Jak vzniká církevní manipulace (výzva SJZ, T. Pfeiffer) – rozbor a komentář od A-Ž

Výzva církve T. Pfeiffera (SJZ) byla určena moji osobě a i proto vzniklo toto video („odpověď“) snažící se poněkud hlouběji rozebrat církevní manipulaci a dogma obecně.

Ve své podstatě mne věřící církve T. Pfeiffera (SJZ) touto cestou chtěli přimět abych zanechal kritického myšlení a jen slepě následoval jejich slepou víru v „pověřeného a pověření“. Věřící SJZ pod taktovkou svého „mistra“ velmi fanaticky žádají a vyhrožují (právními kroky atd.) abych okamžitě zanechal hledání pravdy a ctění podstaty myšlenek J. Zezulky. Chtějí překrucovat pravdu a faktum (a mnou dlouhodobě uváděných a zveřejňovaných myšlenek), že Zezulka neměl rád víru (ale vědění) a proto je církev T. Pfeiffera (nesoucí manipulativně jméno J. Zezulky) ze své podstaty (prvořadé víry) holým nesmyslem a opakem. Chtějí mne již několik let vší silou umlčet a žádají, aby například myšlenky J. Zezulky o nutnosti vlivové čistoty a duchovní služby zdarma (i v Indii kde věřící SJZ platili v součtu miliony za vyčištění karmy) byly jak se říká „zameteny pod stůl“. Žádají abych stejně tak jako oni jen slepě věřil a plně se podřídil vůli a iluzi (o „pověření“) T. Pfeiffera.

Samotná výzva je ze své podstaty natolik manipulativní, že by ji snad nemohlo podepsat ani malé dítě či člověk se špetkou soudnosti. Podepsat „výzvu“ proti „informacím“ aniž by alespoň jedna konkrétní „informace“ byla uvedena vyžaduje značnou nekritičnost a naprostou servilitu (slepou víru).

Ač je výzva SJZ prezentována jako snaha o „udržení čistoty původního čistého zdroje filosofie bytí a biotroniky“, tak poněkud postrádá podstatu této snahy a naopak až fanaticky žádá slepě následovat pověřeného. Věřící církve SJZ by se (pokud chtěli výzvu zveřejnit) alespoň trochu měli snažit zamyslet nad tím, co je podstatou udržení čistoty původního čistého zdroje filosofie bytí. Zda-li je to nutně vždy linie a slepé následování pověřeného (a to i kdyby platil za vyčištění karmy a přiklonil se k prvořadé víře církevní struktury – odklonil se od podstaty myšlenek přinašeče) a nebo zda-li jde spíše o hluboké vědění, kritické myšlení a rovnováhu. Obávám se, že si tuto otázku a snahu hledat podstatu odkazu filosofie bytí věřící T. Pfeiffera ani nepoložili.

Záštitu této výzvy navíc zajistili lidé, kteří buď o výzvě ani nevěděli (I. Zezulková a paní Měšťáková) či ti, co se poněkud uboze vydávají za nejbližší žáky J. Zezulky (p. Přibylová). K paní Měšťákové snad jen dodám, že fanatická snaha T. Pfaiffera zde již přerostla ve velkou obludnost, zneužít tuto velmi postarší dámu a blízkého člověka J. Zezulky k záštitě manipulativní výzvy církve SJZ vyžadovalo naprostou bezskrupulóznost. Tato postarší dáma jistě „nesurfovala“ po internetu a nikdy se s myšlenkami či webem (proti kterému byla výzva učiněna) sama neseznámila.

Jak může zaštiťovat výzvu proti cizím myšlenkám někdo, kdo tyto myšlenky nezná?

Jak může zaštiťovat výzvu Ivanka Zezulková, která web proti které je výzva namířena spoluvytvářela?

Jak může být „nejbližším žákem“ někdo, kdo žákem nebyl a jen občas doprovázel maminku?

