FILOSOFIE BYTÍ
FILOSOFIE BYTÍ je základním pilířem nauky a podstatou mise přinašečů vědění (Thovta, Noe, Mojžíše, Ježíše, Zezulky), kteří se rodí každých 2000 let, aby dali lidstvu poznání životních zákonitostí. Tato filosofie je tedy o životních zákonitostech, vědě (souhrnně vědění) a z principu se nemůže vztahovat k vlastní osobě a to ani přinašeče (natož žáků či pověřeného). Zákonitosti bytí jsou takové jaké jsou a jsou neměnné, jen lidé je zatím bohužel moc neznají, ale to se snad již s příchodem epochy Vodnáře změní. Zákonitosti bytí nepatří žádné osobě a logicky se tak ani nevztahují k žádné osobě, protože jsou samotnou podstatou „Života – Boha“. Jsou strukturou a architekturou Bytí ve své kořenové podstatě projevu ducha a hmoty (reality).
Filosofie Bytí vede skrze rovnováhu citu a rozumu až do hloubek vlastního nitra, které jediné může dovést hledajícího k plnému poznání a Jednotě. Filosofie Bytí je vrcholná duchovní věda, jejíž podstatou je rozšiřování vědomí na vše co bylo, je a bude (JSEM KAŽDÝ, VŽDY A VŠUDE).
Kdokoli kdo čerpá z FILOSOFIE BYTÍ tedy musí ctít její podstatu a smysl, kterým je hledání zákonitostí a věda – vědění. Vždyť i sám Zezulka nemá rád víru, ale vědění, protože věřit se dá všemu, ale tím nepoznáváme tu velkou životní zákonitost, nepoznáváme to, jak to ve skutečnosti je.
STĚŽEJNÍ MYŠLENKY PRO POCHOPENÍ PODSTATY FILOSOFIE BYTÍ
„Já sám nemám rád víru, já mám rád vědění, víra je málo, věřit mohu čemukoliv, ale tím neobjevuji tu velkou životní zákonitost, nepoznávám to jak to vlastně je.“
Josef Zezulka
„Nikdy nevěřte a to ani mně. Vše kriticky promýšlejte, hledejte rovnováhu.“
Josef Zezulka
„Jde o to stát se hybnou silou a pohybovat se sám dopředu. Jestliže budu já něčemu jen věřit, tak se nechávám táhnout jen nějakou vírou. Jakoukoli – dobrou, špatnou, střední, ale nechávám se táhnout.“
Josef Zezulka
„Mě když se někdo zeptá, jestli věřím v Boha, tak mu řeknu: Kdepak, já o něm vím a to je víc. Ale nepředstavuji si ho jako bytost. To by bylo málo.“
Josef Zezulka
„Koukejte kolik je na světě sekt ve všech náboženstvích. Ať je to křesťanství nebo indické. Co se v těch sektách v Indii děje? Jakým naivnostem se tam věří? Můžeme se potom divit, že velmi vyspělý člověk bude materialista?“
Josef Zezulka
.„Kdykoli budeme mluvit o duchovní cestě, vždy budeme zdůrazňovat kritičnost a vždy budeme nechávat jako hlavní fakt, aby člověk přemýšlel, ne aby jen věřil.“
Josef Zezulka
„Ti, kteří jsou během života kolem něho (přinašeče) a kteří mají z jeho poučování dělat nauku, ti se také vždy neosvědčí. Obyčejně pak sklouznou zpět do dřívějších vlivů, kde se přece jen cítí pohodlněji.“
Josef Zezulka
„Jenomže když mu tuto schopnost (napojení na vědomí přinašeče) předával, jistě ho upozornil, že je to možné jen tehdy, jestliže zůstane v jeho vlivové oblasti a oddělí a distancuje se od jiných směrů a jejich vlivů.“
Josef Zezulka
„Najdeme-li pak učení, o kterém víme, že je správné, pak je nejvýše nutné odpoutat se od starého a chybného, aby jeho vliv pěstovaný a zesílený lidstvem dlouhou dobu, nám přes naše podvědomí nezkresloval vědomí.“
Josef Zezulka
„Víte, že jsem vám říkával: Mějte svoji kritičnost! Rozlišujte, uvažujte! Není všechno tak, jak se to lidstvu předkládá. Myslím to v těch duchovních věcech. Je tady hodně naivity, hodně překrouceného a není to vinou těch, kteří to přinesli.
