Přemyslovci byli Germáni, kteří zbohatli a nabyli moc prodejem Slovanských otroků…

Přemyslovci byli Germáni

V nové analýze DNA bylo zjištěno (potvrzeno), že „bájný“ rod Přemyslovců a jeho kořeny pochází z tzv. keltsko-germánské skupiny. Více ZDE

 

Slované nemají ve svém duchovním genomu touhu po moci, slávě či podrobování jiných kmenů. Fakt, že je rod Přemyslovců Germánského původu, dokresluje obraz dějin České kotliny a doplňuje mozaiku hlubších souvislostí. Tento rod postupně vyvraždil Slovanské knížecí rody (Slavníkovce a další) a získal svoji moc a majetky chytáním a zotročováním Slovanů, které prodával na jednom z největších trhů s otroky své doby přímo v Praze. Více ZDE

 

Vraždy, prodej vlastního lidu a vyvraždění všech ostatních rodů byla a je genem našeho národa?

Slovanský rod by neprodával vlastní lidi

Z duchovního hlediska je tak pochopitelnější, proč Přemyslovský rod vraždil a prodával jako „zvěř“ Slovanské osadníky. Zisky z tohoto obchodu s lidmi byly hlavním zdrojem příjmů Přemyslovského rodu a jedním z pilířů karmické zátěže Českého království.

 

Žádný Slovanský rod by neprodával vlastní lid. Z historie víme, že sv. Vojtěch (Slavníkovec) opakovaně žádal a naléhal na Germánský rod Přemyslovců, aby ukončil obchod s lidmi – avšak bezvýsledně.

 

Není divu, že Vojtěch nakonec skončil ve vyhnanství a Čechy tak kvůli obchodu s otroky přišly o svého Slovanského duchovního patrona a vědoucího.

 

Vždy a všude platí zákon dvojnosti – hmota (Přemyslovci – s Germánskými geny preciznosti se zaměřením na hmotu), duch (Slavníkovci a další rody „růže“ – Slovanská citlivost a schopnost vnímat vyšší úrovně vědomí – Bytí).

 

Přemyslovský rod je z velké části příčinou nerovnováhy a hmotné dostředivosti panující v České kotlině. Důsledky jsou patrné dodnes – staly se duchovním a karmickým „genem“ Českého národa. Příčina pádu vyvěrá z nerovnováhy Přemyslovského rodu, z touhy po moci, honby za majetkem a hlubokému přesvědčení o nadřazeností nad druhými.

 

Harmonická spolupráce

Harmonická spolupráce byla a je duchem a podstatou Slovanů. Přemyslovská genocida ostatních rodů a jednostranné převzetí moci (nad rámec osudových úkolů a možností) vedla ke ztrátě schopností spolupráce a hledání harmonie. 

 

Karmický tanec

Karmický „tanec“ Přemyslovců pokračuje dodnes. Duchovní pokračovatelé Přemyslovců dodnes žijí v domnění, že jsou jediní za tisíce let vyvolení „mistři“. Pro svoji iluzi o jedinečnosti a potřebu uctívání často nejsou schopni vidět realitu života a hloubku jiných bytostí. Iluze jedinečnosti je žene dál od Jednoty a ke stále hlubší potřebě být „jediný pověřený“ pro kterou udělají naprosto vše včetně lží a manipulací. 

 

Přemyslovská hmotná „magie“ a ideologické mocenské báje o vyvolenosti k ovládání druhých dodnes zamlžuje vědomí mnohým lidem – a to i vyspělým jedincům Českého národa. Víra v iluzi o potřebnosti najít „vyvoleného krále“ z jiného kmene nás již po staletí odvádí od nalezení vlastního vnitřního království.

 

Jak dlouho budeme ještě potřebovat být ovládáni?

Jak dlouho se necháme vést vnějšími vůdci a padlými „mistry“?

Proč se tak lehce vzdáváme skutečného vnitřního vedení a svobody? 

