Abychom mohli plně a do hloubky pochopit vinu a odpovědnost členů církevní sekty SJZ (Společenství Josefa Zezulky), je napřed dobré znát historii a způsob založení církve SJZ.
Tomáš Pfeiffer dostal od přinašeče vědění Josefa Zezulky povinnost dál šířit a uchovat myšlenky a rovnováhu dle filosofie bytí. Dvacet let udržel čistotu a v napojení na jeho vědomí, které od něj dostal a předával tak čisté poznání přímo od zdroje. Na počátku devadesátých let založil svobodné duchovní společenství DUB (Duchovní Universitu Bytí). Toto společenství nebylo vázáno na žádné světské struktury ani deformace. Avšak to vše se změnilo v roce 2014. Tomáš neudržel čistotu vlivu a aniž by si to on či věřící sekty připustili, v Indii o svoje napojení přišel. Lidstvo tak na další dva tisíce let ztratilo možnost získávat poznání přímo ze zdroje. Po ztrátě napojení následně manipulativním způsobem v témže roce zakládá církev Společenství Josefa Zezulky. Církev vznikla tak, že jednoho dne bez jakéhokoli upozornění či diskuse vedení doneslo zakládající podpisové archy pro založení církve. Nikdo nechápal oč jde a co víc, kdo se ptal byl vyhozen nebo bezdůvodně očerněn. Většina tak raději podepsala a na nic se neptala. Právě díky zbabělé a nekritické většině byla schválena a založena církev SJZ.
Každý soudný člověk se špetkou kritičnosti však musí chápat, že tato církev je přesným opakem filosofie bytí a nauky J. Zezulky. Ten neměl rád víru, ale měl rád vědění. Vždy důrazně upozorňoval, aby se jeho žáci neladili na jeho osobu a nic z něj nedělali. Zneužitím jeho jména v názvu církve, která byla založena cca dvacet let po jeho smrti, tak věřící nectí ani toto základní přání J. Zezulky. Věřící tak z J. Zezulky zcela proti jeho vůli udělali „modlu“ v názvu církve, kde se prvořadě věří. Již samotná zakládající listina sekty SJZ je silně deformovaná a veškeré myšlenky jsou uvedeny pod úvodní preambulí „články víry“. I kdyby víra byla synonymem pro cit, jak se věřící domnívají, stejně by tak vedla k nerovnováze, která je tvořena vždy není-li držena rovnováhou citu i rozumu. Zezulka vždy žádal a upozorňoval na nutnost udržení rovnováhy, jak však chtějí věřící sekty SJZ udržet rovnováhu v církevní struktuře, kde je prvořadá víra (nebo cit)?
V následujících letech se odklon od rovnováhy jen prohlubuje. Věřící sekty nekriticky následují „pověřeného“ kamkoli a podepíší cokoli. Každý rok na měsíc odjíždějí do Indie, kde se nechávají táhnout místním kněžím aniž by věděli kam a proč. Úplatným kněžím platí velké sumy za vyčištění karmy, přivolání blahobytu či domnělé „lásky“. Zcela opomíjejí varování J. Zezulky, že duchovní služba a pomoc musí být vždy zdarma. Naprosto nerespektují i nejvyšší povinnost oddělit a distancovat se od deformovaných vlivů a směrů. Ač indická kultura v dávné minulosti čerpala i z véd (a to dost možná véd slovanských), dnes je již jen fragmentem původních znalostí a obřadů. Kněží již naznají původní védy (vědění) a jsou jen otroky obřadních rituálů a nehmotných entit daleko od rovnováhy citu a rozumu. Neumějí si sami zdůvodnit ani základní životní zákonitosti a převažuje zde rituálně obřadní forma, která z principu nevede k samostatnosti, rovnováze a celku. Hledající dostředivě upřednostňují vlastní vývoj na úkor celku a rovnováhy. Cožpak věřící SJZ nevědí, že i Ježíš šířil své poznání mezi prostými lidmi a nikoli mezi kněžími, kteří by nové a čisté myšlenky zamlžili vlastními deformacemi a smlouváním? Proč sekta SJZ v Indii šířila myšlenky J. Zezulky především mezi kněžími a nikoli prostým lidem, kteří by byli schopni čistěji chápat a netrvali by na svých vydobytých postech a s nimi spojených deformacích?
