Zvukový záznam přednášky Josefa Zezulky (před rokem 1989).
Komentář od A-Ž
Je jen jedno „JSEM“ (já-každý). Pochopíme-li vývoj vědomí (ducha), pochopíme sami sebe jakožto buňku celku – jednoty. Naše bytost (vědomí-duch) se přerozuje od nejprimitivnějšího „viru“ přes rostlinné a živočišné druhy až k člověku a půjde ve vývoji stále dále a dále. V mnoha a mnoha životech tak procházíme osudy, abychom své vědomí opět navrátili do Jednoty – jsem každý, vždy a všude.
Ve skutečnosti neexistuje mnohost, je jen jedno BYTÍ (centrální vědomí). To co „rozděluje“ je jen náš momentální (bytostný) stav a šíře vědomí. Každá bytost, rostlina a vše co je, je naší součástí, jsme to my a vždy jsme byli. Každá bolest, utrpení či zmar je naše bolest, utrpení a zmar. Vše co činíme „druhým“, činíme ve skutečnosti sobě. Karma (zákon odrazu) nás učí pochopit jednotu právě tím, že nám dá zažít vše co způsobíme, dobré i špatné. Kdyby to lidé pochopili, nemohly by být války, snahy někoho ovládat, okrádat či vraždit „nižší“ bytosti.
Vždyť i to jak se chováme k nižším bytostem vypovídá o nás samých a nejednou je příčinou nemocí jako je rakovina a mnohé další, nemoc je jen výsledkem nerovnováhy našeho bytí (myšlení a konání). Lidským úkolem a posláním je sloužit Životu a chránit jej, bohužel tak zatím nečiníme, ba co víc, tvoříme přesný opak. Ročně vyvraždíme pro svoji obživu 150 miliard bytostí, ve skutečnosti tak spácháme 150 miliard „sebevražd“, protože jsme ještě nepochopili, že veškerý život je jedna myšlenka, jedno „jsem“. Měli bychom být moudrými „správci“ matičky Země, ale chováme se spíše jako bezcitní a zcela nemorální „okupanti“ nevědomě ničící sami sebe.
Jednou vědomí každého z nás obsáhne všechny časy, vesmíry a osudové roviny. Každá bytost, strom, hora, planeta či vesmír včetně jeho nad-vesmírů a pod-vesmírů bude našim vědomím. Čas se zastaví a vědomí bude trvat v nekonečném „TEĎ“. Pojem bytí se projeví v pasivní aktivitě, trvání v nekonečném a všeobsažném „JSEM KAŽDÝ, VŽDY A VŠUDE“.
Na konci se všichni setkáme na začátku. A-Ž
