Stíny v nás – světlo v nás

Tedy své nerovnováhy a svůj vývojový cyklus (osud), který nevyhnutelně vede naše hluboké vědomí (nitro) k hlubšímu a hlubšímu pochopení (lásce).

 

My lidé však toto volání nitra (osudové zkoušky) a s tím spojené tlaky a těžké životní situace neseme poměrně těžko. Hledáme domnělé jistoty a stabilitu, což je však mnohdy v přímém protikladu s Životem (vývojem). Jedinou jistotou co nám Život přináší je totiž neustálá změna. A tak mnohdy s životem bojujeme, utíkáme od nutných zkoušek, životních lekcí a zákoutí sebe sama. Navíc se obyčejně toto, obrazně řečeno volání osudu, snažíme zprvu přebít vnějším tajtrlíkováním, alkoholem či dalšími „osvědčenými metodami“, která však fungují vždy jen dočasně a nakonec vedou jen k prohloubení a zvýšení tlaku na nás samé.

 

Ono totiž podívat se do vlastních hlubin a změnit mnohé na čem jsme si zakládali není vůbec lehké. Vyžaduje to práci, čas a značnou odvahu. Odvahu změnit svá nastavení, víru a mnohé zvyky. Nejednou jsme přesvědčeni o své neomylnosti a Život nám s hravostí jemu vlastní ukazuje jak moc omylní ve skutečnosti jsme.

 

A tak dříve či později každý z nás je osudem přibrzděn (ať už nemocí nebo „bezvýchodnými situacemi“) a musíme se tak nevyhnutelně, pod tlakem životních okolností, ponořit do vlastních hlubin. My všichni, každý. Není cesty bez překážek, není poznání a radosti bez překonání sama sebe, svých stínů a osudových výzev.

 

Ta podstata Života totiž netkví v bezchybnosti, jistotách či stabilitě, ale tkví ve schopnosti pružně a s lehkostí nahlížet sám do sebe a být připraven každou minutu a sekundu změnit svůj chybný (neucelený) názor a domnělé (částečné) poznání. Tedy měnit sebe (hluboké vědomí) a naplnit poznané v prostém bytí.

 

S přibývajícím časem a zkušenostmi se naopak začínáme sami čím dál tím častěji a s vnitřní hravostí nořit do svých strachů, slabin a nerovnováhy. Je to proto, protože právě ty „temné stránky“ (nerovnováha) nás činí po její transformaci svobodnějším a radostnějším. Vede nás k hlubšímu a hlubšímu pochopení – lásce. Poznání obou pólů ve své plnosti nám dává lehkost bytí, přirozenou důvěru a otevřenost životním změnám a výzvám. Důvěra v Život a ve vše co nám přináší se přelévá z prvotní víry v plnější poznávání a chápání, jehož prohlubování v důsledku nikdy nekončí.

 

A tak mějme na paměti, nikdo není bezchybný, nikdo není dokonalý. „Dokonalost“ tkví jen ve schopnosti aktivně pracovat se svými stíny a nedokonalostmi, které jsou ve skutečnosti nutnými stavy našeho nitra navracejícího se ke svému Zdroji.