Věřící i sekta SJZ tak na sebe tito entity a deformace hluboce navázali, jistě to dělali v nejlepším úmyslu, ale neposlechli slova a myšlenky J. Zezulky a zákonitě se odklonili od čistého zdroje a rovnováhy.
Vrcholem odklonu a nerovnováhy byl rok 2018. Tomáš Pfeiffer v den otevřeného nebe dne 30.3.2018 na hoře Říp sám sebe obřadně honoruje za duchovního mistra s tisíciletou zkušeností, který má právo na vše co učiní, protože je pověřený a každý kdo o něm kriticky smýšlí je černý jako bota, bez známky duchovního světla (jak sám uvádí). To vše věřící následně ve stejný den stvrdí svým podpisem „výzvy“, která se snaží být ochranou, ale ve skutečnosti chce očernit každého, kdo se pokusí samostatně a kriticky myslet. Tato výzva je konána proti „informacím“, aniž by alespoň jedna konkrétní informace ve výzvě byla uvedena. Ve své podstatě tak „výzva“ popírá sama sebe, protože nelze chránit čistý zdroj špinavými způsoby církevní demagogie, manipulace a tmářstvím. Avšak poslušní vojáci co nikdy neupozorní „mistra“ na chybu v něčem zásadním i kdyby měli pravdu opět poslušně podepsali vše co jim bylo mistrem podstrčeno, stejně tak jako při založení církevní sekty SJZ.
Sekta se tak krystalizuje a stále více propadá deformacím a demagogii dostředivé odcházející epochy. Věřící se stávají vojáky, co plní i chybný rozkaz a neupozorní mistra na chybu v něčem zásadním, protože by tak nebyli ovcemi co udržují domnělou jednotu… Jak mi napsal jeden z dlouholetých žáků T. Pfeiffera a člen nejužšího vedení sekty SJZ, cituji:
„Tedy když si žák vybere svého učitele, měl by mu do určité míry důvěřovat, i když by někdy byly jeho pokyny chybné, podobně jako i voják plní rozkaz, i když může být nesprávný. Je tedy z duchovního pohledu velmi na pováženou upozornit učitele na chybu v něčem zásadním, i když by měl žák pravdu.“
„Princip udržení jednoty funguje i v mnoha jiných oblastech života, např. to stádo těch ovcí má svůj smysl, protože více chrání stádo před dravci… Jakmile se nějaká ovečka oddělí od stáda, je snadněji napadnutelná.“
(dlouholetý žák T. Pfeiffera a člen nejužšího vedení církve SJZ).
Na základě shora uvedeného si dovolím tvrdit, že hlavní vinu a odpovědnost za pokroucení myšlenek J. Zezulky nesou především věřící sekty SJZ. Právě věřící sekty SJZ se z pohodlnosti stali vojáky co plní i chybný rozkaz a svým členstvím v sektě SJZ zesilují církevní deformace odcházející dostředivé epochy Býka (s pod-vlivem Ryb). Oni zesilují a živí indické deformace a entity, které se na sektu a myšlenky J. Zezulky nabalily a které deformují možnost najít rovnováhu i pro další generace. Josef Zezulka je právě díky věřícím sekty SJZ spojován s platbou za vyčištění karmy, prvořadou vírou či ješitností samozvaného duchovního mistra s tisíciletou zkušeností, který uvěřil sebe-iluzi, že má díky pověření právo dělat vše co si zamane. Avšak žádný soudný člověk nevstoupí do takové sekty, žádný trochu kritický a rovnovážný jedinec nepodpoří svojí účastí tyto zjevné deformace věřících a pověřeného sekty SJZ. Myšlenky a osoba Josefa Zezulky jsou tak sektou SJZ očerněny a zamlženy. Další generace a nově se rodící vývojový druh tak díky sektě SJZ jen stěží najdou rovnováhu a čisté myšlenky filosofie bytí, které by však pro svůj vývoj potřebovali. Život a vývoj na Zemi je značně ohrožen a vychýlen.
