„A TAK SE VŽDY TO UČENÍ NĚJAK POKROUTÍ“
Josef Zezulka
Podíváme-li se do historie lidstva, tak vidíme, že lidé zatím nikdy neudrželi rovnováhu a vždy si učení (poznání životních zákonitostí) pocházející od přinašečů vědění nějak pokroutili a přizpůsobili. Všechny velké nauky a kultury vznikly z původního rovnovážného poznání a filosofie přinašečů vědění, ale s odstupem času si lidé vždy jejich nauku zdeformovali vlastním smlouváním, pohodlností a iluzemi. Lidé zatím nejsou schopni udržet, natož nacházet pravdu bytí a rovnováhu, toho bude schopen snad až další vývojový článek po lidech (který se již ve větším počtu na Zemi rodí.. my jim říkáme např. „indigové děti“).
Přinašeči vědění se na Zemi rodí cyklicky na přelomu dob každých cca 2000 let. Předposledního a nám známého přinašeče vědění lidé zavraždili, z jeho smrti si udělali snětí vlastních hříchů a z nauky věrouku. Josef Zezulka byl další v řadě přinašečů, který nám dal poznání životních zákonitostí (hluboké vědění). Avšak již pár desítek let po jeho smrti dochází k odklonu od rovnováhy. Pověřený žák Tomáš Pfeiffer nám ve „zrychleném režimu“ ukazuje, jak lidstvo ztrácí rovnováhu a odklání se od podstaty učení přinašečů. Jistě to však není poprvé, vždyť z dávných dob se dodnes dochovala zkazka, že se i pokračovatelé Mojžíše doslova v mžiku vrátili k původním vlivům a deformované nauce.
A tak se to učení opět pokroutilo..
Je opravdu fascinující vidět „v přímém přenosu“ jak snadno a naivně si lidé rovnovážné učení zamlží a pokroutí. Jak pověření pokračovatelé obyčejně vždy selžou a vrátí se tam, kde se cítí pohodlněji. Jistě za to může více faktorů. Jedním z nich je fakt, že se přinašeči rodí vždy na přelomu epoch a ta stará epocha a její vliv má ještě velkou sílu a nová je teprve ve svém prvopočátku a sílu tak zatím logicky nemá. Dalším faktorem je člověk sám, který je krizový tvor a jeho vnitřní vědomí i síla je zatím vratká a slabá. I proto lidé snadněji podléhají vlivům odcházející epochy a jejím deformacím.
Ač nová a rovnovážná nauka logicky nemůže být vložena do starých struktur a systémů, lidé zcela nelogicky a snad z pohodlnosti tento snad každé soudně myslící bytosti pochopitelný fakt nechápou a nové učení do starých a deformovaných struktur vloží. Zákonitě dochází obrazně řečeno k „míchání staré a zatuchlé kaše s novou a nezkaženou“. Avšak pokud by měla být udržena rovnováha a podstata nauky přinašečů vědění, nelze nalít čisté vody do špinavé nádoby. Nové učení a nauka musí mít i nové struktury a systémy, které na rozdíl od těch starých na sebe nemají navázané iluze, deformace a negativní vlivy včetně nehmotných temných entit, které by tak mohly ovlivňovat skrze podvědomí i vědomí hledajících. Bohužel, pokračovatelé a pověření žáci přinašečů si tuto nutnost neuvědomují a obyčejně vždy selhávají, lidstvo a nově vznikající civilizace tak hned od samého začátku nové epochy ztrácí rovnováhu i harmonii svého směřování (bytí).
I Tomáš Pfeiffer nedbal slov Josefa Zezulky a na místo hledání hlubokého vědění překroutil jeho nauku k prvořadé víře, kterou Zezulka neměl rád. Nauka přinašeče vědění byla vložena do deformované struktury církve, kde se prvořadě věří a která je silně ovlivněna starými a deformovanými vlivy (i entitatami) odcházející epochy. Tomáš snad z nevědomosti zneužil i jméno přinašeče vědění v názvu svoji sekty SJZ a udělal z něj proti jeho vůli církevní modlu. Není pak snad ani divu, že ošálení věřící sekty SJZ jak stádo nekriticky a tupě následují svého guru kamkoli. V Indii se jak smyslů zbaveni rozevírají deformovaným vlivům i temným entitám, kterým platí horentní sumy za vyčištění karmy a věří, že tak snad ctí starobylé kultury nebo dokonce že tak snad šíří vědění přinašeče. Tomáš rozevřením se jiným vlivům a směrům zákonitě ztratil pověření (možnost vnímat pravdu skrze napojení na vědomí přinašeče).
