Otevřený dopis A-Ž církvi SJZ a hledajícím (30.3.2025)

Vážení hledající a kolegové,

před deseti lety jsem položil na přednášce DUB T. Pfeifferovi níže uvedené otázky, za které jsem byl bez vysvětlení vyhozen a následně bez možnosti reakce či diskuse očerňován a pomlouván. Je nejvyšší čas tyto otázky ve stejném znění položit znovu..

 

Když se zakládala církev Společenství Josefa Zezulky, vnímal sem to především jako ochranu možnosti biotronického léčení. Nyní se mi zdá, že jest zastřešujícím „orgánem“ pro všechny aktivity a to i pro DUB. Obracím se tedy na Vás s otázkami týkajícími se nejasností, které mi vyvstávají:

1) V úvodním odstavci (zakládající listiny společenství) se píše:

„POSLÁNÍ SPOLEČNOSTI A ZÁKLADNÍ ČLÁNKY JEJÍ VÍRY“ Není mi jasné, proč v tomto hlavním a úvodním nadpisu je pouze víra? Není to jednostranné? Není víra pouze jeden pól? Proč by tam nemohlo být víra a vědění?

2) Kladu si otázku, zdali by si přál pan Zezulka, aby církev nesla jeho jméno? Můj osobní pocit je, že to může vést ke zbožňování osoby – prostě by to mohlo být příčinou dělení se na „Ježíšovy… Mojžíšovy… Zezulkovy“ … a za dalších 2000 let zase jiné osoby. Proč tedy název nese jméno osoby a nikoliv myšlenku filosofie bytí? Vždyť v mnoha textech i sám Zezulka zmiňuje, že nejde o něj, ale o tu společnou myšlenku?

Zezulka vždy říkal: „nevěřte ani mně“… (kriticky myslete a snažte se pochopit v rovnováze)! Tedy proč byla vložena filosofie J.Z. do církevní struktury, jejíž podstatou je velmi prvořadě věřit či obecně věřit? (tedy velmi prvořadě jeden pól)?

……………………………………….

Pro doplnění k otázkám si níže dovolím uvést hlubší a kritické hodnocení desetiletého konání církve SJZ (DUB) a další kroky i postup vedoucí k vývoji ducha a rovnováze.. 

