Tomáš Pfeiffer vložil vědění přinašeče do nerovnovážné struktury církve, kde se z principu a zákonné podstaty církví prvořadě věří. V názvu církve nasměřoval hledající na vzývání osoby přinašeče. Zavedl hledající k platbě za vyčištění karmy a k otevření se na deformovanou kulturu (Hindu) jejíž vlivy a deformace (entity a energetické parazity) plně a navždy navázal i na samotnou církev a její členy (a to i v daleké budoucnosti). Vrátil se tam, kde se přece jen cítí pohodlněji (prvořadé církevní víře a Hindu) a ztrácí tak čistotu napojení (pověření). Každý kdo je členem SJZ tak jde z principu proti vůli J. Zezulky, který prvořadou víru nemá rád (nýbrž vědění) a který důrazně upozorňoval na nutnost udržení vlivové čistoty (od jiných směrů a jejich vlivů) a na nutnost, aby duchovní pomoc a služba byla vždy zdarma. J. Z. své žáky důrazně žádal, aby z něj nic nedělali a neladili se na jeho osobu, což je pro věřící církve SJZ mající v názvu jeho jméno nesplnitelné.
Tomáš Pfeiffer (a věřící SJZ) svým jednáním rozštěpil původní čistý zdroj (zapříčinil schizma). Ten kdo by chtěl jít rovnovážně v souladu s myšlenkami a učením J. Zezulky (přinašeče vědění) nikdy nemůže být členem církve T. Pfeiffera – SJZ (DUB). V této církvi se prvořadě věří, provázala se s indickými vlivy i deformacemi (nehmotnými entitami a parazity), ladí se v názvu na osobu přinašeče (J. Zezulku) a vytváří se tak z něj „modla“ .
Společenství Života tímto zveřejňuje veřejnou výzvu na ochranu původního čistého zdroje a podstaty mise přinašeče vědění – ROVNOVÁHY.
A-Ž
– VEŘEJNÁ VÝZVA T. PFEIFFEROVI A VĚŘÍCÍM SJZ –
I.
Zrůdná, ostudná a deformovaná struktura církve kde se prvořadě věří a věřící jsou jak vojáci co plní chybné rozkazy a neupozorní „mistra“ na chybu v něčem zásadním (i kdyby měli pravdu) nemůže nést jméno přinašeče vědění. Žádná struktura kde se z principu prvořadě věří (např. církev) nemá právo nést jméno (ani se hlásit k odkazu či myšlenkám a nauce) přinašeče vědění. Přinašeč vědění přináší poznání životních zákonitostí a vede nás k rovnováze citu a rozumu, nikoli k prvořadé víře.
II.
Nerovnovážná starobylá kultura (např. hindu a mnohé další), kde se vytratilo vědění Jednoty (rovnováha citu a rozumu) a kde se prvořadě věnují svému vývoji a prospěchu nemá s podstatou myšlenek (službou celku – bytí kladnou složkou Života) přinašeče vědění nic společného. Je nutné se z chyb deformovaných kultur (které mnohdy i vznikaly díky vědění přinašečů, ale postupem času po úmrtí přinašeče je lidé deformovali) poučit a nikoli jim propadat, rozevírat jim své emoční pole nebo dokonce platit za deformované obřady. Starobylé kultury ctíme tím, že se snažíme nacházet původní čisté a rovnovážné učení avšak nepropadáme (a to ani částí či účastenstvím) stávajícím deformacím. Každá velká nauka vycházela z rovnováhy, kterou lidé postupem času ztratili. Filosofie bytí se „šíří“ prvořadě vlastní změnou, poznáváním životních zákonitostí, prostým a harmonickým bytím. Druhým se vědění přinašečů předává jen když je opravdový zájem, touha a tazatel je již připravený.
III.