Za tento velmi tíživý stav nesou plnou odpovědnost i tíhu především věřící sekty SJZ. Ze slabosti a dostředivosti raději následovali jak tupé stádo svého padlého pasáčka. Chtěli být léčeni, chtěli být součástí pohodlného stáda a ač si mnozí velmi dobře uvědomovali hloubku odklonu pověřeného, raději mlčeli nebo jen v tichosti odešli, aby neměli nepříjemnosti. Domnívají se, že duchovnost se projevuje „klidem a necháváním plynout“. Nechápou, že aby se mohlo něco změnit, musíme se změnit my a především dle poznaného konat!
Pokud nezměníme ani to co změnit můžeme, nikdy se nic nezmění, protože samo nic neplyne. Největší škody vždy napáchá mlčící většina, která svojí pasivitou podporuje a tvoří nerovnováhu. Tedy za myšlenky J. Zezulky a čistotu i pro další generace neseme odpovědnost všichni, obzvláště ti, kteří z těchto myšlenek těží. Je odpovědností každého co se nyní děje a jak je s poznáním a naukou přinašeče vědění J. Zezulky nakládáno. Mnozí se jistě domnívají, že bylo potřeba zastřešit a umožnit léčbu právě tím, že byla založena církev. Avšak nedomýšlí, že tím, že byly myšlenky vloženy do nerovnovážné struktury církve, byla tak zamlžena i ta nejúčinnější „prevence“, kterou je čisté poznání a rovnováha. Žádná biotronika nemá pokračování, pokud je pokroucena rovnováha a filosofie, ze které právě i biotronická léčba vyvěrá.
Na závěr si dovolím učinit výzvu:
Snad už je čas, aby se pokračovatelé J. Zezulky stali samostatnými jedinci, kteří neplní jako vojáci i chybný rozkaz a vždy upozorní mistra na chybu v něčem zásadním. Snad už je čas, aby hledající obrazně řečeno nebyli stádem ovcí, co svoji pohodlnost, nesamostatnost a dostředivost skovávají za sebe-iluzi o nutnosti udržení jednoty, kterou však ve skutečnosti právě svým konáním ruší a deformují. Snad už je čas, aby se myšlenky přinašeče vědění opět nezdeformovaly lidským smlouváním, deformovanými vlivy odcházející dostředivé epochy a nemocí ze všech nejhorší – lidskou blbostí.
Obrovskou tíhu a nerovnováhu, kterou věřící sekty SJZ vytvořili budou muset tak jak tak jednou napravit, teď už je jen otázkou kdy. Zda-li pro svoji zbabělost obětují i další generace a rovnovážný vývoj Života na Zemi, nebo zda-li najdou touhu stát se samostatnými jedinci, které vede vlastní nitro a napojení na celek.
Dvacet let Tomáš Pfeiffer udržel čistotu a napojení na vědomí přinašeče, hledající tak mohli a měli duchovně zrát a být připraveni, až pověřený zákonitě a nevyhnutelně selže. Tomáš v důsledku udržel napojení dlouhých dvacet let, to že selhal bylo osudové i nevyhnutelné a zároveň bylo zkouškou na členy společenství. Žádný člověk by nejspíše neudržel čistotu déle než Tomáš Pfeiffer, lidé zatím neumějí plně pracovat ze svými deformacemi a stíny. Plné udržení čistoty a bezchybnost tak od pověřeného nelze žádat ani očekávat. Proto lidé (pověření) obyčejně nikdy neudrží napojení na vědomí přinašeče a dříve či později jej ztratí. Měli by to být členové společenství, kteří v době pádu pověřeného nedovolí hlubší propad a nerovnováhu společenství i pověřeného, ale bohužel i tentokrát členové společenství selhali. Je to především jejich odpovědnost a vina. Každý by si měl uvědomit, že pokud selhává národ přinašeče, nejen že se ponižuje osudová rovina a ochrana národa, ale poníží se tak osudová rovina i celého společenství života.
Čas se zrychluje a stejně tak se zrychluje i zákon odrazu. Možná věřící sekty SJZ dostanou příležitost své pochybení již velmi brzo napravit a začít pravdu hledat mluvit a žít. K tomu jim přeji mnoho odvahy, síly a moudrosti.
A.Ž
Společenství Života