Dnes již více chápu, proč výše uvedené otázky nutně vedly k mému vyhození. V církvi SJZ (DUB) se věřící domnívají, že mají být jako vojáci co plní i chybný rozkaz a je pro ně z duchovního hlediska na pováženou upozornit mistra na chybu v něčem zásadní a to i kdyby měli Pravdu (jak mi sdělil člen nejužšího týmu církve pan Kostříž). V církvi SJZ je též zcela v rozporu s myšlenkami J.Z. podporována platba za duchovní službu a pomoc a dokonce jsou věřící v Indii Tomášem Pfeifferem naváděni i k platbě za údajné „vyčištění karmy“. Po sedmiletém zcela nekritickém a mnohdy až fanatickém rozevírání se a nechávání se vést místním indickým knězem zákonitě došlo k propojení indických dostředivých deformací a entit (vlivů) z církví SJZ. Z ČR se díky selhání pověřeného a členů církve SJZ stalo jedno s vlivově nejtěžších míst. Národ přinašeče selhává a zákonitě ztrácí svoji ochranu. Pověřený zákonitě přišel v Indii (2015) o čistotu napojení (aniž by si to uvědomil či přiznal) a věřící jej dál slepě a zcela nekriticky následují. Pověřený nejspíše věří, že účel světí prostředky a nikomu v církvi nevadí, že Tomáš zneužívá a manipuluje s Ivankou i dalšími žáky či potomky žáků J.Z., aby se pod záminkou „udržení původního zdroje“ postavili proti rovnováze a hledání pravdy v obřadní výzvě, která byla ukázkou čiré církevní demagogie a manipulace. Ivanka tak po nátlaku Tomáše zastřešuje výzvu proti sama sobě, protože se na „informacích zveřejňovaných na internetovém portálu“, proti kterým byla výzva učiněna, podílela osobně. Snad už ani nikoho nepřekvapí, že ač byla výzva konána proti „informacím“, nebyla ani jedna konkrétní informace uvedena a nikdo si tak nemůže ověřit či zdůvodnit smysl výzvy (ti co ji podepsali tak nevěděli co podepisují a jako „vojáci“ poslušně plní rozkaz pověřeného). Církev SJZ tím navázala na dostředivé deformace a demagogii odcházející klidové doby Ryb. Struktura církve zákonitě vychýlila nauku přinašeče vědění k prvořadé víře a církevnímu sektářství. Na místo hledání rovnováhy a kritičnosti se věřící mimo jiné pasivně v názvu církve ladí na osobu přinašeče v očekávání, že snad za ně udělá jejich práci (samostatné kritické myšlení, rovnováhu citu a rozumu či aktivní hledání pravdy). Víra v pověřeného se stala prvořadou podstatou církve SJZ a Pravda (rovnováha) je pro věřící v důsledku sekundární a nepodstatná. I když si mnozí (více či méně) uvědomují selhání pověřeného, ze zbabělosti (či sobecké potřebě být léčen) mlčí a přidávají se k pohodlné a ukázněné většině. Duchovním genem církve se na vždy stala prvořadá víra a propojení na indické entity a deformace (vlivy), za což je v důsledku Tomáš a mnozí další snad i rád. Tomáš se dne 30.3. 2019 na hoře Říp sám veřejně honoruje za „duchovního mistra s tisíciletou zkušeností“ a každý kdo se mu postaví je dle jeho vyjádření „černý jako bota bez známky duchovního světla“. Tím je kritičnost a hledání pravdy navždy v církvi SJZ zapovězeno, hledající se obávají, že by je čekal stejný osud a byli by pojmenování černými. Indie je dle Tomášova vyjádření (též 30.3.2019) a hluboké víry „nejduchovnější země co známe“. Siddha a Zezulka jsou církví SJZ v dokumentu „Siddha“ řazeni na stejnou úroveň a ač si to věřící nechtějí přiznat, dochází tak k ukázkovému „míchání staré kaše s novou“. Dá se předpokládat, že i další generace (pokud by vše zůstalo jak je) budou kopírovat konání církve SJZ a jistě budou též „ctít starobylé kultury“ například tím, že se budou zcela nekriticky otevírat indickým deformacím a platit velké fin. obnosy třeba i za „vyčištění karmy“ nebo zajištění blahobytu či „lásky“. V církvi SJZ tak další v řadě pověřených (po Tomášovi) logicky a zákonitě bude již jen prázdným stínem bez čistoty napojení na vědomí přinašeče, který stejně jako Tomáš bude bezmezně věřit, že má „právo na vše  co udělá, protože byl pověřen“. Nauka se nutně rozštěpí, protože každý soudný člověk církevní demagogii a naprosté selhání pověřeného a věřících SJZ (DUB) nikdy nepřijme a z principu se této církvi a demagogii velkým obloukem vyhne. Zezulkův odkaz, myšlenky a vědění budou (a již jsou) zamlženy a mnozí se k nim nedostanou, i když by je potřebovali pro svoji rovnováhu a vývoj. Nevyhnutelně vzniknou minimálně dva směry a odnože. Na jedné straně budou slepě věřící církve SJZ (kteří budou myšlenkám J.Z. dělat jen ostudu) a na druhé kritičtí hledající, kteří budou dle filosofie bytí hledat pravdu a rovnováhu (samostatnost). To vše více-méně jen kvůli Tomášově karmické „indické slepotě“ a fanatické víře ve vlastní neomylnost (která byla podpořena palmovými listy, kde mu úplatní kněží sdělili, že „vše dělá bez jediné chybičky“)… Avšak za selhání a zamlžení nauky J.Z. (rovnováhy) nese plnou odpovědnost jak pověřený, tak i všichni co jen nečinně a pasivně přihlížejí. Již jen svým členstvím v církvi SJZ věřící tyto deformace a odklon podporují a v důsledku i tvoří. Církev SJZ (DUB) je vzhledem ke svému zatížení a „genu“ nereformovatelná.