Vážený pověřený a věřící SJZ (hledající dle myšlenek přinašeče vědění), dnes již vědomě jdete proti Životu, vývoji a vůli J. Zezulky. Přinašeč vědění pověřil i Jana Mareše a žádal kritičnost a hledání, mluvení a žití Pravdy. Pověřený žák (i hledající) má prvořadě sloužit Životu a pravdě (rovnováze). Pokud se chcete hlásit k odkazu přinašeče vědění a nést jeho znak jednotné cesty, napravte svůj odklon a začněte žít a sloužit (dle desatero poznání a zásad) Společenství Života.
Lidstvo nikdy neudrží rovnováhu a vždy pokroutí nauku přinašeče..
„Ti, kteří jsou během života kolem něho (přinašeče) a kteří mají z jeho poučování dělat nauku, ti se také vždy neosvědčí. Obyčejně pak sklouznou zpět do dřívějších vlivů, kde se přece jen cítí pohodlněji.“
„Já sám nemám rád víru, já mám rád vědění, víra je málo, věřit mohu čemukoliv, ale tím neobjevuji tu velkou životní zákonitost, nepoznávám to, jak to vlastně je.“
„Najdeme-li pak učení, o kterém víme, že je správné, pak je nejvýše nutné odpoutat se od starého a chybného, aby jeho vliv pěstovaný a zesílený lidstvem dlouhou dobu, nám přes naše podvědomí nezkresloval vědomí.“
„Jenomže když mu tuto schopnost (rozevření možnosti vnímat přímo pravdu Bytí napojením na přinašeče) předával, jistě ho upozornil, že je to možné jen tehdy, jestliže zůstane v jeho vlivové oblasti a oddělí a distancuje se od jiných směrů a jejich vlivů.„
„Duchovní služba a léčení má být vždy zdarma.“
Josef Zezulka
Snad jen zcela smyslů zbavení věřící by si mohli shora uvedené myšlenky J. Zezulky vyložit tak, že by snad měli prvořadě věřit v nerovnovážné církevní struktuře, rozevírat se starobylým deformovaným indickým vlivům a nebo dokonce platit velké finanční sumy za „vyčištění karmy“. A to vše si ve své iluzi (naprosté ztrátě soudnosti a kritičnosti) ospravedlnit jako „ctění starobylých kultur“ a v pomatení smyslů manipulativně pojmenovat takový duchovní „pád a úlet“ po Josefu Zezulkovi (církev Společenství Josefa Zezulky či „Velká cesta s Josefem Zezulkou po duchovních místech Indie„).
.
Pověření (lidé) zatím vždy selhali
„Převaha citu nad rozumem se projevuje slepým věřením, lehkověrností nekontrolovanou fakty, sektářstvím, duchovní naivitou.“
Josef Zezulka
Vazby a nehmotné entity, které T. Pfeiffer a jeho věřící v Indii na sebe a na celou svoji církev (včetně všech členů i odporovatelů) lehkověrně a naivně navázali dodnes (nevědomě) ovlivňují jejich mysl a skutky. Míra zavázání se a otevření se indickým vlivům mnohonásobně překročila všechny hranice a rovnováhu (duchovní ochranu).
Dlouhých sedum let věřící SJZ pravidelně (téměř na měsíc) navštěvovali Indii a nechali se nekriticky zavádět místním knězem kamkoli (šlo o stovky rituálů a obřadů za které platili v součtu miliony aniž by někdo tušil o jaký obřad jde a kam přesně je kněz zavádí) a to navíc v době při samotném založení církve SJZ. Tímto zcela nekritickým rozevřením se na sebe navázali vlivy a vazby, které je (a církev SJZ) budou ovlivňovat dokud se jich plně nezbaví, což ovšem nebude vůbec snadné. V lepším případě (pokud by se rozhodli) bude zbavení se indických vazeb, entit a deformací trvat roky (v horším případě i životy).
Mnozí tak mohou přicházet o své vitální síly (energii), které „indičtí mágové“ využijí (stejně jako hmotné obětiny mléko, máslo, obilí atd., které v obrovském množství používají) pro své cíle, přání i duchovní entity a parazity. Musíme pochopit, že zprvu se i může v některých slibovaných věcech po obřadu (puje) dočasně ulevit či zlepšit osud, ale stejně jako jiní parazité potřebují svého hostitele, tak i entity indické se napřed „zavděčí a zalíbí“, ale následně budou především „brát“. Mnohdy využijí toho kdo se jim rozevřel jen jako „prostředníka“, který skrze vazby na své nejbližší bude energii předávat („vysávat“) ze svého nejbližšího okolí (rodiny, známých atd.). Tito „energetičtí parazité“ mohou přivodit nepěkné stavy, deformace a osudové komplikace.
