Přinašeči a pověření

Každých 2000 let se k nám na Zemi rodí „přinašeči“ hlubokého poznání (vědění) životních zákonitostí. Pomáhají nám k pochopení sebe sama a aktivní vlastní vnitřní změně vedoucí naše vědomí k plnému rozšíření ve směru – jsem každý vždy a všude.

Lidstvo však obyčejně hledá vše, jenom ne pravdu. Nám posledního veřejně známého přinašeče (Ježíše) lidé pověsili na kříž a z jeho vraždy si mnozí dokonce udělali snad snětí vlastních hříchů. Mnozí dodnes nepochopili jeho misi a cíl, tedy abychom mohli lépe a aktivně měnit sebe, kriticky přemýšlet a být kladnou složkou života. Tím, že se poznání přinašečů obyčejně vždy zakalí a deformuje, dochází lidstvo k o to větší nerovnováze. Myšlení se tak obyčejně vždy odkloní od kritičnosti a přiklání se o to více k slepé víře.

 

Přinašeč a jeho žáci

Přinašeč se za svého života snaží vychovat i své následovníky a žáky (pověřené). Ovšem přinašeči mohou vybírat jen z toho, co jim osud a doba dovolí. Lidé zatím nejsou vyspělým tvorem (jsme asi tak uprostřed vývoje) a ve své hlouposti a namyšlenosti ničí vše živé a pokládají se za „pány tvorstva“. Je tedy nelehkým úkolem přinašečů předat své poznání a pomoci lidstvu k rovnováze citu a rozumu.

Jeden z žáků přinašeče dostane i možnost napojení ne vědomí přinašeče a to i po jeho smrti. Může tak dál (jako medium) předávat znalosti životních zákonitostí. Avšak má to jednu podmínku. Pověřený aby udržel své napojení, tak se musí zcela oddělit a distancovat od jiných směrů a jejich vlivů.

 

„Jenomže když mu tuto schopnost  předával, jistě ho upozornil, že je to možné jen tehdy, jestliže zůstane v jeho vlivové oblasti a oddělí a distancuje se od jiných směrů a jejich vlivů“ Josef Zezulka

 

Bohužel tuto podmínku pověření vždy dříve než li později neudrží a své pověření (napojení) ztrácí. Lidstvo tak přijde o možnost dostávat poznání z čistého zdroje. Jistě si ztrátu vlastní rovnováhy a napojení v minulosti žádný pověřený nechtěl připustit, nebude tak jistě činit ani současný či budoucí pověřený, a to i přes fakt, že napojení ztratí. Mnozí papeži se mylně domnívali, že jsou prostředníky přinašeče.

 

Ztráta napojení

I tentokráte nebyla udržena čistota a pověřený (T. Pfeiffer) své napojení ztrácí. Odvádí věřící k placeným deformovaným obřadům, starobylým dostředivým (indickým) kulturám a sám zakládá církev, kde se prvořadě věří. Došlo k obraznému „míchání“ staré kaše s novou. Ve svém pádu stahuje celou generaci (dost možná i celou dvoutisíciletou epochu) a z pohodlnosti se vrací k deformacím odcházející dostředivé doby Ryb (jejíž podstatou je víra a církev, resp. starobylé deformované a dostředivé kultury, kde se lidé snaží především o své blaho a vývoj na úkor rovnováhy a prospěchu celku).

Mnozí věřící církve SJZ dodnes ve své iluzi o šíření filosofie bytí v Indii nejsou schopni kriticky přemýšlet a přiznat si realitu, že právě jejich sedmileté konání a plné rozevření se deformované indické kultuře je právě tím odklonem (podmínce pro udržení napojení) o kterém hovoří J. Zezulka („oddělit a distancovat se od jiných směrů a jejich vlivů“). Logickým důsledkem zamlžení podvědomí (jak uvádí Zezulka) je ztráta (deformace vědomí) schopnosti vnímat realitu a tak málo kdo je schopen rozlišit, že pověřený své napojení ztrácí, ba co víc, je napojen a zavázán na starobylé vlivy a indické entity.

Odklon a ztráta se plně projevila a vyvrcholila v druhém roce cest do Indie, kde pověřený ztrácí na celý týden vědomí a sám byl jen kousek i od ztráty života. Po tomto propadu již není nic jako dříve. Pověřený se neoddělil a nedistancoval od jiných směrů a jejich vlivů a ztrácí pro lidstvo možnost vnímat pravdu skrze napojení na přinašeče. Navíc se pověřený navázal na indické entity. Z nevědomosti rozšiřuje vazby na indické vlivy u každého, kdo se mu rozevře (např. i u biotronického léčení).

 

Kritické myšlení a vlastní niterná změna

Nezbývá, než aby každý sám, a to i dle doporučení přinašeče Josefa Zezulky, kriticky myslel, vše ověřoval a z principu nikomu nevěřil. Tedy nevěřte prosím ani shora uvedeným myšlenkám a názorům, vše vždy sami promyslete, hledejte rovnováhu.

Cesta je jenom jedna – to znamená, kriticky myslet a měnit sebe (svoji vnitřní bytost).

 

Zdroj videí BIOVID TV

Citace J. Zezulky – BYTÍ