Snad jediným kdo nauku J.Z. opravdu pochopil a vlastní niternou změnou v plnosti naplnil je Jan Mareš, kterého církev SJZ obřadně dne 30.3.2019 očernila a udělal z něj lháře či „občasného návštěvníka a nedůležitého žáka J.Z.“. Ve skutečnosti Jan Mareš svoji niternou prací vyšlapal cestu budoucím generacím (a dalšímu vývojovému článku po lidech, kterým mnohdy říkáme „indigové či křišťálové děti“) a udržel rovnováhu nauky a tím i vlivovou rovnováhu dané doby, času i osudovosti. Je aktivním členem duchovního Bratrstva.

Na Zemi se již ve vyšším počtu rodí další vývojový článek po lidech, avšak lidé jej ve své egoistické ješitnosti či duchovní slepotě nerozeznají a jdou tak proti duchovnímu řádu. Je dobré pochopit, že lidé a obzvláště poslední zrody (vyšší číselné roviny) v rámci vývoje vědomí v lidském stupni jsou nejvíce deformovaným a nevyváženým vědomím v rámci bytostného vývoje vůbec. Tyto těžké poslední zrody v rámci lidí již mají jistou znalost, ale nemají v rovnováze vůči znalosti i své nitro a hlubokou zkušenost (cit). U těchto jedinců dochází k nepěkným deformacím ducha, pokřivenému vnímání života a deformacím bytí a tím i vychylování celku. Rádi vedou druhé, ale neumějí vést ani sebe. Svoji zákonitou vývojovou nerovnováhu mohou dorovnat až když odloží tělo a řád bytí jim umožní rozšířit své nitro v hluboké duchovní škole, která jejich vědomí (hluboké i vnější) uvede do rovnováhy. Jen tak budou moci pokračovat ve vývoji a zrodech v dalším vývojovém článku po lidech. To je zákonitost, to je vývoj.

Přichází epocha Vodnáře. Na Zemi se budou postupně více a více rodit vyspělé vědomí (bytosti) a dojde tak přirozeně k obměně kolektivního (ne)vědomí. Podstatou odstředivé doby je vědecké poznávání ducha a Životních (duchovních) zákonitostí. Věda a náboženství bude spojena do Jednoty, protože vždy Jedno být měla a je. Pravda bytí se realizuje jak v duchu, tak i shodně ve hmotě. Budoucnost tak jistě nepatří církvím ani starým (a deformovaným) systémům víry či náboženství. Je třeba se od těchto deformací a způsobů plně odpojit, aby to nové bylo v čistotě a rovnováze. Čím dříve se zbavíme deformací odcházejících dostředivých systémů (deformací odcházející šesti-tisícileté epochy Býka), tím rychleji bude stoupat vědomí lidstva (nastane věk Vodnáře). Je to proces, který je spojenou nádobou a v důsledku i logickým procesem.