Je to vinou roznašečů a příjemců.
Záleží na tom, aby se každý snažil mít soudnost.“
Josef Zezulka
„Nic ze mě nedělejte!“
Josef Zezulka
„Na duchovní cestě musíme mít sebekritiku a kritičnost vůbec. Musíme vědět, že všechno je tak, jak to je, a musíme počítat i s lidskou vlastností, kde jeden chce být zajímavý, jeden chce kořistit z něčeho, jeden chce být povýšen.
To jsou lidské vlastnosti. Naučme se je hodnotit.“
Josef Zezulka
ZAMLŽOVÁNÍ FILOSOFIE BYTÍ
Bude-li jakákoli organizace či společenství tvrdit, že podstatou FILOSOFIE BYTÍ je prvořadá víra a nebo dokonce pokud by pojmenovali organizaci (společenství atd.) po přinašeči filosofie bytí, pak nepochopili ani ten nejzákladnější stupeň filosofie bytí a jistě by se nemohli vydávat za Zezulkovi nástupce a pokračovatele FILOSOFIE BYTÍ. Pokud by bylo společenství či organizace pojmenovaná po vlastní osobě přinašeče, popírala by taková organizace v samotném názvu smysl a směřování FILOSOFIE BYTÍ a odváděla by tak hledající od hledání zákonitostí a vědy (kritičnosti, samostatnosti a hledání hlubokého poznání architektury souvislostí Života a jeho neměnných zákonitostí).
Budeme-li soudně a kriticky nahlížet na konání jednoho z žáků Josefa Zezulky, musíme dojít k závěru, že snad zcela ztratil rozum. Tomáš Pfeiffer jistě udělal i mnoho dobrého, ale poslední roky jsou smutným mementem lidské nerovnováhy a pádu. Vložit FILOSOFII BYTÍ do struktury prvořadé církevní víry je holé šílenství. Udělat ze zákonitostí a vědy církevní věrouku je stejné, jako udělat z bílé černou a vydávat tuto černotu za světlo. Korunou všeho je pak pojmenování této zrůdnosti po Josefu Zezulkovi (církev Společenství Josefa Zezulky). Cožpak Tomáš Pfeiffer neví, že filosofie bytí je o zákonitostech, vědě a jako taková se nedá vztahovat k vlastní osobě přinašeče a to ani v názvu?!
Vždyť výsledky církve SJZ jsou již dnes hrůzné, věřící se domnívají, že mají být jako vojáci co plní i chybný rozkaz, je pro ně z duchovního hlediska na pováženou upozornit mistra na chybu v něčem zásadním a jako smyslů zbavení platí v indii horentní sumy třeba i za „vyčištění karmy“. To jsou plody církevní výry a struktury, kdyby byla udržena rovnováha a filosofie bytí by se stala spíše vědou, pak by k takové nerovnováze jako je dnes v SJZ nikdy nedošlo.
Jak chtějí věřící církve SJZ vložit rovnovážnou FILOSOFII BYTÍ do nerovnovážné struktury církve? Něco jako kulatý čtvereček? Prolhaná pravda? Zářivá temnota?
A-Ž
FILSOFE BYTÍ, TO JE ZÁKONITOST, TO JE VĚDA
My odcházíme z dostředivé doby Býka, která byla doplněna klidem Ryb. Dostředivé klidařství našlo svoji vrcholnou deformaci v podobě církví. Ty překroutily Ježíšovo vědění a znalost zákonitostí bytí (FILOSOFII BYTÍ) ve víru a z jeho vraždy si lidé udělali snětí vlastních hříchů. Víra se stala nástrojem vlastních iluzí a alibi pro neschopnost hledat a žít pravdu.
