Tomáš Pfeiffer – ROZNAŠEČ DEFORMACÍ A NEROVNOVÁHY

Tomáš Pfeiffer dostal od přinašeče vědění Josefa Zezulky dar napojení na jeho vědomí a tím i pověření dál šířit filosofii bytí. Avšak mělo to podmínku, Tomáš se nesměl rozevřít jiným vlivům a směrům. Tuto podmínku Tomáš v Indii hrubě porušil a nesplnil a o dar napojení na vědomí přinašeče přišel. Lidstvo tak opět ztratilo možnost vnímat pravdu bytí z vědomí přinašeče.

Tomáš a jeho slepě věřící však stále bezmezně a nekriticky věří, že vše co mu přijde na mysl je snad z vědomí přinašeče a proto každý kdo se postaví pověřenému je v sektě SJZ vnímán jako by se postavil přinašeči J. Zezulkovi. Ve skutečnosti je však již dávno vědomí a napojení T. Pfeiffera vázáno na indické entity a deformace, které tak snadno manipulují Tomášem i jeho nekritickými a naivními věřícími sekty SJZ. Není až tak složité domyslet, kam tato iluze povede. Další pověření „papeženci“ tak budou ve své iluzi o vlastní neomylnosti jen hlouběji a hlouběji zavádět hledající od kritičnosti a samostatného myšlení. Navíc stejně jako Tomáš budou automaticky a bez argumentů všechny co se jim postaví (bez ohledu na pravdu a rovnováhu) dogmaticky očerňovat, že jsou bez známky duchovního světla a že jdou proti přinašeči, když kritizují  pověřené. Tedy v sektě SJZ nejde o pravdu či rovnováhu, ale o bezmeznou víru v neomylnost pověřeného.

Věřící sekty se tak pod „taktovkou mistra“ v Indii jak smyslů zbavení rozevírají deformovaným kněžím, líbají jim nohy a platí horentní sumy za vyčištění karmy. Někteří dokonce věří, že mají být jako vojáci co plní i chybný rozkaz a že je z duchovního hlediska na pováženou upozornit „mistra“ na chybu v něčem zásadní a to i kdyby měli pravdu (jak mi napsal jeden z nejužšího týmu sekty SJZ). Tyto zrůdné myšlenky bohužel velmi přesně vystihují podstatu sekty T. Pfeiffera, který v názvu svoji církve hrubě zneužil jméno přinašeče vědění J. Zezulky (církev SJZ – Společenství Josefa Zezulky). Kritické a samostatné myšlení je v sektě T. Pfeiffera zakázáno. Každý kdo by si dokonce veřejně dovolil kriticky smýšlet o jeho slovech či konání je ze již se shora uvedených důvodů „samozvaným mistrem s tisíciletou zkušeností“ pojmenován jako „černý, černý jako bota bez známky duchovního světla“.

 

DEFORMACE ODCHÁZEJÍCÍ EPOCHY

 Starobylá kultura a náboženství hindu vychází (tak jako mnohé jiné) z původního rovnovážného zdroje (vědění přinašeče). Ovšem v průběhu tisíciletí se již tato starobylá kultura odklonila od rovnováhy a vychýlila k prvořadé víře (citu – obřadním rituálům a mantrám), kde již chybí protipól – rovnovážné vědění (poznání životních zákonitostí, kritičnost a logika). Hindu se tak nekontrolovatelně vychýlilo k dostředivosti (na prvním místě je vlastní vývoj, prospěch a dostředivé osobní zájmy), což můžeme sledovat i ve hmotě, kde přelidněná Indie bezostyšně ničí životní prostředí a v důsledku i sama sebe.

Tomáš Pfeiffer tímto odklonem a nekritičností (rozevření se deformovaným vlivům a duchovním entitám) ohrožuje nejen sebe (kde navíc ztratil i čistotu pověření – napojení), ale všechny co jsou jakkoli spojeni s církví SJZ (DUB) a co se třeba nechávají léčit (rozevřou se mu). Zavázal a vážně ohrožuje nejen věřící SJZ (DUB a všechny co dali slib a nezrušili jej či členství v organizacích založených T. Pfeifferem), ale i jejich nejbližší (kteří jsou jim otevřeni) a nic netušící pacienty, co se nechávají (nebi již nechali) biotronicky léčit. Ti všichni jsou „zaháčkováni“ do indických vlivů, deformací i nehmotných entit a ty tak mohou skrze podvědomí zkreslovat jejich vědomí (mimo jiné odčerpávat i jejich životní energii). Vzhledem k faktu, že T. Pfeiffera do Indie následovaly stovky jeho věřících (a další stovky se nechají léčit, nebo jsou na církev SJZ nějak navázáni), rozšířila se tyto deformace, vlivy a vazby na indické mágy a nerovnováhu jako „mlha“ po celé ČR. Zbavit se těchto vazeb (deformací, nehmotných entit a mágů) a odlivu energie nebude vůbec snadné a to i kdyby si tuto deformaci lidé uvědomili. Je to fatální chyba s fatálními důsledky, která má hluboký přesah.