„Tím že přetrhali spojení, znemožnili si správný příjem a zrušili možnost předávat dál hlavám církve schopnost přímého napojení.. tu možnost kterou se domnívali mít pozdější papežové a kterou představovali jako neomylnost“
„Ti, kteří jsou během života kolem něho (přinašeče) a kteří mají z jeho poučování dělat nauku, ti se také vždy neosvědčí. Obyčejně pak sklouznou zpět do dřívějších vlivů, kde se přece jen cítí pohodlněji.“
„Jenomže když mu tuto schopnost (rozevření možnosti vnímat přímo pravdu Bytí napojením na přinašeče) předával, jistě ho upozornil, že je to možné jen tehdy, jestliže zůstane v jeho vlivové oblasti a oddělí a distancuje se od jiných směrů a jejich vlivů.“
„Já sám nemám rád víru, já mám rád vědění, víra je málo, věřit mohu čemukoliv, ale tím neobjevuji tu velkou životní zákonitost, nepoznávám to, jak to vlastně je.“
„Najdeme-li pak učení, o kterém víme, že je správné, pak je nejvýše nutné odpoutat se od starého a chybného, aby jeho vliv pěstovaný a zesílený lidstvem dlouhou dobu, nám přes naše podvědomí nezkresloval vědomí.“
„Duchovní služba a léčení má být vždy zdarma.“
Josef Zezulka
NÁVRAT K DEFORMACÍM ODCHÁZEJÍCÍ DOBY RYB
Tento odklon od rovnováhy a pád do vlivů a schémat odcházející doby Ryb pověřeného žáka T. Pfeiffera a věřících sekty SJZ, má již dnes dalekosáhlé důsledky. Vrátili se k prvořadé víře (církevní struktuře) a deformacím indické kultury, hledající tak ztrácí soudnost, samostatnost a rovnováhu. V Indii doslova napojil a zavázal mnohé do velmi silných a podprahových deformací a vazeb, kterých se jen stěží sami zbaví. Nejen věřící sekty SJZ, ale všichni co byli léčeni nebo se jakkoli dostali do vlivu T. Pfeiffera, jsou hluboce navázáni na tyto starobylé deformace a temné entity, které tak mohou své „háčky a vazby“ rozšiřovat i po další staletí.
Lidé zatím až tak nerozumí nehmotnému světu a proto mnohdy plně nechápou, že nás někdy může ovlivňovat více než samotná hmotná realita. Indická kultura je nositelem deformací a „praktik“ pocházejících až z dávné Atlantidy. Jde o propracovanou pyramidální (parazitní) strukturu braní a dávání, ve které jsou entity a síly, které lidé neznají a netuší, že vůbec existují. Fungují velmi sofistikovaně a umí každému „dát“ po čem touží, jednou mu rádoby udrží partnera, nadlehčí složitou situaci, dopřejí slastný duchovní stav a jindy mu sdělí, že je duchovní mistr s tisíciletou zkušeností. Potřebují si člověka zaháčkovat a získat, aby jim otevřel své nitro. Podstata je v tom, že mu neukáží cestu (rovnovážnou nauku vědomě vedoucí do nitra), ale naopak cíleně vytvoří závislost. Tak jako jsou lidé závislí na droze, jsou pak závislí na těchto entitách, které zprvu „tak pomáhali“ a dopřály každému po čem touží. Tyto nehmotné a velmi silné entity po tisíciletí čerpaly z lidí energii a udržovaly tak lidstvo v nevědomosti, nesamostatnosti a cílené odváděli hledající od vlastního nitra (zdroje). Tomáš Pfeiffer a jeho věřící sekty SJZ se těmto deformovaným vlivům a entitám zcela nekriticky otevřeli a plně jim propadli, čímž si zamlžili možnost napojení na vlastní nitro (zdroj).
I proto je ČR dnes jedno z nejtěžších míst a doslova se stalo centrem „temných sil odcházející doby Ryb (Býka)“. Když národ přinašeče selhává, ztrácí ochranu a vše se mu o násobky stíží dokud se nevrátí ke svému osudovému úkolu… rovnováze. Pyramidální struktury ztrácí na síle a nastupuje doba „Vodnáře“. Nová doba již nebude fungovat na starém systému „braní a dávání“, ale bude vyvěrat z BYTÍ. Každý bude muset najít vlastní zdroj (nitro) a tím napojení na vnitřní vedení, které jediné může společnost a společenství vést k Jednotě. Vedení nebude vnější, nýbrž vnitřní vycházející z podstaty vývoje – JÁ-VŠE (jsem každý).
