V rytmu Života každých cca 24 tisíc let (některé zdroje uvádějí 25800 let v rámci Platónského roku) přicházejí nevyhnutelné a přelomové změny, které se dotýkají všeho živého.
Platónský rok je členěn do čtyř epoch dle pevných znamení: Lev – Štír – Vodnář – Býk. Tyto epochy trvají cca šest tisíc let a jsou vždy doplněny dvoutisíciletým pod-vlivem (je děleno po třech dvoutisíciletích). První dvoutisíciletí je čisté a shodné s pevným znamením určující epochu, další dvoutisíciletí je doplněno vlivem základního znamení a třetí je doplněno pod-vlivem pohyblivého znamení (viz. obrázek). V době přechodu protichůdných živlů se každých 12tisíc let (tedy dvakrát v průběhu jednoho Platonského roku) střetnou zcela protichůdné síly (živly), které navíc potencuje i desátá planeta sluneční soustavy, která se do ní navrátí vždy jen na skok, aby učinila její přerod. Naposledy se tento střed protichůdných sil (živlů) projevil před 12 tisíci lety jako nám známá „potopa světa“, kdy šesti tisícileté období Štíra přecházelo do období Lva (živel vody se střetl s živlem ohně). My se nyní též nacházíme v průsečíku dvou protichůdných sil – dostředivého Býka (s pod-vlivem Ryb) a nastupujícího odstředivého Vodnáře.
Podstatou „změny“ však tentokráte nebude potopa zapříčiněná vodou, ale „potopa světla“, tedy zářením a změnami frekvencí éteru (silové podstaty bytí). Na přelomu epoch vždy dochází i k dalším souběžným jevům, které jsou řízeny vyšším zákonem Života vedoucí vědomí do Jednoty. Desátá planeta (Nibiru) opět vstoupila do sluneční soustavy. Země ztrácí ochranný štít (magnetosféru) a tím k nám proniká násobné množství kosmického záření. Nejednou v souběhu těchto jevů v hluboké minulosti Země době došlo k jejímu přepólování. Vše projde zkouškou, jen ten kdo najde světlo poznání ve svém nejhlubším nitru „potopu světla a záření“ přežije. Bytost se tak bude muset transformovat nejen hmotně, ale především myšlenkově a duchovně. Najít světlo poznání a logiky ve svém nejhlubším vědomí (nitru) i rozumu. Obnovit rovnováhu citu a rozumu. Ten kdo nevyrovná své myšlení a bytí v souladu s Jednotou (rovnováhou) nepřežije a bude se rodit zpět, aby získal nutné zkušenosti a sítem v další osobní osudové spirále touto zkouškou prošel.
CESTA JE JEN JEDNA, TO ZNAMENÁ MĚNIT SEBE.
Království rovnováhy může přijít jen když jej napřed najdeme ve svém srdci.
Na konci se všichni setkáme na začátku.
Čas je jen iluzí vědomí, ve skutečnosti vše trvá v nekonečném „TEĎ“.
Šestitisíciletou epochu Býka (s pod-vlivem Ryb) střídá epocha Vodnáře
Jsme na prahu hlubokých změn, které již „prosakují“ a budou měnit vše co známe a co jsme mnohdy považovali za „neměnné“. Obroda a hluboká změna povede přes hmotou až po ducha. Nevyhnutelně tak dojde ke změně řízení, směřování lidské společnosti i našich hodnot. Avšak tak jako na jaře vše musí prolomit krustu ledu či sněhu a překonat mnoho překážek, i Vodnářské jaro (obroda vědomí) v následujících desetiletích a staletích projde nelehkými zkouškami a situacemi aby se vykrystalizovala do „království rovnováhy“ – JEDNOTĚ.
„Vodnářské jaro“ je obdobím mezi „zimou a létem“ a tak se v tomto šesti-tisíciletém období Vodnáře budou mísit dozvuky zimy (období odcházejícího Býka) a období léta (šestitisícileté epochy Štíra, které následuje po Vodnáři a které bude vyvrcholením a plným nalezením rovnováhy).