Indické náboženství a mantry jsou jako „drogy“. Dopřejí vám „duchovní prožitky“, které však nejsou vlastnictvím vašeho nitra ani poznání, čímž vás učiní závislým a lehce ovladatelným, protože po těchto „prožitcích“ budete toužit a nebudete je umět sami navodit. Je to prvoplánová snaha a způsob jak učinit své naivní „ovečky“ zcela nesamostatnými.
Nejvíce se v SJZ nyní tyto indické vazby a deformace mohou šířit a tvořit při biotronickém léčení, kde je léčený otevřen léčiteli. Léčitel doslova musí být „čistý“ a bez vazeb, což Tomáš Pfeiffer a jeho věřící po absolvování stovek draze zpoplatněných indických „obřadů“ bohužel již dávno (a ani z části) nejsou. Stali se nevědomě „prostředníky“ indických entit, deformací a nerovnováhy. Každý kdo se nechá „léčit“ tak na sebe naváže i tyto entity a vazby. Tyto vazby (pokud nebudou zcela vyčištěny) se budou přenášet (prohlubovat a utužovat) na další a další léčitele a léčené. Již dnes je tato síť vazeb „obludná“ a ovlivňuje více, než by mnozí mohli vůbec domyslet. Český národ byl osudem předurčen a zrodil se zde přinašeč vědění (další v řadě po Kristovi). Úkolem národa žijícím v české kotlině bylo šířit světlo poznání (rovnováhu vyvěrající z poznání životních zákonitostí). Ale díky T. Pfeifferovi a jeho věřícím v SJZ bylo toto světlo poznání zahaleno a pokrouceno indickými vazbami, deformacemi a temnou energetickou sítí, která zahalila ČR do „temnoty“. Není snad ve světě nyní těžšího místa, než je ČR, národ selhává na svůj osudový úkol a tak se ponižuje jeho osudová osa jakožto celku.
Indie je jednou z nejstarších a nejvíce deformovaných kultur, „český človíček“ nemá ani ponětí, co vše se v této kultuře v minulosti stalo, co vše ji dodnes „doprovází a tvoří“. Právě Indie (hindu) nám může být velkým ponaučením, kam se může původně rovnovážná kultura vychýlit a zdeformovat. Tedy k vychýlené a jednostranné víře (citu a z něj plynoucím nerovnovážným obřadním rituálům, mantrám atd.), která není opřena o vědění (poznání životních zákonitostí, kritičnost a logiku). Indičtí „mágové“ již dávno neslouží rovnováze a celku, původní čisté poznání (já-vše) se zdeformovalo v jednostrannou snahu o vlastní prospěch a vývoj (na úkor celku). Naivita a nekritické rozevření se věřících SJZ bylo zcela fatální, stejně jako jsou a budou důsledky v podobě odlivu energie a z nedostatečnosti vzniklých závažných důsledků a onemocnění. Opravdu smutný je fakt, že z nevědomosti tak tito členové výpravy do Indie přivezli do ČR i indické deformace a nehmotné entity, které nebudou ovlivňovat jenom je samé, ale i jejich rodiny (další pokolení) a do značné míry i kolektivní nevědomí národa, kam se zrodil přinašeč. Mohou se objevovat závažné nemoci způsobené vitální nedostatečností, stejně tak jako zákeřné nemoci duchovní (psychické) a dokonce i ponížení osudové osy celého národa.