 

 

Každý národ má jen takové krále a učitele, jaké si zaslouží…

 

 

 

Karel IV. – otec vlasti??

1/4 Přemyslovec Karel IV. sám neuměl česky, a do českých zemí jezdil nerad…Jeho cílem bylo vybudovat evropskou říši, Praha nebyla centrem Českých zemí nýbrž centrem Lucemburské říše.

Díky Karlovi byly na české území přizvány německé katolické církve, které byly příčinou následných husitských válek. Karel IV. často nechal vraždit svůj lid a to obzvláště ty, kterým dlužil. Karlštejn byl svého času zastavěn židovským obchodníkům a tak Karel tento svůj dluh „vyřešil“ jejich popravou. Za svůj život nechal takto popravit mnohé bankéře a movité občany.

Celoživotním cílem Karla IV. byla likvidace české (slovanské) šlechty jejíž práva a moc rafinovaně a bezskrupulózně oklešťoval . A tak i Karel pokračuje v ideologii Přemyslovců a bere slovanské šlechtě a lidu jejich svobodu a práva…

 

 

„Přemyslovci“ a J.Z.

V duchovním světě, kde jsme vždy všichni součástí Jednoty, nemůžou být cesty vedoucí k pochopení hodnoceny lidským chápáním a dělením na „dobré a špatné“. Každá osudová událost či těžká životní situace nás v důsledku posouvá k širšímu pochopení a prolnutí vědomí zpět k všeobsažné sounáležitosti bez potřeby odsudku a oddělování se.

 

Chápání osudu jakožto „prvoplánového a plošného“ děje by bylo omylem vůči realitě mnohavrstevnatého života, kterým osud ve skutečnosti je.

 

Jistě tak J.Z. vybral toho nejvhodnějšího adepta, vždyť jen karmický dluh rodu, který vlastní lid prodával jak zvěř (a to mnohdy i tak chytal a nakládal s přivlastněnými otroky), „pověřuje“ jeho zrozence ke službě těm, kterým způsobil mnohá utrpení. Nic není náhoda a u nás lidí jsou naše osudy zatím spíše tvořeny dluhy a karmou s možností (nutností) vyrovnání vlastních činů, které mnohdy pochází z dávné minulosti.

 

Aby však karma a dluh byl plně zplacen, je třeba i vyrovnat a plně napravit skutky minulé. Žádný rod nemá právo přivlastňovat si, co mu nenáleží a dál podporovat a tvořit nerovnováhu. Nacházíme se v budu zlomu. Nelze již pokračovat, kudy nevede cesta (tedy v nerovnováze).

…………………………………….……………………………………………….

 

 

Království rovnováhy najdeme v nitru

Opravdové krále a královny, na které stále čekáme najdeme jen ve svém nitru.

Budoucí generace snázeji pochopí, že jejich domov a jediný „pevný bod“ a jistota se nachází v nich samotných. Věřit se dá kde čemu (kde komu), ale tím neobjevujeme tu životní zákonitost a to jak to ve skutečnosti je. Jen vlastní hluboká niterná zkušenost z nás udělá vědoucího, který již nemá důvod slepě věřit.

Pochopení vyžaduje niternou zkušenost, ta je jediným opravdovým vlastnictvím které nikdy neztratíme. V mnoha a mnoha životech tak již navždy poneseme zkušenost s vnitřním vědomím Bytí ku prospěchu veškerého Života (Boha).

 

Nejlepším vodítkem bude vždy Tvoje meditace (vlastní hluboký prožitek). To je základ i koruna veškerého duchovního snažení. Ta Ti pomůže vyvarovat se omylů, chybných nebo slabých nauk a nevědomých nebo málo vědomých lidí, kteří se ve své samolibosti vydávají za učitele. [tooltip text=“ZEZULKA, Josef. SAMIZDAT : strojové přepisy textů před r. 1989″][/tooltip]