Na prahu těchto změn a cyklů se vždy po cca dvou tisíci letech v přelomu epoch rodí i ti co vědí, aniž by se museli učit. Snaží se lidstvu a Životu pomoci a přinášejí poznání životních zákonitostí a duchovní praktika vedoucí hledajícího bezpečně do vlastního nitra (a tím k Jednotě). Opravdové a hluboké poznání může každý najít pouze a jen ve svém nitru. Avšak do hloubek vlastního nitra vede prvotní logika, poznání architektury souvislostí bytí a jejich plné zdůvodnění. Tak jako loď bez kormidla nikdy nedoplave do přístavu, vědomí bez vědění (poznání životních zákonitostí) neudrží cestu a směr k vlastnímu nitru a dále až do jednoty (JÁ-VŠE). Toto učení je podstatou přinašečů vědění (Noe, Mojžíš, Ježíš, Zezulka..), bohužel jejich pokračovatelé obyčejně vždy selžou, ztratí rovnováhu a zavedou tak hledající od nich samých a tím i od původní nauky a podstaty mise přinašečů vědění. Lidstvo zatím nikdy neudrželo rovnováhu a vždy si myšlenky a poznání přinašečů vědění pokroutilo a zdeformovalo.
Prvořadou víru a guru nahradí vědění a vnitřní svoboda
Odcházející šesti-tisícileté období Býka (s pod-vlivem Ryb posledního dvoutisíciletí) se vyznačovala dostředivostí (Býk) a klidem (Ryby). Nejen v náboženských systémech tak převažovala dostředivost a „klidařství“. Lidé tak směřovali především k vlastnímu prospěchu, nirváně a to vše bylo doplněno klidem – hlubokou pasivitou. Hledající ve své iluzi a blaženosti slepé víry mnohdy očekávali, že je někdo nebo něco „spasí“, že stačí věřit a vše vyplyne samo a bez úsilí (bez kritičnosti, myšlení a hluboké a aktivní vnitřní změny).
Deformace se propisovaly až do hloubky charakteru člověka a jeho chování. „Svaté obrázky“ a iluze o údajné svatosti lidé mnohdy následovali i ve vlastním chování a základní charakteristice, kdy se vzorem stal „klidový mučedník“ bez života a touze po vlastní aktivní změně (hlubokém poznání). Deformace dosáhla zrůdnosti i v myšlení, kdy mnozí uvěřili v nutnost „pekla“ na Zemi a slepou víru ve „vykoupení až v „nebi“. Ve skutečnosti tato církevní propaganda odváděla od nejvyššího duchovního stavu – naplňování prostého a harmonického bytí teď a tady. Lidé se tak stávali otroky víry a guru (jedinečných mistrů). Téměř žádný směr či nauka nevedla hledajícího k samostatnosti a vnitřní aktivitě. Snahou mistrů a guru (náboženských systémů) bylo, aby se žák stal poslušný a závislý na víře a mistrovy samém a byl tak jen tupým otrokem a zdrojem propagandy (a pár vyvolených).
Tato doba se tak vyznačovala slepou vírou a ješitnými „duchovními mistry a guru“ pyramidálního systému „braní a dávání“. Místo toho, aby duchovní směry a průvodci (mistři a učitelé) vedli hledající k nim samým, zaváděli hledající k prvořadé víře, nekritičnosti a nevědomosti. Kdo nebyl poslušný a dovolil by si samostatně myslet a poukazovat ne nesmyslnost systému a konání, byl v lepších případech třeba jen odvržen jako „černota bez známky duchovního světla“, v horších případech upalován či jinak cíleně ničen.
Avšak doba guru, mistrů a prvořadé víry končí a nastupuje doba postupného návratu k rovnováze citu a rozumu (hlubokého vědění) a tím i ke svobodě. Ovšem opravdová svoboda je vždy i o vlastní odpovědnosti. Tato odpovědnost může vycházet právě a jen z hlubokého poznání životních zákonitostí, sebe sama a návratu do vlastního středu (nitra), kde jedině můžeme nalézt opravdové vědění a vedení (Boha- Jednotu- Harmonii). Představovat si tak „svobodu“ ve své zvrácené podobě, kdy si každý může dělat co chce by spíše odpovídalo právě odcházející době dostředivého Býka. Svoboda nutně vychází z vlastního nitra a propojení vlastního vědomí (a konání) s vědomím Jednoty.