Ač všechny staré kultury pocházejí z nauky a vědění přinašečů, vždy sebou v rámci času a lidského smlouvání následně nesou hluboké deformace a parazitní entity. Budeme-li se snažit ctít starobylé kultury a odstraňovat z nich nepochopení a deformace, nutně se dostaneme k poznání a výsledku, že se musíme vrátit k podstatě mise přinašečů vědění, kterou je filosofie Bytí (poznávání životních-duchovních zákonitostí a aplikaci k vlastní změně ve směru já-vše). Filosofie bytí a hluboké poznávání životních pravd a zákonitostí je hlavním cílem a důvodem zrodů přinašečů. Ač mnozí mají spojení na své nitro, málo kdo a málo který systém má filosofii (ucelené poznání – vědění), které by toto spojení rozšiřovalo a upevňovalo. Rovnováha citu a rozumu je tak ve starých systémech téměř nedosažitelná. I proto byla dne 30.3.2025 založena UNIVERSITA FILOSOFIE BYTÍ. K tomuto úkolu mne Zezulka od mých dvaceti let vedl a učil. Vnitřním vedením za pomocí snů a dalších způsobů jsem byl předstihem informován o mnohém, co se následně dělo a bylo mi tak oporou v dobách, kdy Tomáš selhal a postavil mnohé včetně indických kněží (v obřadních rituálech za údajnou ochranu SJZ) proti mně. O všem jsem díky vnitřnímu vedení věděl a bylo nutným a nevyhnutelným dějem pro hlubší pochopení přerodu z doby Býka k epoše Vodnáře (a dalšímu vývojovému druhu). Vše má svůj důvod a nic není náhoda. Snad jednou i lidé pochopí hloubku a podstatu filosofie bytí, snad se jednou spojí i nauka J.Z. do jednoty, protože církev SJZ i DUB je nyní díky prvořadé víře a kořenovému provázání se s indickými deformacemi (vlivy a entitami) opakem smyslu mise Josefa Zezulky (učení vedoucí k rovnováze citu a rozumu). I proto mne Život pověřil, abych vše popsal a pro další generace podrobně vysvětlil.

Výše uvedené kritické myšlenky prosím nevnímejte jako nějakou snahu o pošpinění či zneuctění práce věřících SJZ (i Tomáše). Jistě dělali co mohli a mnohé vytvořili velmi dobře (vytiskli knihy, vybudovali BCSP a Tomáš do roku 2015 byl čistým zdrojem léčebných sil i vědomí J.Z.). Nicméně od roku 2015 je SJZ (DUB) díky církevní struktuře a provázání se s Indií smutným mementem lidské nerovnováhy a iluzí, které obvykle vždy zamlžují a překrucují podstatu myšlenek i mise přinašečů vědění. Lidstvo zatím ještě nikdy neudrželo směr a nauku přinašečů vědění. Lidé v důsledku ani více-méně nemohou rozeznávat rovnováhu a pravdu od vlastních iluzí a slepé víry, snad až další vývojový článek bude více umět rovnováhu citu a rozumu udržet i rozvíjet. Podstata filosofie Bytí a věku Vodnáře je vědomý(3), vývoj(6), vědomí(9).

Pravda mnohdy bolí, ale jako jediná vede ke svobodě a rovnováze.

A.Ž Společenství Života – UNIVERSITA FILOSOFIE BYTÍ

 

P.s. pokud by se snad někdo tázal co mne vedlo k hledání rovnováhy, kritičnosti a snaze o rozlišování či hodnocení, tak si dovolím připomenout myšlenky J. Zezulky: 

„Víte, že jsem vám říkával: Mějte svoji kritičnost! Rozlišujte, uvažujte! Není všechno tak, jak se to lidstvu předkládá. Myslím to v těch duchovních věcech.

Je tady hodně naivity, hodně překrouceného a není to vinou těch, kteří to přinesli.

Je to vinou roznašečů a příjemců.
Záleží na tom, aby se každý snažil mít soudnost.

Josef Zezulka

 

„Na duchovní cestě musíme mít sebekritiku a kritičnost vůbec. Musíme vědět, že všechno je tak, jak to je, a musíme počítat i s lidskou vlastností, kde jeden chce být zajímavý, jeden chce kořistit z něčeho, jeden chce být povýšen.

To jsou lidské vlastnosti. 
Naučme se je hodnotit.“

Josef Zezulka 

 

„Nikdy nevěřte a to ani mně. Vše kriticky promýšlejte, hledejte rovnováhu.“

Josef Zezulka