Josef Zezulka neměl rád víru (a to jakoukoli – střední, dobrou, špatnou), měl rád vědění (životní zákonitosti). Snažil se předávat vědění, aby se lidé nenechali jen táhnout nějakou vírou, ale aby sami byli hybnou silou. Kdyby jste se jej zeptali, zda-li věří v Boha, tak by vám odpověděl : „Kdepak, já o něm vím a to je víc.“
Tedy snad i prvňáček by pochopil, že „vložit“ myšlenky a filosofii J.Zezulky do církevní struktury (která je prvořadě o víře) by bylo více než nevhodné, neuctivé a naprosto v zásadním rozporu s jeho myšlenkami a životním postojem-směřováním (hledat pravdu – vědění).
Avšak žijeme ve světě, kde je vše naruby a tak není divu, že byla založena církevní sekta nesoucí jméno Josefa Zezulky (SJZ). Prvořadou náplní této církevní sekty je víra…
Zakladatel církve T.Pfeiffer k založení církve SJZ poznamenal:“
To se samozřejmě rozumí samo sebou a když vlastně zakládáte organisaci (církev) která je založena do toho stávajícího kontextu (pozn. Umění Bytí – dle zákonů ČR se církve od jiných světonázorů liší tím, že je převládajícím prvkem víra) tak samozřejmě sem patří slovo víra velmi prvořadě protože církve, jestli vám není známo, jsou o víře a to obecně a ne jinak je tomu u nás (SJZ).“
(zdroj – Biovid 2015)
Odkaz Josefa Zezulky?
Osobně bych považoval za naprostý úspěch a naplnění odkazu J.Zezulky , kdyby se lidstvu povedlo změnit myšlení a místo víry (iluzi o spasení a slepého následování „mistrů“ a „svatého písma“) by konečně začalo hledat pravdu (vědění – získávanou hlubokým prožitkem – vlastní zkušeností) a tu realizovat vlastní změnou života (naplňování božství prostým a rovnovážným životem v harmonii s celkem).