Do vyvrcholení věku Vodnáře (kterým je až po dalších šesti tisících letech období Štíra) projde jen ten, kdo najde své nitro a plně si zdůvodní životní zákonitosti. Rovnováha citu a rozumu je klíčem k harmonii bytí. I v době vodnářského jara jistě bude docházet k odchylkám a jistým nerovnováhám. Jako největší riziko vodnářského jara považuji odklon od vlastního nitra a zkušeností a příklon ke vnějším zdrojům jako je například tzv. „umělá inteligence“ (AI). Než nová 24 tis. letá epocha vyvrcholí (z našeho pohledu za cca 6 tisíc let) v období Štíra, bude toto jaro ovlivňovat jak odcházející období zimy (Býka), tak i nastupující léto (Štír). Jaro je vždy i složité a než nastoupí léto, nutně bude docházet i k návratu „zimy“. Vodnář je vzdušné znamení a protilehlé znamení Lva. Zatím co Lev vždy čerpá vědění ze svého srdce (duchovního středu), Vodnář se spokojí i s věděním kolektivním či vnějším. Tím by mohla být i AI – umělá inteligence, která ve skutečnosti je jen prázdnou knihovnou bez vnitřní náplně. Egregor AI může v prostoru vytvořit nepěkný energetický vír a mnohé závislosti. Mohou vznikat novodobé „sekty AI“, které dle výrobce a dané společnosti budou formovat vědomí mnohých. Vždy je potřeba myslet na rovnováhu, tedy i Vodnář se svojí svobodou a myšlenkami musí mít na paměti, že vše podléhá vyššímu řádu a pokud informace neni prožita vlastním nitrem, stává se bezcenou a defektní.
Věřit se dá všemu, vědět můžeme jen když se vším stáváme
Málo kdo tak dnes plně chápe myšlenku nově nastupující nové epochy Vodnáře, že věřit se dá všemu, ale vědět můžeme jen když se vším stáváme. Koncept iluzí a víry končí a nevyhnutelně nastává doba poznávání hlubších zákonitostí života a architektury souvislostí. Avšak nejde o povrchové vědění nebo snad stav vyvěrající z nějaké vizualizace či afirmace, ale o faktický stav svého nejhlubšího vědomí (nitra), kdy jej se „VŠÍM“ fakticky prolneme a propojíme. Víra bude postupně nahrazena hlubokým poznáním a logikou, vždyť každá záhada je jen nevyjasněná zákonitost. Již nebude potřeba věřit, protože víra je málo a nevyhnutelně vede vědomí (bytost) k nesamostatnosti a iluzím. Naopak vlastní hluboká zkušenost (prožitek) a plné zdůvodnění si vyšších zákonitostí Života vede vědomí (bytost) ke stále hlubšímu a hlubšímu pochopení (lásce) a tím i k samostatnosti – svobodě.
Rozšířit vědomí na vše co bylo, je a bude vyžaduje rovnováhu citu a rozumu naplněnou svým prostým bytím teď a tady. Jít cestou vlastní změny ve směru JÁ-VŠE, vyžaduje vlastní aktivitu, kritičnost a hloubku poznání životního faktu – Jednoty naplněnou ve svém prostém bytí dle osudu a vůle vyšší. Budoucí „vladaři a králové“ tak nebudou „řídit společnost“ tak jak vidíme dnes, tedy prvořadě hmotně (majetkem a hrubou silou), ale především hloubkou svého vnitřního vědomí, které bude v souladu s vědomím Jednoty. Tito „vladaři“ tak ve skutečnosti nic řídit nebudou, protože svým nitrem jen zesílí rovnováhu a spojení s Jednotou (vyšším duchovním řádem – osudem). Vždyť tím největším a zároveň i nejmenším co existuje je myšlenka (IE – O – UA).
Hluboké vědění může najít každý jen ve svém nitru, teprve až tak učiní dostatečné množství hledajících, nastane doba království rovnováhy (Zlatý věk – Věk světla). Změna jsme my.
A-Ž, Ponta do Sol 2024
