Tomáš Pfeiffer – „JSEM DUCHOVNÍ MISTR“(?!)

KOMENTÁŘ OD A-Ž

I když Tomáš Pfeiffer správně uvádí, že filosofie je věda (zákonitost) a jako taková se nedá vztahovat k vlastní osobě, stejně tak zcela protichůdně uvádí, že není rozdíl mezi jeho osobou a naukou (filosofií) přinašeče a že jeho osoba má právo ke všemu co udělá, protože byl pověřen.

Ač si každý soudný člověk se špetkou kritičnosti musí všimnout zjevného protiřečení v úvahách T. Pfeiffera, je i tak patrné, že v církvi SJZ bezmezně věří, že snad byl přinašečem J. Zezulkou pověřený ke všemu co udělá a že není rozdíl mezi naukou přinašeče vědění J. Zezulky a T. Pfeifferem.

Možná pověřeného žáka T. Pfeiffera k této hluboké iluzi vede domněnka a víra v naprostou čistotu napojení na vědomí J. Zezulky. Avšak tato slepá víra má dle mého názoru hned mnoho zásadních trhlin.

ad 1) I kdyby Tomáš udržel čistotu napojení, tak vždy platí, že žádný člověk není schopen plně a v plném rozsahu být prostředníkem vědomí přinašeče (a je zde vždy i nutná chyba a pokřivení). Rozdíl mezi lidským vědomím a lidskými možnostmi vnímat realitu v plnosti Bytí je o řády nižší než vědomí nekonečna bytí (vědomí přinašeče). Jakýkoli člověk vždy bude deformovat (více či méně) myšlenky i napojení na vědomí přinašeče.

ad 2) Co když pověřený (tedy nyní T. Pfeiffer) čistotu napojení na vědomí přinašeče ztratil a není si to schopen přiznat (či rozpoznat) a stále se domnívá, že vše co se mu v jeho vnuknutí (mysli) objeví je samotné vědomí přinašeče (ale ve skutečnosti již dávno není)???

Co kdyby Tomáš i věřící SJZ stále nekriticky přijímali vše co pověřenému přijde do vědomí a nikdo by již nic nezpochybňoval a kriticky nepromýšlel? Ba co víc, každý kdo by si dovolil o slovech a konání pověřeného kriticky přemýšlet by byl automaticky označen jako „černota bez známky duchovního světla“, protože by všichni věřili , že není rozdíl mezi Tomášem a naukou (vědomím) přinašeče a že je Tomáš pověřen ke všemu co udělá?

A co když by pověřený již dávno ztratil napojení na přinašeče (tak jako všichni pověření v dobách minulých) a při tom by ve skutečnosti již delší dobu pověřeného ovládali úplně jiné entity (třeba indické), které by mu přes jeho vědomí (jako prostředníka) o to více zamlžovali a deformovali možnost čistě vnímat myšlenky (vědomí) přinašeče? Co když by tyto indické entity a starobylí strážci deformací odcházející doby Ryb (Býka) znali učení přinašečů a uměli by zdatně kamuflovat své deformace a manipulaci do myšlenek, které by zdánlivě na první pohled byly podobné myšlenkám přinašečů? Vždyť by se lehce mohlo stát, že by pověřený byl obrazně řečeno jako rozladěné rádio, které přijímá různé signály a není schopno ovlivnit z jakého zdroje informace pramení. O to hůř by se dalo rozpoznat, že jde o různé zdroje, protože jednou by „příjem“ byl čistý a jindy zase ne.

Co když by pověřený a jeho věřící fanaticky a nekriticky bránili deformované entity v iluzi, že se jedná o napojení na vědomí přinašeče? Samozřejmě pro parazitující entity by jistě bylo ideální, aby byl pověřený (a jeho pokračovatelé a věřící) hned na začátku nové doby ošálen a uvěřil například iluzi, že je pověřený ke všemu co udělá, že není rozdíl mezi ním a naukou, či že je duchovní mistr s tisíciletou zkušeností a kdokoli kdo se mu postaví je černý bez známky duchovního světla. S takto ošáleným pověřeným a jeho nekritickými věřícími by se jistě dalo snadno manipulovat, protože by jakákoli kritika byla vyloučena a vše co by mu bylo vnuknuto deformovanými entitami by bylo bezezbytku a nekriticky přijato… že ano?

Co když právě v takové situaci jsme a nikdo ani nemůže tuto situaci rozpoznat, protože slepá víra ve slova pověřeného je v církvi SJZ nepsanou (avšak faktickou) nutností? Kam by taková situace mohla vést? Kam až by muselo vše zajít, aby i ti nejzarytější věřící začali samostatně a kriticky smýšlet i o slovech a konání (padlého) pověřeného?