V lepším případě, zjednodušeně řečeno, je víra o „naději a tužbě v dobro“, které však nemáme zdůvodněné a ověřené. Víra tak může někdy být i předstupněm vědění, kdy předmět víry nemáme ověřený a zdůvodněný. Ovšem i taková víra nemůže být cílem, ale jen nutným a dočasným stavem před nalezením a poznáním životních zákonitostí (vědění). Avšak budeme-li vnímat víru jako prvořadý cíl, pak je taková církevní víra krystalizací lidské lenosti, pasivity a snahy uchovat si vlastní deformace v blaženém očekávání, že za nás vše napraví někdo jiný (třeba Bůh či syn Boží). Ale Ježíš, stejně jako Zezulka, nepřinesl víru, nýbrž filosofii a ta je o vědě a zákonitostech ducha i hmoty. Pouze a jen znalost zákonitostí nás dovede k možnosti aktivní (vědomé) hluboké vnitřní změny a tím i k rovnovážnému poznání BYTÍ (Jednoty).
Dostředivé klidařství odcházející dostředivé epochy dnes můžeme vidět i ve všech ostatních velkých naukách a náboženstvích. Třeba i v Indii, kde se z původního rovnovážného poznání přinašečů vědění stala fraška „pouličních prodejců odpustků“, kteří vám za pár stříbrných zaručeně vyčistí karmu nebo zaručí lásku či blahobyt. Nerovnováha a odklon původní čisté nauky je tak markantní, že jen slepý nebo ošálený by ji nevnímal. Ač i dnes lze v Indii na utajených místech nalézt původní fragmenty hlubokého vědění (véd), vykrystalizovalo toto náboženství do prvořadé víry a naprosté ztráty rovnováhy (vědění). Toto náboženství (především hindu) je čirou nerovnováhou jednostranných citových orgií blažených dostředivých stavů, které se zcela vzdalují od celku a rovnováhy. Je mementem lidské naivity a hlouposti víry, která pokud není vedena znalostmi životních zákonitostí, vždy končí hlubokou nerovnováhou, tak jak vidíme dnes právě v Indii.
„Koukejte kolik je na světě sekt ve všech náboženstvích. Ať je to křesťanství nebo indické. Co se v těch sektách v Indii děje? Jakým naivnostem se tam věří? Můžeme se potom divit, že velmi vyspělý člověk bude materialista?“
Josef Zezulka
Podstatou nerovnováhy všech velkých náboženství je ztráta znalosti životních zákonitostí a odklon od vědy (prosím nepleťme si dnešní pavědu s vědou jako takovou, která pokud je vědou hlubokou, vždy hledá zákonitosti života, architekturu souvislostí a využívá jak rozum a logiku, tak i lidské vědomí ve své nejhlubší rovině – citu).
Opravdová věda zkoumá (rozumem i citem), ověřuje a hledá zákonitosti – což je podstata filosofie bytí. Naproti tomu církve jsou ze své (i zákonné) podstaty prvořadě a jednostranně o víře a z principu této jednostrannosti (nerovnováhy) nemohou být nikdy spojovány s FILOSOFIÍ BYTÍ.
Vrcholnou vědou je věda ducha, kdy vědec zkoumá podstatu bytí nořením svého nejhlubšího vědomí (nitra) do základů bytí, kde jej rozšiřuje na vše co bylo, je a bude (věčnost Podstaty – Jednotu).
A-Ž
CÍRKEV SPOLEČENSTVÍ JOSEFA ZEZULKY?