Tato temná energetická síť se díky fatálnímu selhání pověřeného žáka T. Pfeiffera bude každým rokem prohlubovat a to dokud nebude pochopena, vyčištěna a zcela změněna. A bude muset jít o vyčištění (změnu) hloubkové, komplexní a systémové. Pyramidální energetický systém „braní a dávání“ přestává mít s příchodem vodnářského jara svoji sílu a právo na život (nastává epocha „bytí“). S tím bude spjata snaha tento značně temný tisíciletý indický systém udržet, což přinese poněkud nepěkné situace, kdy ti co jsou na něj napojeni budou velmi „pociťovat“ úbytek energie. Vystřízlivění z iluze a naivity členů SJZ (a všech co se rozevřeli církvi SJZ nebo léčení T. Pfeifferovi) bude poněkud značně bolestné a bude to v lepším případě trvat roky (v horším životy). I když se těchto vlivů a vazeb budou chtít zbavit, nebude to snadné. Parazité a entity neradi přicházejí o svůj zdroj, obzvláště, když se jedná o „zdroj“ ze země, která byla předurčena vývojem a osudem k duchovní obrodě. Škoda, že lidé nepřemýšlí a musejí jít vždy tou nejsložitější a nejbolestnější cestou. Bývalí členové a všichni ti co se již od církve SJZ (DUB) distancovali by měli vědomě přetrhat a vyčistit všechny vazby včetně slibu atd.
Mnohé indické magické obřady navíc byly přímo objednané (a draze zaplacené) pro církev SJZ, čímž jsou s ní navždy provázané a spjaté. Každý (třeba i úplně nový člen, který v Indii nikdy nebyl) kdo se jakkoli otevře církvi SJZ se zároveň otevírá i deformovaným indickým vlivům a entitám, které tuto církev budou již navždy „tvořit, ovlivňovat a formovat“. Dokud zde bude církev SJZ, budou zde s ní (a všemi jejími členy) i indické deformované vlivy, vazby a nerovnováha. Jedná se nyní o stovky a tisíce lidí po celé ČR, kteří jako členové SJZ jsou zároveň (mnohdy i nevědomě) i prostředníky (šiřiteli) indických vazeb, vlivů a deformací.
Lidé nedomýšlí důsledky vazeb a vlivů, ale každý by si měl uvědomit, že indičtí kněží pro své nerovnovážné magické rituály (jednou zaručující vyčištění karmy, jindy přivolání peněz či partnera) potřebují odněkud brát energii. Protože jejich záměr (i forma a bytost) není v rovnováze, potřebují pro své „magické kejkle“ vnější zdroj „energie“. Tím jsou jak obětiny (hektolitry mléka, obilovin atd.), tak tímto zdrojem energie mohou být (a fakticky jsou) i všichni ti, co se na tyto kněží napojili či se jim otevřeli. Jedná se o pyramidovou strukturu (braní a dávání), za kterou se mohou ukrývat i mnohé nepěkné „entity či vědomí“. Je to opravdu velmi vážná a smutná záležitost, která nejen věřícím SJZ deformuje podvědomí a tím i vědomí.
„Najdeme-li pak učení, o kterém víme, že je správné, pak je nejvýše nutné odpoutat se od starého a chybného, aby jeho vliv pěstovaný a zesílený lidstvem dlouhou dobu, nám přes naše podvědomí nezkresloval vědomí.“
Josef Zezulka
Padlý „pověřený“
Tomáš Pfeiffer dostal od přinašeče vědění Josefa Zezulky pověření (a možnost napojení na jeho vědomí) roznášet poznání životních zákonitostí a předávat je v rovnováze citu a rozumu. Avšak Tomáš Pfeiffer cca 25 let po úmrtí J. Zezulky vložil vědění přinašeče do církevní struktury, kde se z principu a podstaty církví prvořadě věří (i když J. Zezulka víru neměl rád). Odvedl a zavázal hledající k deformovaným indickým vlivům, kde věřící v součtu platili miliony za údajné duchovní obřady (J.Z. jasně uvádí, že duchovní služba a pomoc mají být vždy zdarma) a nechávají se nekriticky zavést indickým knězem a „Šivou“. Sám sebe T. Pfeiffer veřejně honoruje za „duchovního mistra a přinašeče nauk“.