………………………………………..

„Filosofie to je zákonitost, to je věda

a jako taková se nedá vztahovat k vlastní osobě“

„Jsem duchovní mistr, který byl učen duchovním velmistrem a jsem tu proto, abych vám ze své duchovní vnitřní zkušenosti, která trvá tisíce let, přinášel tyto nauky“

Filosofie to je zákonitost, to je věda

a jako taková se nedá vztahovat k vlastní osobě“

„Jsem pověřeným pokračovatelem, mám právo ke všemu to co udělám, jsem pověřen“

Filosofie to je zákonitost, to je věda

a jako taková se nedá vztahovat k vlastní osobě“

„A proč se odvažujete uvažovat o tom, že vy to víte lépe než já, nezlobte se, ale všechno má svoje hranice“

Filosofie to je zákonitost, to je věda

a jako taková se nedá vztahovat k vlastní osobě“

„Až na vaší cestě se proti vám postaví někteří lidé, tak si jich nevšímejte, budou černí. A tak to také je, černí jako bota, bez známky duchovního světla“

Filosofie to je zákonitost, to je věda

a jako taková se nedá vztahovat k vlastní osobě“

„Ale bránit musím sebe, ale hlavně nauku, protože bohužel tady není rozdíl, víte?“

TOMÁŠ PFEIFFER

…………………………….

VZKAZ POVĚŘENÉMU A VĚŘÍCÍM SEKTY SJZ

Vážený pověřený, pravda je taková, že jste od přinašeče Josefa Zezulky dostal možnost napojení na jeho vědomí (možnost předávat pravdu Bytí). Jak jistě víte, mělo to však jistý háček a zásadní podmínku.. udržet vlivovou čistotu a nerozevírat se jiným vlivům a směrům. Bohužel jste tuto podmínku pár let po odchodu přinašeče hrubě nesplnil.

V Indii jste o čistotu napojení přišel a navíc jste na sebe navázal indické deformované vlivy a entity, které se na vás nabalily a neumíte (a možná ani nechcete) se od nich odpoutat.

Dnes již „roznášíte“ především deformace a vlivy odcházející doby Ryb (Býka) a všichni co se vám rozevřou jsou tak staženi k vašim indickým vazbám (vlivům), deformacím a entitám. Stal jste se tak doslova silovým roznašečem „deformací a nerovnováhy“. Bohužel dnes po tomto selhání již nemáte co předat dál. Dar od přinašeče (možnost) napojení na jeho vědomí je na dalších dva tisíce let díky vašemu pochybení ztracen a zamlžen.

Lidstvo opět ztratilo napojení na čistý zdroj pravdy. Pověření (vaši pokračovatelé) tak budou stejně jako vy či jako v dobách minulých „papeženci“ jen prázdnými stíny vlastních přání a domněnek, které navíc ve své fanatičnosti a nekritičnosti budou vydávat za neomylnost (napojení na vědomí přinašeče). Stejně tak jako „papežové“ budou balit své iluze do církevní demagogie daleko od rovnováhy a čistého zdroje myšlenek přinašeče vědění. Předposledního přinašeče lidé zavraždili a z jeho smrti si udělali „snětí vlastních hříchů“. Posledního přinašeče vědění se snažíte zneužít pro slepou víru a vlastní iluze o svém duchovním mistrovství čímž zamlžujete podstatu jeho mise.

Vámi založená církev SJZ je ostudná a zcela v rozporu se smyslem a podstatou myšlenek přinašeče, jehož jméno jste hrubě zneužil v názvu vaši církve a udělal tak z něj „modlu“. Copak nevíte, že přinašeč Josef Zezulka neměl rád víru, ale vědění. Vaše opakovaná snaha kamuflovat (slepou) lidskou víru argumentací o údajné citové rovině je vzhledem k vývojovému stupni lidského rodu nesmyslná a z principu zavádějící. Lidé vývojově nejsou plně schopni aktivně a vědomě pracovat v citu. Proto Josef Zezulka po lidech žádal prvořadě kritičnost a snahu poznat i odůvodnit si životní zákonitosti (souhrnně hledat „vědění“). Jen tak mohou lidé najít vývojovou rovnováhu (rovnovážně doplnit poznání životních zákonitostí ke svému nitru – vnitřní bytosti) a naplnit ji nejvyšším duchovním stavem – prostým a harmonickým bytím.

