověření“ stejně jako dnešní papežové věřit ve svoji neomylnost a to i přes fakt, že Tomáš čistotu napojení na vědomí ztratil a nemá tak svým nástupcům co předat. Navíc je církev SJZ hluboko ve svém duchovním genu provázaná s indickými vlivy a entitami. Jistě i další pokračovatelé Tomáše a stávajících členů sekty SJZ budou po vzoru svých předchůdců jezdit do indie „šířit a ctít původní nauky“, kde se stejně nekriticky a fanaticky otevřou tamním kněžím a deformacím, čímž se vazby na indické entity a vlivy budou stále více prohlubovat. I proto se může snadno stát, že právě tyto indické deformované entity mohou i nadále skrze podvědomí deformovat i vědomí členů SJZ a ti si svoji nerovnováhu a odklon neuvědomí. Církev SJZ se velmi brzo stane karikaturou sebe sama, což ovšem mnohým bude vyhovovat, stejně tak jako mnohým vyhovuje slavit úkladnou vraždu Ježíše a ještě si ji převrátit ve snětí vlastních hříchů. Lidé jsou ve své nerovnováze a zrůdnosti (sebedestrukci) opravdu velmi vynalézaví a vytrvalí, vždyť této iluzi vydrželi věřit poslední dva tisíce let.
„Najdeme-li pak učení, o kterém víme, že je správné, pak je nejvýše nutné odpoutat se od starého a chybného, aby jeho vliv pěstovaný a zesílený lidstvem dlouhou dobu, nám přes naše podvědomí nezkresloval vědomí.“
Josef Zezulka
Na druhé straně zde budou ti, kteří si uvědomí hloubku filosofie bytí a kteří jsou již vyspělejší a mají tak svoji kritičnost. Takový soudný jedinec nikdy nebude členem deformované a indickými vlivy a entitami provázané církve SJZ a půjde z principu mimo tuto sektu. S příchodem epochy Vodnáře lidé budou více hledat vědecké poznání ducha i Života obecně a filosofie bytí se stane nosnou kostrou poznávání. Mnozí pochopí, že právě znalost životních zákonitostí (FILOSOFIE BYTÍ) byla a je podstatou mise přinašečů a že vše ostatní je sekundární. Z původních nauk a náboženství tak mnozí pochopí a oddělí nosný základ, který vždy tvořila „FILOSOFIE BYTÍ“ přinašečů vědění a vše ostatní si zdeformovali či překroutili lidé v nesčetných variacích „náboženství a víry“. Ovšem i v nové epoše Vodnáře je jisté riziko, že odstředivý a vzdušný (mentální) vliv Vodnáře povede hledající až moc k technice a poznání, které nebude vyrovnáváno hlubokým prožitkem a rozvojem vnitřní bytosti a hlubokého vědomí (tzn. nitra, které je podstatou opozičního znamení Lva). Vždy musíme dbát na to, že základem FILSOFIE BYTÍ je rovnováha citu a rozumu.
Ideálem by jistě bylo, aby s novou epochou Vodnáře došlo k sjednocení a aby pokračovatelé přinašeče našli rovnováhu a Jednotu. Ovšem vzhledem k fanatičnosti věřících SJZ a naprosto slepé víře v neomylnost pověřeného a pověření se obávám, že k pochopení odklonu a sjednocení v podobě zrušení nerovnovážné a indickými vlivy provázané církev SJZ jen tak hned nedojde. Jsme zatím přece jen krůček od nejtemnější dostředivé doby s pod-vlivem Ryb a lidé tak stále inklinují k indickým dostředivým deformacím, slepé církevní víře a nechávání se táhnout druhými na místo kritičnosti a samostatnosti (hledání pravdy-rovnováhy).
Ale ať už vše dopadne jakkoli, vždy platí, že jsme každý odpovědný sám za sebe a že podstata hledání rovnováhy (pravdy) vždy byla, je a bude taková, že nikdy nikomu nelze věřit, vše je nutné kriticky promýšlet a jen skrze vlastní poznávání zákonitostí a hluboký prožitek lze nacházet rovnováhu.
Na konci se všichni setkáme na začátku.
Společenství Života
A-Ž