SYMBOLIKA PSA – VLKA (PSA, ŠAKALA)
Již staří Slované i mnohé další a velmi starobylé (harmonické) kultury považovali vlka (šakala, psa) za strážce rodu. Propojení ducha a vůle. Pokud s ním lidé udrží spojení, neztratí cestu (myšleno pokud neztratíme spojení se svým nitrem – duchem, neztratíme cestu a jednotu). Mnohé kultury vnímali psa (vlka) jako symbol světla a slunce, ale také jako strážce a průvodce do podsvětí („nehmotného světa“, který ze své nevědomosti nazýváme světem mrtvých). Každý však v sobě máme dva vlky (bílého a černého) a tak i symbolika má dvojí význam. Vlk (pes) svoji nezlomnou vytrvalostí udržuje rovnováhu a vše vždy (dříve či později) zákonem „karmy“ vyrovná. Nic není „zadarmo“ a co dostaneš, musíš i odevzdat. Stejně tak co tvoříš druhým, musíš i přijmout. V čínské astrologii znamení psa reprezentuje bdělost, odhodlání a schopnost varovat před velkým nebezpečím. Když musí jedná statečně, samostatně a odvážně. Je velkým kritikem a přináší nové myšlenky a ideje.
Vlk je strážce rodu-ducha a nehmotného světa. Je strážcem i dalšího vývojového článku po lidech, stejně tak jako rod Slavníkovců na samotném prvopočátku českých dějin. Slavníkovci jsou strážci „rodu“, kteří se snažili udržet rovnováhu a mimo jiné nedovolili anglosaským otrokářům (Přemyslovcům), aby chytali Slovany jako zvěř a na největším tržišti středověké Evropy (Praze) je prodávali až do Persie. Přemyslovci na samém prvopočátku vybudovali svoji moc a slávu (rod) prvořadě z prodeje lidí. Anglosaský otrokářský rod prodejem Slovanů získal obrovské jmění, kterým financoval svoji armádu námezdných žoldnéřů. Krví a utrpením placenou armádu námezdných žoldnéřů Přemyslovští otrokáři použili i pro vyvraždění ochránců rovnováhy, ducha a rodu – Slavníkovcům. Zvrácené konání anglosaských otrokářů je dodnes kořenem nerovnováhy zemí českých, moravských a slezských.
Škoda že T. Pfeiffer a jeho věřící nevyslyšeli „štěkání psů“ a kolona jak smyslu zbavená šla nekriticky „dál“. Lidé vždy selžou a nikdy neudrží rovnováhu a tím i podstatu učení přinašečů. I kdyby „psi“ (strážci rodu-ducha-rovnováhy) štěkali a upozorňovali, že kolona jde špatným směrem, stejně „pověření“ snad z ješitnosti nebo slepé víry nepřiznají svůj omyl a selžou (jdou nekriticky a fanaticky ve svém omylu a iluzi o bezchybnosti dál). Tomáš Pfeiffer rozevřením se deformovaným indickým vlivům zákonitě ztratil čistotu napojení na vědomí přinašeče. Avšak lidé nerozlišují a tak se stejně jako v dobách dávných papežové i Tomáš a jeho věřící stále, avšak mylně domnívají, že je pověřený prostředníkem přinašeče vědění. I proto se snad T. Pfeiffer a jeho věřící sekty SJZ stále (ale mylně) domnívá, že dostal pověření ke všemu co udělá, a že není rozdíl mezi ním i naukou přinašeče a každý kdo se mu postaví je „černý jako bota bez známky duchovního světla“. Ve skutečnosti je však již pověřený delší dobu napojený převážně na indické entity a deformace, které tak velmi snadno manipulují věřícími i pověřeným.
VYJASNĚNÍ POJMU „SEKTA“
Slovo sekta má mnoho významů a obsahů, od slova „secta“ – směr, filosofický směr, filosofická škola atd., až po velmi negativní význam označující duchovní dekadenci.
Zde bych si pro objasnění pejorativního významu slova sekta dovolil použít i myšlenky dlouholetého žáka T. Pfeiffera a zároveň i člena nejužšího týmu sekty SJZ, který zrůdnou podstatu sekty popsal tak, že bych to sám neuměl lépe. Cituji : „Tedy když si žák vybere svého učitele, měl by mu do určité míry důvěřovat, i když by někdy byly jeho pokyny chybné, podobně jako i voják plní rozkaz, i když může být nesprávný. Je tedy z duchovního pohledu velmi na pováženou upozornit učitele na chybu v něčem zásadním, i když by měl žák pravdu.“ (dlouholetý žák T. Pfeiffera a člen nejužšího vedení církve SJZ).
Sejdou-li se pak oba směry, kdy na jedné straně takto věřící naprosto ztrácí soudnost, kritičnost a primární sebeúctu, a na druhé straně sám zakladatel sekty propadne iluzi, že je duchovním mistrem s tisíciletou zkušeností, který je pověřen ke všemu co udělá a každý kdo se mu postaví je černota bez známky duchovního světla, pak se jedná o sektu v té nejtemnější podobě.
A-Ž Společenství Života
Ponta do Sol 2024
Více o přinašečích vědění: 
• J. Zezulka – PŘINAŠEČI VĚDĚNÍ (záznam…
Více o germánských otrokářích – Přemyslovcích: https://spolecenstvizivota.cz/premysl…