Je opravdu velkou ostudou, že si církev T. Pfeiffera (kde se z principu církví prvořadě věří) dala do názvu jméno přinašeče vědění, který víru neměl rád. Kdyby se hledající drželi myšlenek J. Zezulky, jistě by církev nikdy nemohla vzniknout, stejně tak jako tato demagogická výzva či cesty do Indie, kde věřící platí v součtu miliony za vyčištění karmy a domnívají se, že tak snad ctí starobylé kultury nebo dokonce šíří filosofii bytí.

Tato ukázka lidské nerovnováhy snad bude pro další generace a epochy ponaučením, jak snadno lidé selžou a pokroutí myšlenky přinašeče a jak lehce lidé propadají slepé víře a nechají se pasivně vést druhými.

Pro úplnost zde link na slibované pokračování (výzvy adresované SJZ) – ZDE

Hlavní body výzvy Společenství Života adresované T. Pfeifferovi a věřícím SJZ:

I.

Zrůdná, ostudná a deformovaná struktura církve kde se prvořadě věří a věřící jsou jak vojáci co plní chybné rozkazy a neupozorní „mistra“ na chybu v něčem zásadním (i kdyby měli pravdu) nemůže nést jméno přinašeče vědění. Žádná struktura kde se z principu prvořadě věří (např. církev) nemá právo nést jméno (ani se hlásit k odkazu či myšlenkám a nauce) přinašeče vědění. Přinašeč vědění přináší poznání životních zákonitostí a vede nás k rovnováze citu a rozumu, nikoli k prvořadé víře.

II.

Nerovnovážná starobylá kultura (např. hindu a mnohé další), kde se vytratilo vědění Jednoty (rovnováha citu a rozumu) a kde se prvořadě věnují svému vývoji a prospěchu nemá s podstatou myšlenek (službou celku – bytí kladnou složkou Života) přinašeče vědění nic společného. Je nutné se z chyb deformovaných kultur (které mnohdy i vznikaly díky vědění přinašečů, ale postupem času po úmrtí přinašeče je lidé deformovali) poučit a nikoli jim propadat, rozevírat jim své emoční pole nebo dokonce platit za deformované obřady. Starobylé kultury ctíme tím, že se snažíme nacházet původní čisté a rovnovážné učení avšak nepropadáme (a to ani částí či účastenstvím) stávajícím deformacím. Každá velká nauka vycházela z rovnováhy, kterou lidé postupem času ztratili. Filosofie bytí se „šíří“ prvořadě vlastní změnou, poznáváním životních zákonitostí, prostým a harmonickým bytím. Druhým se vědění přinašečů předává jen když je opravdový zájem, touha a tazatel je již připravený.

III.

Vážený pověřený a věřící SJZ (hledající dle myšlenek přinašeče vědění), dnes již vědomě jdete proti Životu, vývoji a vůli J. Zezulky. Přinašeč vědění pověřil i Jana Mareše a žádal kritičnost a hledání, mluvení a žití Pravdy. Pověřený žák (i hledající) má prvořadě sloužit Životu a pravdě (rovnováze). Pokud se chcete hlásit k odkazu přinašeče vědění a nést jeho znak jednotné cesty, napravte svůj odklon a začněte žít a sloužit (dle desatero poznání a zásad) Společenství Života.

Myšlenky Josefa Zezulky:

„Máš-li to štěstí, že potkáš dobrého učitele, dbej jeho rad, ale vždy nejlepším vodítkem bude Tvoje meditace. To je základ i koruna veškerého duchovního snažení. Ta Ti pomůže vyvarovat se omylů, chybných nebo slabých nauk a nevědomých nebo málo vědomých lidí, kteří se ve své samolibosti vydávají za učitele“ Josef Zezulka
 
„Na duchovní cestě musíme mít sebekritiku a kritičnost vůbec. Musíme vědět, že všechno je tak, jak to je, a musíme počítat i s lidskou vlastností, kde jeden chce být zajímavý, jeden chce kořistit z něčeho, jeden chce být povýšen. To jsou lidské vlastnosti. Naučme se je hodnotit“ Josef Zezulka.
 
„Nikdy nevěřte a to ani mně, vše kriticky promýšlejte, hledejte rovnováhu“ Josef Zezulka
 

A-Ž Společenství Života