 

POKUD NÁROD PŘINAŠEČE SELHÁVÁ, SELHÁVÁ I OCHRANA NÁRODA

Pokud národ přinašeče naplní svoji osudovou roli (bytí ku prospěchu celku a neudrží rovnovážné poznání souladu citu a rozumu), ztrácí tak i duchovní ochranu a ponižuje (nejen) svoji osudovou linii. Dnes již vidíme výsledky selhání a pádu pověřeného (a jeho následovníků). To co se děje v duchu se vždy (dříve či později) zrcadlí a propisuje i do hmoty. Jistě není náhoda, že náš stávající prezident je jen loutka cizích zájmů, která postrádá základní schopnost samostatného myšlení a rozhodování (a jako poslušný vojáček dost možná bez mrknutí oka požene národ do války). Pokud Tomáš (a jeho věřící) rozevřel své nitro deformovaným indickým vlivům a entitám, pak tyto entity odčerpávají životní síly, což se u nás mimo jiné projevuje i hmotnou skutečností, kdy ač jsme výrobci elektrické energie a máme přebytky, odevzdáváme tuto energii cizím mocnostem a sami si ji za násobky musíme kupovat. Česká republika je na tom v rámci zemí EU nyní snad nejhůře (nejvyšší míra inflace, snížení životní úrovně, vyvádění zdrojů cizím zemím, vynucovaná pomoc druhým na úkor vlastních atd.). V ČR je nyní z duchovního hlediska snad největší tlak, temnota a nerovnováha, což se bude stupňovat tak dlouho, dokud se národ přinašeče nevrátí k rovnováze (citu a rozumu mimo deformovanou strukturu církve a prvořadé víry) a nezbaví se (nejen) indických deformací a entit. Lidé nedomýšlí a nechápou, že je vždy vše propojeno se vším, a že co se děje v duchu se následně projeví i ve hmotě. To je životní zákonitost a jinak to ani nemůže být. Samozřejmě faktorů vedoucích k neutěšenému stavu v naší zemi je více, ale odklon a selhání pověřeného žáka (T. Pfeiffera) od rovnováhy  (podstaty mise přinašeče vědění) je jedním z faktorů hlavních.

 

LIDÉ NIKDY NEUDRŽÍ ROVNOVÁHU A ODKAZ PŘINAŠEČŮ

Tak jako se v Indii z původně čisté a rovnovážné nauky vykrystalizovala deformovaná a nerovnovážná kultura a náboženství, stejně tak se ve „zrychleném režimu“ odklonil od rovnováhy a čistého zdroje i Tomáš Pfeiffer a jeho věřící sekty SJZ. Tomáš a jeho nekritičtí věřící nám ukazují, jak rychle lidé ztrácí rovnováhu a jak naivní a fanatičtí lidé ve své slepotě umí být. Ješitnost a slepá víra jsou zhoubou lidstva a kombinace těchto lidských vlastností je vždy důvodem nerovnováhy, deformací a pádu civilizací.

Bohužel pověřený opět selhal a nezbyde, než aby jednal zákon odrazu a vše napravil. Napřed se musí rozorat, aby se mohlo zasít.

Zatím lidstvo neumí samostatně a aktivně hledat rovnováhu a tak musí přijít těžké rány osudu a vše vrátit do rovnováhy. Bohužel dokud lidé těžce nepocítí (na vlastní kůži a na dřeň kosti) své pochybení (iluze, omyl a nerovnováhu) a sám nejvyšší (Život – zákon odrazu – karma) je pod tlakem nepřinutí přiznat si své pochybení, nic se nezmění a jen s těží dochází k hlubokému poznání a uvědomění si vlastních chyb. Jsme jenom lidé, takový kousek od opice..

A-Ž 

Na konci se všichni setkáme na začátku.

Společenství Života, Ponta do Sol, 6.10.2024

 

Objasnění významu slova „sekta“

Slovo sekta má mnoho významů a obsahů, od slova secta – směr, filosofický směr, filosofická škola atd. až po velmi negativní význam označující duchovní dekadenci a ztrátu soudnosti například vedoucí věřící až k plné podřízenosti a závislosti na svém guru.

Zde bych si pro objasnění pejorativního významu slova sekta dovolil  použít i myšlenky dlouholetého žáka T. Pfeiffera a zároveň i člena nejužšího týmu sekty SJZ, který zrůdnou podstatu sekty popsal tak, že bych to sám neuměl lépe. Cituji : Tedy když si žák vybere svého učitele, měl by mu do určité míry důvěřovat, i když by někdy byly jeho pokyny chybné, podobně jako i voják plní rozkaz, i když může být nesprávný. Je tedy z duchovního pohledu velmi na pováženou upozornit učitele na chybu v něčem zásadním, i když by měl žák pravdu.“ (dlouholetý žák T. Pfeiffera a člen nejužšího vedení církve SJZ). Sejdou-li se pak oba směry, kdy na jedné straně takto věřící naprosto ztrácí soudnost, kritičnost a primární sebeúctu, a na druhé straně sám zakladatel sekty propadne iluzi, že je duchovním mistrem s tisíciletou zkušeností, který je pověřen ke všemu co udělá a každý kdo se mu postaví je černota bez známky duchovního světla, pak se jedná o sektu v té nejtemnější podobě. V takové sektě by se pak klidně mohlo stát, že by v Indii zfanatizovaní věřící slepě následovali svého guru třeba i v placení horentních částek za údajné vyčištění karmy v iluzi, že tak snad ctí starobylé kultury a nebo dokonce, že tak mají šířit vědění přinašeče.

Více v článcích – Duchovní parazité a  pyramidální systémy – Společenství života (spolecenstvizivota.cz)

J. Zezulka – Sektářství a duchovní naivita – Společenství života (spolecenstvizivota.cz)