Nerovnováhu a stejné dostředivo-klidové deformace jako u církví a indického deformovaného náboženství můžeme již dnes vidět u církve SJZ. Je zcela „schizofrenní“, že zakladatel církev SJZ T. Pfeifer na jednu stranu tvrdí, že filosofie je o zákonitostech či vědě a jako taková se nemůže vztahovat k vlastní osobě a na druhou stranu vloží FILOSOFIE BYTÍ do církve, kde se prvořadě věří a ještě tuto církev pojmenuje po vlastní osobě J. Zezulky. Je opravdu v naprostém rozporu s myšlenkami J. Zezulky, odvádět po mnoho let hledající do Indie, nechávat je zcela se citově rozevírat tamním deformacím a podporovat tak nerovnováhu a ještě toto vše nazývat jako „ctění původních nauk a šíření rovnováhy“. Cožpak Tomáš a jeho věřící nevědí, že původním čistým zdrojem i v Indii byla FILOSOFIE BYTÍ a ta je o zákonitostech a vědě?
Cožpak nevidí, že z původní FILOSOFIE BYTÍ již v Indii zbyly jen fragmenty a lidé si z ní udělali prvořadou víru a rituální náboženství, které podstatu filosofie zamlžilo a přestřelo deformacemi?
Cožpak nechápou, že na sebe v indii navázali silné deformované vlivy a entity, které se napojily i na samotnou církev a mohou tak odčerpávat energii od členů církve a to i hluboko v budoucnosti?
A tak jako v dobách Mojžíše, který se oddálil a jeho následovníci se vrátili ke starým zvykům odcházející epochy, stejně tak se členové církve SJZ vrátili ke starým způsobům, formám, vlivům a zvykům odcházející epochy Ryb (církevní struktuře a deformovaným dostředivým náboženstvím). Zezulka tento návrat do starých vlivů, kde se budou cítit pohodlněji, též předpokládal.
Ti, kteří jsou během života kolem něho (přinašeče) a kteří mají z jeho poučování dělat nauku, ti se také vždy neosvědčí. Obyčejně pak sklouznou zpět do dřívějších vlivů, kde se přece jen cítí pohodlněji.“
Josef Zezulka
STĚŽEJNÍ BODY ODKLONU CÍRKVE SJZ OD FILOSOFIE BYTÍ
I. Církve jsou o víře, filosofie o zákonitostech
Církve (tedy i SJZ) jsou prvořadě o víře a o víře obecně a proto se církve a víra obyčejně vždy vztahuje k nějaké osobě. FILOSOFIE BYTÍ je o zákonitostech, vědě a hledání rovnováhy (pravdy) a jako taková se nedá vztahovat k vlastní osobě (a to ani toho, kdo filosofii přinesl).
II. Církve jsou o „pověřených„, filosofie o vědě
Církev SJZ je prvořadě postavena na „pověření a pověřeném“, který dle víry SJZ má právo na vše co udělá, protože věří, že k tomu byl pověřen. Kdokoli kdo se pověřenému postaví (kriticky smýšlí o jeho konání a myšlenkách) je církví vnímám jako černý bez známky duchovního světla a je okamžitě, bez možnosti se bránit, vyhozen (viz. shora uvedené video). FILOSOFIE BYTÍ je prvořadě postavena na zákonitostech a vědě. Jako taková se z principu nikdy nedá vztahovat k vlastní osobě a to ani přinašeče filosofie, natož „pověřeného“. Pak tedy zákonitě platí, že kdokoli, kdo by nehledal zákonitosti bytí a samostatně a kriticky nesmýšlel například i o krocích a myšlenkách učitele (nebo pověřeného), není a nemůže být žákem (pokračovatelem) FILOSOFIE BYTÍ.