Teprve až další vývojový článek po lidech bude moci aktivněji pracovat v citu a nebude upadat do iluzí dostředivých duchovních pseudo stavů, údajných nirván či „osvícení“. Lidem znalost o silových centrech ani o vyšších duchovních praktikách nepatří, protože by si jen ublížili. Lidé zatím nemají vyvinutou schopnost nestranné sebereflexe (nadhledu) a nalezení harmonie (rovnováhy – pravdy Bytí)… a to není odsudek, ale životní faktum.

Jediným rovnovážným pokračovatelem myšlenek a filosofie Josefa Zezulky je pověřený žák Jan Mareš. Né náhodou mu přinašeč Josef Zezulka předpovídal, že on bude jednou léčit nemoc ze všech nejhorší – lidskou blbost. Díky svému vývojovému stupni byl Jan Mareš schopen aktivně pracovat v citu a udržet podstatu příchodu (myšlenek) přinašeče Josefa Zezulky. Z velké části právě díky Janu Marešovi byla udržena vlivová rovnováha a možnost aktivní duchovní změny pro další dva tisíce let. Vaše snaha Honzu Mareše (a i každého kdo by upozorňoval na vaše selhání a odklon) diskreditovat je ukázkou lidské ješitnosti, malosti a duchovní slepoty. Jdete Tomáši proti duchovnímu řádu, vývoji, rovnováze i vůli přinašeče Josefa Zezulky.

Nemáte již tak po vašem selhání právo vydávat se (ani vaši poslušní věřící ze kterých jste udělal „vojáky co plní i chybné rozkazy a neupozorní učitele na chybu v něčem zásadním i kdyby měli pravdu“) za pokračovatele myšlenek a filosofie přinašeče vědění Josefa Zezulky. Vaše selhání (i věřících SJZ) je fatální a má již dnes i fatální důsledky, které se projevují ztrátou duchovní ochrany nejen hledajících duchovní university bytí, ale celého českého národa. Osudovým úkolem českého národa je opět najít rovnováhu citu a rozumu a vždy pravdu hledat, mluvit a žít. Pokud tak nečiní, tak ne jen že ztrácí ochranu, ale naopak se nám karmicky náš odklon a selhání násobně vrací. Čehož jsme právě svědky.

Přeji vám i vašim poslušným vojákům co plní i chybný rozkaz (jak vaše žáky popsal jeden z vašich nejbližších pan Kostříž), aby jste se vrátili k rovnováze a smyslu myšlenek přinašeče vědění Josefa Zezulky. Opravdové vědění může každý najít jen v sobě, nejlepším učitelem i školou je Život sám.

Je opravdu smutné sledovat jak doslova pár let po odchodu přinašeče jsou lidé schopni překroutit jeho myšlenky a jak daleko a rychle se lidé (i pověření žáci přinašeče) odchýlí od rovnováhy, harmonického vývoje a vyššího duchovního řádu.

Možnost vitálně pomáhat druhým vám byla dána aby jste vyrovnal nerovnováhu, kterou germánský otrokářský rod Přemyslovcůna území Čech po staletí tvořil, když prodával Slovanský lid do otroctví a vyvražďoval pro svoji ziskuchtivost Slovanské rody. Mnozí kterým dnes pomáháte byli ti, které váš otrokářský rod okradl o rodinu, majetek i život a způsobil jim tak psychickou (tím pádem i hmotnou) nerovnováhu (nemoc). Dar napojení na vědomí přinašeče měl vyrovnat vaši rodovou neschopnost hledat, mluvit a žít pravdu. Avšak vaše selhání (ješitnost a slepá víra) opět odvedlo hledající od rovnováhy, zavázalo je k deformovaným vlivům (entitám) a ohrozilo tak vývoj i misi přinašeče vědění Josefa Zezulky. Opět ve vaši církevní sektě SJZ mnohé připomíná „královský dvůr“ ve své plné dekadenci. Opět se k mnohým svým věřícím chováte jako „král“ k poddaným a otrokům.

Fatální stav ve kterém se nyní nauka i národ přinašeče nachází je vaší plnou odpovědností.

Tímto moje mnohaletá snaha popsat vám životní faktum končí. Je patrné, že lidé nejsou schopni sebereflexe a aktivní nápravy svého nerovnovážného jednání. Ješitnost a slepá víra jsou smutné prokletí lidského rodu, víte Tomáši? Vždyť právě ješitnost vám zamezila přiznat si zjevnou a fatální chybu, díky které jste pro lidstvo ztratil čistotu napojení na vědomí přinašeče. Vaše slepá víra byla podstatou hluboké iluze, že není rozdíl mezi vámi a naukou přinašeče a že vše co se vám i po ztrátě čistoty napojení vyjeví v mysli pochází z vědomí přinašeče.

V úctě k pravdě A-Ž, Společenství Života