III. Církve jsou o uctívání, filosofie o poznání
Členové církve SJZ se domnívají, že Indie je nejduchovnější země a rozevírání se tamním deformacím či platba tamním kněžím za vyčištění karmy (či zajištění blahobytu, lásky atd..) je dle víry SJZ ctěním starobylé kultury a šířením rovnováhy (viz. shora uvedené video). FILOSOFIE BYTÍ je o zákonitostech a vědě a vede hledajícího k pochopení, že k dosažení rovnováhy (vyrovnání karmy) může dosáhnout jen on sám na základě hlubšího pochopení zákonitostí bytí a vlastní niterné změny. Dle FILOSOFIE BYTÍ je nutné odpoutat se od starého a chybného náboženství (např. Indie), aby dlouhodobě pěstované a zesílené deformace (nerovnováha) nezkreslovaly přes naše podvědomí i samotné vědomí (schopnosti rozlišování a hledání rovnováhy). Ctít starobylé nauky (původní zákonitosti dle FILOSOFIE BYTÍ) logicky a zákonitě můžeme jen tak, že budeme hledat a žít rovnováhu a nikdy se nezúčastníme nerovnovážných obřadů či staletých deformací původní čisté nauky či náboženství. Nelze šířit rovnováhu tak, že budu sám nerovnováhu konat.
IV. Církve jsou o vedení, filosofie o vědění
Členové církve SJZ se po desetiletích učení u Tomáše Pfeiffera domnívají, že jsou jako vojáci, kteří mají plnit i chybný rozkaz a je z duchovního hlediska na pováženou upozornit mistra na chybu v něčem zásadním a to i kdyby měli pravdu (viz. citace níže). V SJZ tito „vojáci na rozkaz“ podepíší zakládající listinu církve a to aniž by ji četli a věděli co podepisují. Věřící SJZ na „rozkaz“ následují pověřeného i třeba do Indie, kde platí za vyčištění karmy a zúčastňují se deformovaných obřadů a vlivů o kterých nic nevědí. I kdyby se věřící domnívali, že platba za deformované obřady či založení církve jsou chybné, mistra na tuto zásadní chybu nikdy neupozorní, protože kriticky smýšlet o chybných krocích pověřeného vnímají z duchovního hlediska na pováženou. Duchovním genem církve SJZ je poslušnost, víra v pověřeného a hluboká vazba s indickými deformacemi a nehmotnými entitami. FILOSOFIE BYTÍ je o zákonitostech, vědě, kritičnosti a hledání i žití rovnováhy (pravdy). Hledající jsou principiálně vedeni k tomu, aby nikomu nevěřili (ani pověřeným), vše kriticky promýšleli a vždy hledali rovnováhu. Cílem FILOSFIE BYTÍ je, aby se každý a co nejdříve stal samostatnou (nezávislou na mistrech, učitelích či pověřených) hybnou silou, našel harmonii bytí a i odpovědi či vedení ve svém nitru (nejhlubším vědomí). Opravdové a hluboké vědění i vedení může každý najít pouze a jen ve svém nitru – nikde jinde.
………………………………………..
„Tedy když si žák vybere svého učitele, měl by mu do určité míry důvěřovat, i když by někdy byly jeho pokyny chybné, podobně jako i voják plní rozkaz, i když může být nesprávný. Je tedy z duchovního pohledu velmi na pováženou upozornit učitele na chybu v něčem zásadním, i když by měl žák pravdu.“
„Princip udržení jednoty funguje i v mnoha jiných oblastech života, např. to stádo těch ovcí má svůj smysl, protože více chrání stádo před dravci… Jakmile se nějaká ovečka oddělí od stáda, je snadněji napadnutelná.“
(dlouholetý žák T. Pfeiffera a člen nejužšího vedení církve SJZ).
Slepý neuvidí barvy, hluchý neuslyší hudbu a věřící nerozliší pravdu od vlastních iluzí.
A-Ž
FILOSOFIE BYTÍ, TO JE ZÁKONITOST, TO JE VĚDA.
Jako taková se nemůže vztahovat k vlastní osobě, nemůže být o prvořadé církevní víře a nemůže být církev Společenství Josefa Zezulky (SJZ).
PRAVDU HLEDAT, MLIVIT A ŽÍT
A-Ž
Více o FILOSOFII BYTÍ zde:
DESATERO FILOSOFIE BYTÍ (myšlenek Josefa Zezulky) – Společenství života
Josef Zezulka – PODSTATA NAUKY PŘINAŠEČŮ VĚDĚNÍ – Společenství života
FILOSOFIE BYTÍ – to je zákonitost, to je věda – Společenství života
